Jak řešit globální konflikty a sociální nespravedlnost?

13. 3. 2025 / Jan Klán

Práce je cenná také tím, že překračuje omezené západní hledisko pomocí perspektiv globálního Jihu, čímž zdůrazňuje důležitost alternativních pojetí sociální spravedlnosti tam, kde je globální chudí nejvíce potřebují. Autor správně ukazuje, že diskuse o globální spravedlnosti nemůže být omezena na západní přístupy, ale musí zahrnovat i myšlenkové proudy z Latinské Ameriky, Afriky a Asie, kde se formují vlastní emancipační hnutí a teoretické přístupy.

Kritika sociální nespravedlnosti

Jedním z nejvýraznějších přínosů této knihy je její schopnost propojit analýzu historických problémů s aktuálními neopominutelnými současnými výzvami. Autor analyzuje nedostatky liberálních a libertariánských teorií a neoliberální praxe, kterými konečně i v očích široké veřenosti otřásla globální ekonomické krize z roku 2008. To daleko více otevřelo prostor nejen pro neokonzervativní reakce, ale i pro nové směry sociální a politické teorie a praxe. Tato analýza umožňuje čtenářům lépe pochopit vývoj posledních desetiletí a současné konflikty mezi různými ideovými směry a možné cesty k spravedlivější globální společnosti.

Autor zaujímá kritický postoj k převládajícím západním teoriím spravedlnosti a poukazuje na jejich limity, především v oblasti sociální nerovnosti a nespravedlnosti. V tomto ohledu se inspiruje kritickou teorií společnosti, která nabízí širší konceptuální rámec pro analýzu mocenských vztahů, sociálních skupin a tříd a sociálních a ekonomických nerovností. Přitom podobně jako třeba Marcuse navazuje na myšlenku historického zkoumání hegelovských základů, aby bylo možné jít lépe od Hegela k Marxovi a dále k současnosti, což pro něj znamená aktualizaci socialistických teorií v současných globálních výzvách.

Struktura knihy je pečlivě promyšlená a rozdělená do pěti oddílů, které postupně rozvíjejí hlavní argumenty. První dva oddíly se věnují metodologickým východiskům a historickému vývoji kritické sociální teorie, zatímco zbývající tři oddíly nabízejí kritickou analýzu liberálních a libertariánských přístupů, vysvětlují zkušenosti bojů za uznání a formulují alternativní přístupy spravedlnosti ve světě, v různých systémech, kulturách a civilizacích a dialogu i sporech mezi nimi. Marek Hrubec využívá svoji vlastní metodologickou trichotomii kritiky, vysvětlení a normativity, což umožňuje systematické zkoumání tématu.

Běžný čtenář?

Ti, co se věnují globální sociální a politické teorii a praxi, se budou orientovat. Jelikož ale kniha nabízí rozsáhlý teoretický rámec a důkladnou analýzu, její čtivost může být pro některé čtenáře náročná. Autor často používá odborný jazyk a složité koncepty, což je samozřejmě pro vědecký výzkum potřebné, ale může to odradit širší publikum od podrobného čtení knihy. Mojí výtkou je, že už není k dispozici také popularizační výklad teorie, neboť konflikty vyžadují urgentní řešení v praxi. Ale i tak si může běžný čtenář z knihy nemálo odnést. Zvláště pro vědce, studenty a pedagogy v humanitních a sociálních vědách představuje kniha zdroj mnoha informací a poznatků

Pochopitelně je možné diskutovat s autorem o mnoha bodech a podněcovat ho k tomu, aby dopracoval to či ono. K tomu ještě snad později dojde na odborných seminářích.

Paralely

Recenzovaná dílo není jen pouhá příležitostná kniha, ale výsledek dlouhodobější práce autora na formulování jeho celkové sociální a politické teorie globálních konfliktů a spravedlnosti. Již dříve publikoval v češtině první vydání, které ale hodně dopracoval a aktualizoval, a nyní kniha poprvé vychází v angličtině.

Několik málo českých autorů se v 20. a 21. století pokoušelo o vypracování podobně náročných komplexních teorií společnosti a politiky, ale uspěli spíš jen v omezeném prostoru svých jednotlivých oborů, filosofie nebo sociologie apod. V rozsáhlém mezioborovém výzkumu u nás snesou srovnání T. G. Masaryk nebo J. L. Fischer. Nemyslím tím přesně obsah, ale schopnost potřebného multidisciplinárního záběru s více obory pro vytvoření takové komplexní teorie. Ale vlastně částečně i obsah, protože Masaryk sympatizoval se sociální demokracií, ale uvažoval o socialismu a demokracii v budoucnu, a socialista J. L. Fischer viděl podobnou budoucnost ve svém pojetí taky. M. Hrubec je ale z globálního hlediska sociálně kritičtější než oni, což je dáno taky jinou dobou, v níž žijeme.

Globální Jih

Marek Hrubec svými globálními studii překračuje Česko i střední Evropu. Má zkušenosti z mnoha desítek výzkumných pobytů v Latinské Americe, USA, Británii, Číně, afrických zemích i jinde. Ti, kdo znají autorovy přístupy dlouhodobě jako já z textů a navíc také ze seminářů, konferencí a sociálních hnutí, vědí, o čem mluvím.

Z evropského hlediska Hrubcova sociální teorie může vypadat, že reflektuje pouze menší trendy v praxi, ale zcela jinak vypadá z hlediska již zmíněného globálního Jihu, kde žije většina globálních vykořišťovaných, kteří usilují o sociální spravedlnost. Globální Jih poslední desitky let roste, jak je vidět na rozšiřující se organizaci BRICS+ apod. Hledisko globálního Jihu představuje silný a sílící proud, který je spojen se zájmy většiny lidí.

Závěrem

Na závěr mohu říci, že tato kniha je příspěvkem k nutné debatě o spravedlnosti v globálně konfliktním světě. Přináší jak analýzu existujících teorií, tak i nové teoretické vyjádření globální sociální spravedlnosti. Autorovi se daří propojit filosofické, sociologické a politologické perspektivy s aktuálními otázkami globálních studií o nerovnosti a nespravedlnosti, což činí z této knihy zásadní čtení pro každého, kdo se zajímá o otázky sociální spravedlnosti