Kolumbijská odbornice na genocidu říká, že možná z univerzity odejde kvůli nové definici antisemitismu

29. 7. 2025

čas čtení 6 minut
Marianne Hirsch, prominentní odbornice na genocidu z Kolumbijské univerzity, již řadu let používá knihu Hannah Arendtové o procesu s nacistickým válečným zločincem „Eichmann v Jeruzalémě: Zpráva o banalitě zla“ k vyvolání diskuse mezi svými studenty o holocaustu a jeho přetrvávajících traumatech.

Po nedávném přijetí nové definice antisemitismu Kolumbijskou univerzitou, která určitou kritiku Izraele označuje za nenávistné projevy, se však Hirschová obává, že by mohla čelit oficiálním sankcím i za pouhou zmínku o tomto významném díle Arendtové, filosofky, která kritizovala založení Izraele.

Poprvé od začátku své pětačtyřicetileté pedagogické kariéry nyní Hirschová, dcera dvou osob přeživších holocaust, uvažuje o tom, že úplně opustí akademickou půdu.

„Univerzita, která kritiku Izraele považuje za antisemitismus a hrozí sankcemi těm, kteří se nepodřídí, již není místem otevřeného bádání,“ řekla agentuře Associated Press. „Prostě si neumím představit, jak bych v takovém prostředí mohla učit o genocidě.“

 
Hirschová není sama. Na univerzitách po celé zemi akademici bijí na poplach kvůli rostoucím snahám definovat antisemitismus podle podmínek prosazovaných Trumpovou administrativou, často pod hrozbou snížení federálních dotací.

Definice, kterou prosazuje Mezinárodní aliance pro připomínání holocaustu, uvádí 11 příkladů antisemitského chování, jako je uplatňování „dvojích standardů“ vůči Izraeli, srovnávání politiky této země s nacismem nebo popisování její existence jako „rasistického úsilí“.

Před oznámením dohody s Trumpovou administrativou o vyrovnání ve výši 220 milionů dolarů ve středu souhlasila Columbia s začleněním definice IHRA a jejích příkladů do svého disciplinárního řízení. V nějaké formě ji podpořily Harvard, Yale a desítky dalších univerzit.

Zatímco zastánci tvrdí, že sémantická změna je nezbytná k boji proti novým formám nenávisti vůči židům, skupiny hájící občanské svobody varují, že dále potlačí pro-palestinské projevy, které již čelí útokům prezidenta Donalda Trumpa.

Pro Hirschovou představují omezení srovnávání s holocaustem a zpochybňování založení Izraele „jasnou cenzuru“, která podle ní ochladí diskuse ve třídách a vystaví ji i další členy fakulty falešným žalobám.

„Učíme se pomocí analogií,“ řekla Hirschová. „Nyní univerzita říká, že to je zakázáno. Jak může existovat univerzitní kurz, kde se o myšlenkách nesmí diskutovat, ani se nesmějí  interpretovat?“


Mluvčí Kolumbijské univerzity na e-mailovou žádost o komentář nereagoval.

Proměnění vzdělávacího rámce ve zbraň

Když Kenneth Stern před dvěma desítkami let poprvé navrhl definici antisemitismu IHRA, řekl, že „nikdy netušil, že jednoho dne bude sloužit jako kodex pro nenávistné projevy“.

V té době Stern pracoval jako vedoucí expert na antisemitismus v Americkém židovském výboru. Definice a příklady měly sloužit jako široký rámec, který by evropským zemím pomohl sledovat předsudky vůči židům, uvedl.

V posledních letech se Stern ostře vyslovil proti tomu, co považuje za „zneužití“ definice proti pro-palestinským aktivistům, včetně antisionistických židů.

„Lidé, kteří věří, že bojují proti nenávisti, se nechávají svést jednoduchými řešeními složitých problémů,“ řekl. „Ale když se použijí v tomto kontextu, ve skutečnosti to poškozuje naši schopnost přemýšlet o antisemitismu.“

Stern uvedl, že toto varování přednesl vedení Kolumbijské univerzity loni na podzim poté, co ho k tomu vyzvala Claire Shipmanová, tehdejší spolupředsedkyně správní rady a současná prozatímní rektorka univerzity.

Rozhovor se podle Sterna zdál být k něčemu. V březnu však, krátce poté, co Trumpova administrativa oznámila, že kvůli obavám z antisemitismu zadrží Kolumbijské univerzitě 400 milionů dolarů z federálních fondů, univerzita oznámila, že přijme definici IHRA pro „vzdělávací a výchovné“ účely.

Minulý týden, několik dní před oznámením dohody s Trumpovou administrativou o obnovení financování, Shipmanová uvedla, že univerzita rozšíří definici IHRA pro disciplinární účely a bude její příklady používat při posuzování „diskriminačního úmyslu“.

„Formální začlenění této definice posílí naši reakci na moderní antisemitismus a jeho pochopení v naší komunitě,“ napsala Shipmanová.

Stern, který nyní působí jako ředitel Bardova centra pro studium nenávisti, označil tento krok za „otřesný“ a předpověděl, že vyvolá novou vlnu soudních sporů proti univerzitě a dále omezí pro-palestinské projevy.

Disciplinární orgán univerzity již čelil negativním reakcím za vyšetřování studentů, kteří kritizovali Izrael v komentářích a na jiných místech, často na popud proizraelských skupin.

„S tímto novým nařízením ohledně IHRA se více externích skupin bude zajímat o to, co profesoři učí, co je v osnovách, podávat stížnosti a vyvíjet veřejný tlak, aby byli lidé propuštěni,“ řekl. „To bezpochyby poškodí univerzitu.“

Výzvy k „vlastní likvidaci“

Kromě přijetí definice IHRA se Columbia také zavázala podřídit své oddělení blízkovýchodních studií nové kontrole, revidovat pravidla pro protesty a koordinovat školení proti antisemitismu se skupinami jako Anti-Defamation League.

Na začátku tohoto týdne univerzita suspendovala nebo vyloučila téměř 80 studentů, kteří se účastnili pro-palestinských demonstrací.

Kenneth Marcus, předseda Louis D. Brandeis Center for Human Rights Under Law, řekl, že kroky Kolumbijské univerzity jsou dlouho očekávaným opatřením na ochranu židovských studentů před obtěžováním.

Zavrhl obavy fakulty ohledně definice IHRA, která podle něj „zajistí jasnost, transparentnost a standardizaci“ snahám univerzity o vymýcení antisemitismu.

„Nepochybně se najdou někteří profesoři Kolumbijské univerzity, kteří budou mít pocit, že pod novým režimem nemohou pokračovat ve výuce,“ řekl Marcus. „Pokud sami odejdou, může to být pro ně osobně smutné, ale pro studenty Kolumbijské univerzity to nemusí být tak špatné.“

Hirschová, profesorka Kolumbijské univerzity, však uvedla, že je odhodlána pokračovat ve svém dlouholetém výzkumu genocid a jejich následků.

Část této práce bude podle jejích slov spočívat v rozhovorech se studenty o „pokračující etnické čistce a genocidě“ Izraele v Gaze, kde podle ministerstva zdravotnictví Gazy zahynulo více než 58 000 Palestinců, z nichž více než polovinu tvoří ženy a děti.

„S touto kapitulací před Trumpem bude nyní možná nemožné to v Kolumbijské univerzitě dělat,“ řekla Hirsch. „Pokud tomu tak bude, budu ve své práci pokračovat mimo brány univerzity.“ 

Zdroj v angličtině ZDE

2
Vytisknout
783

Diskuse

Obsah vydání | 29. 7. 2025