Británie oficiálně uzná stát Palestina, pokud Izrael nevyhlásí příměří v Gaze

30. 7. 2025

 
Starmer řekl svým ministrům, že vzhledem k katastrofální situaci v Gaze a mizející naději na dosažení dvoustátního řešení je nyní ten správný čas konečně jednat.

„Jediným způsobem, jak tuto humanitární krizi ukončit, je dlouhodobé urovnání,“ řekl novinářům. „Naším cílem zůstává bezpečný a zabezpečený Izrael vedle životaschopného a suverénního palestinského státu, ale v současné době je tento cíl pod tlakem jako nikdy předtím.“

Dodal: „Vždy jsem říkal, že uznáme palestinský stát jako příspěvek k řádnému mírovému procesu v okamžiku, kdy bude mít řešení dvou států největší dopad. Vzhledem k tomu, že toto řešení je nyní ohroženo, je čas jednat.“

Odborníci podporovaní OSN uvedli, že v Gaze se odehrává „nejhorší scénář hladomoru“, zatímco Světový potravinový program (WFP) popsal hladomor v tomto území jako nejhorší v tomto století a přirovnal jej k předchozím hladomorům v Etiopii a Biafře. Izrael popřel, že by jeho akce v Gaze způsobily hladomor.

To přišlo v době, kdy počet obětí izraelských útoků ve válce podle údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze přesáhl 60 000 lidí, z nichž téměř polovinu tvoří ženy a děti.

Izrael během 22 měsíců války opakovaně omezoval dodávky humanitární pomoci do Gazy a na začátku války a mezi březnem a polovinou května letošního roku je zcela zastavil.

Dodávky jsou pod úrovní potřebnou k pokrytí základních potřeb a WFP uvádí, že pouze asi polovina pomoci, o kterou požádala pro Gazu, se dostává na území poté, co Izrael o víkendu uvolnil omezení.

V významném posunu v přístupu Spojeného království Starmer uvedl, že uznání se uskuteční před zasedáním Valného shromáždění OSN v New Yorku v září tohoto roku, pokud Izrael nesouhlasí s řadou podmínek stanovených v osmi bodovém mírovém plánu vedeném Spojeným královstvím a podporovaném spojenci.

Tyto podmínky zahrnují, že Izrael podnikne „podstatné kroky“ k ukončení situace v Gaze, dosáhne příměří, zaváže se k neanexování Západního břehu a k dlouhodobému mírovému procesu. Starmer před oznámením hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Izraelské ministerstvo zahraničí včera večer Starmerovi sdělilo, že „odmítá“ jeho prohlášení, které na Twitteru označilo za „odměnu pro Hamás“.

„Změna postoje britské vlády v této době, po kroku Francie a vnitřním politickém tlaku, představuje odměnu pro Hamás a poškozuje úsilí o dosažení příměří v Gaze a rámce pro propuštění rukojmích,“ dodalo.

Netanjahu na Twitteru napsal, že Starmer odměnil „monstrózní terorismus Hamásu“.

„Džihádistický stát na hranicích Izraele dnes ohrozí Británii zítra,“ dodal.

Britská vláda také zopakovala své stávající požadavky na Hamás, který podle ní musí okamžitě propustit všechny rukojmí, odzbrojit se, podepsat příměří a přijmout, že nebude hrát žádnou roli ve vládě Gazy.

„V září vyhodnotíme, do jaké míry strany tyto kroky splnily, ale nikdo by neměl mít právo veta nad naším rozhodnutím,“ dodal premiér.

Vnitrostátní odpor proti tomu, aby vláda používala perspektivu státnosti jako „vyjednávací trumf“, však přišel ze strany britských liberálních demokratů a zelených. Obě strany požadují, že Velká Británie by měla Palestinu okamžitě uznat.

Britský plán navazuje na víkendovou dohodu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem o úsilí o „trvalý mír“ v regionu. Starmer plánoval strávit úterní večer telefonáty se spojenci, včetně států Perského zálivu.

Po pondělních rozhovorech ve Skotsku Trump odstranil klíčovou překážku uznání palestinského státu Spojeným královstvím, čímž dal najevo, že USA – jeden z nejsilnějších zastánců Izraele – nebudou proti takovému kroku nic namítat. Vyjádřil také znepokojení nad záběry hladovějících dětí na tomto území.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí však v úterý večer označil Starmerovy výroky za „facku obětem 7. října“.

„Dává to naději jedné skupině, a tou je Hamás. Je to odměna za takové chování,“ řekla Tammy Bruce a dodala: „Existuje jedna skupina, která z těchto záběrů, z reality hrůz, těží, a tou je Hamás. A proto existuje důvod, proč nespolupracují a nepřestanou.“

Downing Street trval na tom, že formální uznání Palestiny je otázkou „kdy, ne jestli“, přičemž labouristická vláda čelí výzvám k přijetí dalších opatření, protože britská veřejnost ztvrdila svůj postoj k hrůzným scénám na místě.

Britové jsou podle průzkumu společnosti Survation pro uznání v poměru více než tři ku jedné, přičemž 49 % lidí je pro a pouze 13 % proti. Průzkum také naznačil, že téměř pět ku jedné lidí chce, aby vláda byla kritičtější k izraelským akcím v Gaze.

Starmer novinářům řekl, že za načasováním rozhodnutí Velké Británie stojí humanitární situace, která se „každým dnem zhoršuje“, a obavy, že možnost dvoustátního řešení se vzdaluje. Velká Británie v posledních dnech spolupracovala s Jordánskem na shozu 20 tun pomoci letecky.

„Již delší dobu říkáme, že je třeba poskytnout více pomoci, a to v dostatečném množství a rychle, protože současná situace je naprosto katastrofální. Proto jsem dnes přijal toto rozhodnutí ohledně dvoustátního řešení a uznání Palestiny,“ uvedl.