Asijské trhy dále klesají, MMF varuje, že Trumpova cla představují „významné riziko“ pro globální ekonomiku

4. 4. 2025

 

Americký v pátek dnes pokračuje v poklesu vůči koši hlavních měn a přidává se tak ke čtvrtečnímu propadu.

Index amerického dolaru dnes klesá o 0,3 % a propadá se jak vůči euru, tak vůči japonskému jenu.

Klesl také o 0,8 % na šestiměsíční minimum vůči švýcarskému franku.

Americká měna oslabuje v důsledku obav, že obchodní válka by mohla vést k recesi, a očekávání, že americký Federální rezervní systém by mohl snížit úrokové sazby, aby podpořil růst.

Stephen Innes, řídící partner společnosti SPI Asset Management, vysvětluje:

    „Dolar to opět schytává,   devizové trhy zvyšují ceny pro hlubší recesi v USA a vynucený obrat Fedu. Jen si pohodlně nasazuje korunu bezpečného přístavu a chytá stálou nabídku při každém poklesu amerických akcií.

    Vzhledem k tomu, že americká výjimečnost rychle ztrácí svůj lesk a výnosy desetiletých státních dluhopisů se dostávají pod 4 %, euro se stává hlavním vítězem v celní loterii. Evropa má stále v zásobě stimulační opatření.“


Italský ministr zahraničních věcí Antonio Tajani uvedl, že Evropská unie by měla usilovat o to, aby nová americká obchodní cla byla snížena na polovinu z 20 % na 10 %, tedy v souladu s tím, co bylo uvaleno na Spojené království.

Tajani to řekl deníku Corriere della Sera.

    „V krátkodobém horizontu by možným cílem bylo snížit oznámená cla na polovinu.“

    „Musíme na tom pracovat, ale komisař (EU pro obchod) (Maroš) Šefčovič je k tomu nejlepší osobou.“

Bílý dům použil při stanovení nových celních sazeb velmi kritizovaný vzorec, který vychází z velikosti obchodního deficitu dané země v poměru k celkovému obchodu s USA.

Indické akcie se v pátek připojily ke globálnímu výprodeji poté, co předtím do značné míry ustály bouři, neboť cla na tuto zemi byla nižší než na její protějšky.

Index Nifty 50 klesl k 10:51 IST o 1,17 %, zatímco index BSE Sensex se snížil o 0,97 %. Ve čtvrtek klesly o poměrně mírných 0,4 %.


Čínské průmyslové skupiny ostře kritizovaly americká cla i uzavření mezery de minimis, která umožňovala dovoz zboží s nízkou hodnotou bez daně.

    „Americká akce hrubě zničila normální řád obchodu mezi USA a Čínou, vážně ovlivnila spolupráci mezi světovými průmyslovými odvětvími a značně poškodila práva spotřebitelů, včetně amerických občanů,“ uvádí se v prohlášení Čínské asociace lehkého průmyslu, která zastupuje zájmy podniků lehkého průmyslu.

    Osvobození od daně, které se vztahuje na balíčky v hodnotě do 800 dolarů, pomohlo firmám  založeným v Číně, jako jsou Shein a Temu, prosperovat a zároveň zasáhnout do amerického maloobchodního trhu.

    „Vyzýváme mezinárodní společenství, aby se společně postavilo této obchodní šikaně a důrazně chránilo rovný a vzájemně výhodný systém mezinárodního obchodu.“

    Ozvala se také Čínská národní rada pro textil a oděvy, která v pátečním prohlášení uvedla, že „podporuje rázná opatření čínské vlády“, neboť USA „poškodily odolnost dodavatelského řetězce globálního textilního průmyslu“.


Americký viceprezident JD Vance uvedl, že si myslí, že reakce akciového trhu na Donalda Trumpa „mohla být horší“, a kritikům vyčítal, že se na věc dívají z krátkodobého hlediska.

Americké akciové trhy  zažily nejhorší den obchodování od roku 2020,  investoři se potýkali s důsledky Trumpových rozsáhlých cel.

„Podívejte se, jeden špatný den na akciovém trhu ve srovnání s tím, co dnes řekl prezident Trump - a myslím, že v tom má pravdu - budeme mít dlouho kvetoucí akciový trh, protože znovu investujeme do Spojených států amerických,“ řekl Vance v rozhovoru pro Newsmax ve čtvrtek večer. „Cítíme se dobře. V podstatě jde o národní bezpečnost, o výrobu a výrobu věcí, které potřebujeme, od oceli po léky."


Obchodní cla uvalená na malá australská území, která jsou buď neobydlená, nebo tvrdí, že nemají žádné obchodní vztahy s USA, byla zřejmě vypočtena na základě chybných obchodních údajů.

Tyto údaje se přinejmenším zčásti týkají zásilek chybně označených jako pocházející ze vzdáleného Norfolk Islandu nebo Heard Islandu a McDonaldových ostrovů namísto jejich správných zemí původu.

Mezi chybně označenými zásilkami z těchto ostrovních území za posledních pět let jsou zásilky akvarijních systémů, bot Timberland, vína a dílů pro recyklační závod.

Podle analýzy údajů o dovozu do USA a záznamů o přepravě bylo několik zásilek zboží klasifikováno jako pocházející z Norfolk Islandu nebo Heardových a McDonaldových ostrovů, ačkoli se adresa společnosti, přístav odeslání zásilky ani cílový přístav nenacházely na těchto územích.

V některých případech týkajících se ostrova Norfolk, který leží 1 600 km severovýchodně od Sydney a má 2 188 obyvatel, došlo zřejmě k záměně v důsledku toho, že adresa společnosti nebo přístav odeslání je Norfolk ve Spojeném království nebo místo určení je Norfolk ve Virginii v USA, nebo byla adresa společnosti registrovaná v New Hampshire (NH) uvedena místo Norfolk Island (NI).

Norfolk Island byl tento týden postižen 29% clem na své zboží - o 19 procentních bodů vyšším než zbytek Austrálie - přestože nemá žádné vývozní vztahy s USA.


Kumulativní zvýšení cel Donalda Trumpa činí přibližně 22 %, což by odpovídalo největšímu zvýšení daní v USA od roku 1968, uvádí se v poznámce banky JPMorgan.

Podle agentury Reuters banka zvýšila riziko globální recese na 60 % z předchozích 40 % a uvedla, že dopad cel by mohl být „umocněn odvetnými opatřeními, narušením dodavatelského řetězce a šokem v sentimentu“.

Bankovní poznámka varuje, že „trvalá restriktivní obchodní politika a snížené imigrační toky mohou způsobit trvalé náklady na dodávky, které v dlouhodobém horizontu sníží růst USA“.

JPMorgan dodává, že tato politická opatření se mohou v nadcházejících týdnech vyvíjet, že „americká a globální expanze stojí na pevných základech a měla by být schopna odolat mírnému šoku“.


Cla uvalená USA jsou „národní krizí“, říká japonský premiér

Cla uvalená na japonské zboží americkým prezidentem Donaldem Trumpem jsou „národní krizí“, prohlásil premiér Šigeru Išibá.

Dávky ve výši 24 % na japonský dovoz „lze označit za národní krizi a vláda se všemi stranami dělá, co je v jejích silách“, řekl Išiba v parlamentu.

Jeho komentáře přišly v době, kdy se japonské akciové trhy propadly; jak jsme již dříve informovali, Nikkei po pátečním otevření ztratil 1,8 % a přidal se tak k poklesu o 2,77 % o den dříve.

Ve čtvrtek japonský ministr obchodu Jódži Muto uvedl, že cla na japonský vývoz jsou „velmi politováníhodná“, zatímco hlavní tajemník kabinetu Jošimasa Hajaši novinářům řekl, že cla mohou být v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace a obchodní smlouvou dvojice.

Konzervativní právní skupina New Civil Liberties Alliance podala podle svých slov první žalobu, která se snaží zablokovat cla Donalda Trumpa na čínský dovoz, a tvrdí, že americký prezident překročil své pravomoci. 

    Žaloba podaná u federálního soudu na Floridě tvrdí, že Trump neměl zákonnou pravomoc zavést rozsáhlá cla představená ve středu, stejně jako cla schválená 1. února na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích.

    „Tím, že se prezident Trump odvolal na mimořádnou pravomoc k uvalení plošného cla na dovoz z Číny, kterou zákon nepovoluje, zneužil tuto pravomoc, uzurpoval si právo Kongresu kontrolovat cla a narušil ústavní dělbu moci,“ uvedl v prohlášení hlavní právní poradce NCLA Andrew Morris.

    NCLA podala žalobu jménem společnosti Simplified, floridského prodejce produktů pro správu domácnosti.

    Trump ve středu oznámil, že na Čínu bude uvaleno 34% clo k 20% clu, které zavedl na začátku tohoto roku, čímž celkové nové odvody dosáhnou 54 %.

    Žaloba žádá soudce, aby zablokoval zavedení a vymáhání cel a zrušil Trumpovy změny v celním sazebníku USA.

    V žalobě se uvádí, že prezidenti mohou zavádět cla pouze se souhlasem Kongresu a na základě složitých obchodních zákonů, které stanoví, jak a kdy je lze povolit.


Francouzský prezident Emmanuel Macron označil cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem za „brutální a neopodstatněná“.

Trump představil minimální 10% clo na většinu zboží dováženého do USA a vyšší 20% sazbu pro EU. Macron uvedl, že evropské země musí po tomto oznámení pozastavit plánované investice v USA:


V Tichomoří jsou Trumpovými cly nejvíce zasaženy Fidži. Bylo jim uloženo 32% clo, Vanuatu 22% a Nauru 30%.

Fidžijský premiér Sitiveni Rabuka uvedl, že tento krok se podobá „obchodní blokádě“, kterou jeho země nemůže vyhrát.

„Nemůžeme vést válku, zejména obchodní válku. Nemáme nic, čím bychom mohli čelit. Budeme tedy muset přečkat bouři a vypořádat se s ní,“ uvedl podle agentury FBC.

Podle agentury AAP jsou Spojené státy největším vývozním trhem zboží z Fidži, kterému dominuje stejnojmenná značková voda. V roce 2023 zamíří přes Tichý oceán balená pramenitá voda v hodnotě zhruba 253 milionů dolarů.

„Byl bych překvapen, kdyby to znamenalo konec vývozu vody Fiji Water, vybudovali si trh a značku, která je odolnější,“ řekl agentuře AAP analytik společnosti Westpac Justin Smirk.

Ostatní tichomořské státy, včetně Papuy-Nové Guineje, Samoy, Tongy, Šalamounových ostrovů, Cookových ostrovů, Kiribati a Federativních států Mikronésie, dostaly 10% clo.

Takový pokles, jaký ve čtvrtek zažily americké akciové trhy, je „zcela bezprecedentní“, uvedl Lawrence Summers, ekonom a ministr financí za vlády Billa Clintona. Ve svém příspěvku na Twitteru napsal:

    Dnešek byl nejhorším zážitkem na akciových trzích za posledních pět let. Obvykle, když máte hrozný zážitek na akciovém trhu, je to kvůli krachu banky, pandemii, hurikánu nebo proto, že nějaká jiná země něco udělá.

    Takovéto reakce akciového trhu se u nás nevyskytují v reakci na politiku, na kterou je prezident Spojených států hrdý. To je něco, co je zcela bezprecedentní. Je to nesmírně nebezpečné.

V jednom z dřívějších příspěvků napsal:

    Kdyby jakákoli administrativa, jejíž jsem byl součástí, zahájila hospodářskou politiku tak zcela nepodloženou seriózní analýzou nebo tak nebezpečnou a škodlivou, na protest bych odstoupil.

Vysocí senátoři ve čtvrtek představili novou dvoustrannou legislativu, která se snaží získat zpět část pravomocí Kongresu v oblasti cel poté, co Donald Trump představil nové rozsáhlé dovozní daně a otřásl globální ekonomikou novými rozsáhlými dovozními daněmi.

Zákon o přezkumu obchodu z roku 2025, jehož spoluautory jsou senátor Chuck Grassley, přední republikánský zákonodárce ze státu Iowa, který je silně závislý na vývozu zemědělských produktů, a senátorka Maria Cantwellová, demokratka z Washingtonu, jejíž stát má společnou hranici s Kanadou, by vyžadoval, aby prezident oznámil Kongresu nová cla a poskytl zdůvodnění opatření a analýzu potenciálního dopadu na americké podniky a spotřebitele.

Aby clo zůstalo v platnosti, musel by Kongres do 60 dnů schválit společnou rezoluci. Pokud by Kongres v této lhůtě souhlas nevyslovil, všechna nová dovozní cla by pozbyla platnosti. Legislativa by rovněž umožnila Kongresu kdykoli ukončit platnost cel prostřednictvím nesouhlasného usnesení.


Ve čtvrtek se začaly objevovat první známky vnitropolitické reakce USA na vyhlášení globální obchodní války Donaldem Trumpem v souvislosti s poklesem akciových trhů po celém světě a rozsáhlou mezinárodní kritikou tohoto kroku.

Několik hodin poté, co Trump představil rozsáhlou plejádu cel v rámci akce, kterou nazval „dnem osvobození“, se mu čtyři republikánští senátoři otevřeně vzepřeli tím, že hlasovali pro senátní rezoluci demokratů požadující zrušení 25 % cel na kanadské výrobky.

Rezoluce nemá sílu zákona, ale její podpora ze strany Mitche McConnella a Randa Paula (oba Kentucky), Susan Collinsové z Maine a Lisy Murkowské z Aljašky okamžitě signalizovala hluboké obavy některých republikánů z Trumpova celního gambitu, který vyvolal celosvětový výprodej.

Americké akciové trhy se ve čtvrtek propadly, když investoři rozebírali rozsáhlé změny v globálním obchodování, které následovaly po oznámení Donalda Trumpa o přívalu cel vůči obchodním partnerům země.

Všechny tři hlavní americké akciové trhy uzavřely v nejhorším dni od června 2020, tedy v době pandemie covidu. Technologický Nasdaq se propadl o 6 %, zatímco S&P 500 a Dow klesly o 4,8 %, resp. 3,9 %. Apple a Nvidia, dvě největší americké společnosti podle tržní hodnoty, ztratily do poledne dohromady hodnotu 470 miliard dolarů.


Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristolina Georgievová varovala, že Trumpova nová rozsáhlá cla „jednoznačně představují významné riziko pro globální výhled v době pomalého růstu“.

V krátkém prohlášení vydaném v pátek ráno Georgieva varovala před odvetnými opatřeními na americkou obchodní agresi, a to i přesto, že Evropská unie a Čína pohrozily, že budou reagovat stejným způsobem.

„Je důležité vyhnout se krokům, které by mohly dále poškodit světovou ekonomiku. Apelujeme na Spojené státy a jejich obchodní partnery, aby konstruktivně pracovali na vyřešení obchodního napětí a snížení nejistoty,“ uvedla.

Trump uvedl, že je připraven jednat a ochoten snížit dovozní daně, pokud mu země nabídnou něco „fenomenálního“.


V pátek budou ekonomové s napětím očekávat nejnovější údaje o zaměstnanosti v USA - mají být zveřejněny v 8.30 hodin východního času. Může trvat měsíce, než se dopady Trumpova rozhodnutí o clech projeví v údajích o zaměstnanosti. Mimo oficiální vládní údaje se však již objevují známky toho, že odolnost amerického trhu práce je testována.

    Newyorská burza zažila nejhorší den obchodování od června 2020 - v prvních měsících pandemie Covidu-19. Hlavní indexy zaznamenaly nejhorší jednodenní pokles za posledních pět let, když Donald Trump v reakci na svá rozsáhlá cla prohlásil, že „trhy zažijí boom“.

    Největší poklesy cen akcií ve čtvrtek zaznamenaly americké firmy se složitými mezinárodními dodavatelskými řetězci, které se táhnou do zemí, na něž Trump cílí miliardami dolarů v podobě nových daní na hranicích. Společnost Apple, která většinu svých iPhonů, tabletů a dalších zařízení pro americký trh vyrábí v Číně, se v závěru obchodování propadla o 9,5 % a prudký pokles zaznamenaly i další velké nadnárodní společnosti včetně Microsoftu, Nvidie, Dellu a HP.

    Kanada odpoví na „neoprávněná a neopodstatněná“ cla uvalená Spojenými státy 25% daní na americká vozidla, oznámil ve čtvrtek Mark Carney. USA uvalily 25% daň na kanadskou ocel, hliník a vozidla.

    Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds poslancům řekl, že ministři stále usilují o uzavření hospodářské dohody s USA jako o prioritu, ale „vyhrazujeme si právo podniknout jakékoli kroky, které budeme považovat za nezbytné, pokud dohoda nebude zajištěna“.

    Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že Trumpovo rozhodnutí zavést 20% cla na zboží z EU je „brutální a neopodstatněné“, zatímco odstupující německý kancléř Olaf Scholz jej označil za „zásadně špatné“. Španělský premiér Pedro Sánchez uvedl, že „protekcionistická“ cla jsou „v rozporu se zájmy milionů občanů na této straně Atlantiku a v USA“.

    Mitch McConnell, republikánský senátor z Kentucky a bývalý vůdce senátní většiny, kritizoval nejnovější cla Donalda Trumpa s tím, že jsou „špatnou politikou a obchodní války s našimi partnery nejvíce ubližují pracujícím lidem“. Trump novinářům na palubě Air Force One řekl, že cla na dovážené polovodičové čipy a léky přijdou „brzy“.

    Americký dolar se ve čtvrtek ráno dostal na šestiměsíční minimum a klesl o 2,2 % v souvislosti s rostoucí ztrátou důvěry v měnu, která byla dříve po většinu minulého století považována za nejbezpečnější na světě.

    Cla dopadnou těžce na některé z nejchudších zemí světa, přičemž mezi nejvíce postižené země patří státy jihovýchodní Asie včetně Myanmaru. Kambodža, kde žije pod hranicí chudoby přibližně pětina obyvatel, byla s celní sazbou 49 % nejhůře postiženou zemí v regionu. Vietnam se potýká se 46% sazbou a Myanmar, který se po ničivém zemětřesení a letech občanské války po vojenském převratu v roce 2021 potýká se 44% sazbou.