Jak blízko je Írán získání jaderné bomby?

18. 6. 2025

Izrael ospravedlnil nedávné útoky na íránské cíle tím, že řekl, že Teherán je příliš blízko vývoji jaderné bomby. Takový vývoj by nepochybně představoval existenční hrozbu pro Izrael, neboť íránský režim opakovaně deklaroval svůj záměr Izrael zničit.

Zatímco Teherán trvá na tom, že jeho jaderný program slouží pouze civilním účelům, mnoho členů mezinárodního společenství v něm vidí vojenský potenciál.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noel Barrot v neděli řekl, že jaderný program Teheránu je "existenční hrozbou" jak pro Izrael, tak pro Evropu, přičemž zdůraznil, že diplomacie zůstává nejlepším způsobem, jak dosáhnout řešení.

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul v sobotu řekl, že Berlín, Paříž a Velká Británie jsou připraveny na rozhovory s Teheránem o deeskalaci situace.

Jak pokročilý je íránský jaderný program?

Existují dva typy jaderných programů: Civilní a vojenský. Civilní programy jsou zaměřeny výhradně na jaderné elektrárny na výrobu elektřiny, zatímco vojenské programy mají za cíl vyrábět jaderné hlavice – jinými slovy atomové bomby.

Íránský režim neustále tvrdí, že jeho jaderný program je výhradně civilní povahy – a většina expertů a západních zpravodajských agentur se shoduje, že Írán v současné době nevyrábí jadernou zbraň.

Úroveň obohacování uranu v Íránu však může být důvodem k obavám. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Írán nahromadil více než 400 kilogramů uranu obohaceného na 60 %. Tato úroveň obohacení daleko převyšuje to, co je potřeba pro civilní výrobu energie – a blíží se materiálu vhodné pro zbraně.

Při 90 % obohacení by těchto 400 kilogramů bylo vhodných pro zbraně – což by stačilo pro přibližně 10 jaderných hlavic.

"Jak potvrdila MAAE, Írán zrychlil své obohacování uranu na 60 % a navíc došlo k nárůstu raketových testů," řekl DW bezpečnostní expert Hans Jakob Schindler z Counter Extremism Project. "Můžete říci, že to bylo proto, aby posílil svou vyjednávací pozici se Spojenými státy, ale můžete se na to také podívat a říci, že Teherán směřuje k (jaderné) bombě."

Rozhovory mezi Íránem a USA měly v Ománu pokračovat, ale nyní byly odloženy kvůli poslední eskalaci.

V současné době neexistují žádné potvrzené důkazy, že Írán obohacoval uran na 90 %. Odborníci však varují, že země by mohla této hranice dosáhnout relativně rychle, vzhledem ke svým zásobám a technickým možnostem. Jen několik dní před izraelským útokem Teherán oznámil plány na uvedení dalšího zařízení na obohacování uranu do provozu.

Obohacený uran sám o sobě bombu nedělá. Írán by také musel vyrobit funkční hlavici a raketu schopnou ji nést.

Jak významná je pro Írán porážka izraelskými útoky?

Při svých útocích se Izrael zaměřil nejen na jaderná zařízení, ale také na členy íránského vojenského vedení a vědce zapojené do jaderného programu.

Satelitní snímky ukazují různou úroveň destrukce ve dvou klíčových výzkumných a obohacovacích zařízeních v Natanzu a Isfahánu. MAAE potvrdila poškození obou zařízení. Plný rozsah destrukce a jak obtížné by bylo pro Írán ji napravit, je nejasné.

Walter Posch, expert na Írán z Vídeňského institutu pro podporu míru a zvládání konfliktů, řekl DW, že celkový dopad je pro Írán "vážný".

"Co je důležitější než generálové, kteří byli zabiti, jsou určitě jaderní vědci... Doprovázeli (jaderný) program téměř od jeho počátku, mají všechny institucionální znalosti," vysvětlil.

"Hrají klíčovou roli... Takže na úrovni akademických zkušeností a praktických znalostí ... To je vážná rána."

Kromě jaderných zařízení a vojenské a vědecké elity byly mezi cíli izraelských bomb v Íránu také raketové základny.

Proč má Írán jaderný program?

Íránský jaderný program se datuje do 50. let, kdy tehdejší prozápadní vláda začala s pomocí USA rozvíjet civilní jaderný program.

Poté, co íránská revoluce v roce 1979 vynesla k moci fundamentalistickou, protizápadní vládu, vzrostly mezinárodní obavy, že by Teherán mohl použít svůj jaderný program k vojenským účelům.

V roce 2002 objevili mezinárodní inspektoři v jaderném zařízení v Natanzu vysoce obohacený uran, což vedlo k mezinárodním sankcím.

V roce 2015 dosáhl Írán přelomové dohody s USA a dalšími západními zeměmi, známé jako Společný komplexní akční plán (JCPOA). Dohoda omezila íránský jaderný program a zavedla přísné kontroly výměnou za zmírnění sankcí.

Americký prezident Donald Trump však od dohody odstoupil v roce 2018 během svého prvního funkčního období a kritizoval ji jako pouze dočasnou a neřeší íránský program balistických raket. USA pak uvalily na Írán nové sankce.

V reakci na to Írán postupně ustoupil od dodržování dohody a výrazně zvýšil obohacování uranu nad limit 3,67 % stanovený v dohodě z roku 2015.

Od Trumpova druhého funkčního období se obnovilo úsilí o dosažení dohody mezi Washingtonem a Teheránem. Nové setkání delegací obou stran se mělo uskutečnit v nadcházejících dnech v Ománu, ale vzhledem k současné situaci bylo zrušeno.

Zdroj v angličtině: ZDE