Evropští spojenci nepozvali USA na bezpečnostní summit

14. 3. 2025

Bezpečnostní summit v Evropě přichází v době, kdy rostou obavy z odcizení evropských spojenců prezidentem Donaldem Trumpem kvůli rostoucímu napětí s Ukrajinou kvůli mírovým jednáním s Ruskem.

Absence pozvání USA by mohla naznačovat, že Evropa a další ukrajinští spojenci již nemají důvěru v to, že Washington může účinně zprostředkovat jednání a dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem.

Vojenští představitelé téměř všech 32 členských zemí NATO se 11. března sešli ve Francii, aby diskutovali o vytvoření mezinárodních bezpečnostních sil pro Ukrajinu, s výjimkou USA.

Mezinárodní bezpečnostní síly pro Ukrajinu by byly zřízeny, aby odradily Rusko od zahájení další ofenzívy po dosažení příměří. Myšlenka na vytvoření sil vzešla z Francie a Velké Británie, které stojí v čele poskytování vojenské a finanční pomoci Ukrajině od té doby, co se zhoršilo napětí s USA.

Anonymní francouzský představitel uvedl, že Paříž a Londýn spolupracují na plánech pro sílu, která má být koalicí národů "schopných a ochotných" být součástí úsilí o ochranu Ukrajiny, a že by tato síla mohla zahrnovat těžké zbraně a zásoby zbraní, které by mohly být urychleně přepraveny během několika hodin nebo dnů, aby pomohly při obraně Kyjeva v případě ruského útoku, který by porušil jakoukoli dohodu o příměří.

Francouzský představitel také řekl, že rozhovory v Paříži se skládaly ze dvou částí – první tvořila prezentace plánu Francie a Velké Británie pro koalici a druhá se zaměřila na "přesnější a konkrétnější" diskuse, do kterých byly národy pozvány, aby řekly, zda a jak by jejich armády mohly být schopny přispět.

Nejmenovaný francouzský představitel řekl, že USA nebyly pozvány, protože "evropské národy chtějí ukázat, že mohou převzít odpovědnost za velkou část bezpečnostního rámce pro Ukrajinu po příměří".

Mezi země se zástupci patří Irsko, Kypr, Rakousko, Nový Zéland, Austrálie, Japonsko, Jižní Korea, Ukrajina a další.

Summit přišel poté, co napětí mezi USA a Ukrajinou vzrostlo kvůli mírovým rozhovorům Washingtonu s Ruskem a nepovedenému setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Trumpem v Bílém domě.

USA a Rusko vedly 18. února v Saúdské Arábii mírové rozhovory bez Ukrajiny a sklidily silnou kritiku od Kyjeva a evropských spojenců, kteří obvinili Washington z odsouvání Ukrajiny na vedlejší kolej a obviňovali Washington, že před zahájením rozhovorů učinil ústupky ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se zhoršilo, když se Trump a Zelenskyj začali hádat, když americký prezident vyzval k uspořádání voleb na Ukrajině a označil Zelenského za "diktátora bez voleb".

Zelenskyj a Trump se pak 28. února setkali v Oválné pracovně, aby projednali možné příměří a bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Lídři se s viceprezidentem JD Vancem pustili do ostré hádky, v níž Trump označil Zelenského za "neuctivého" a ukrajinský prezident byl požádán, aby odešel a vrátil se, až bude "připraven na mír".

Evropští spojenci kritizovali Trumpovo chování během setkání se Zelenským a na sociálních sítích zopakovali svou podporu Ukrajině.

Po schůzce Trump zastavil poskytování veškeré vojenské pomoci a sdílení zpravodajských informací vytvořených USA s Ukrajinou.

Zdroj v angličtině: ZDE