Mým pečovatelkám…

21. 8. 2025 / Pavel Veleman

Chybí společnosti všude, chybí jich tisíce a jsou potřební daleko více než třeba já, nebo všichni radní pro sociální oblast, celé MHMP nebo MPSV, o ministrovi raději nepřemýšlet. Až by člověk ideologicky vyškolený v mládí tzv. “léčbou Klausem” čekal, že jejich mzdy a platy budou reagovat na ten strašný nedostatek této pracovní síly. Zde se však nějak ten tržní samochod zasekl a platové ohodnocení pečovatelek,  pro každého, kdo má v rodině někoho, kdo potřebuje pomoc ve stáří,  naprosto nefunguje.

A teď kontrolní otázka pro všechny voliče? Víte kolik berou v Praze pracovníci v terénních, sociálních službách? V bohatém městě, kde je průměrný plat podle ČSÚ za I. čtvrtletí 62 472,- Kč hrubého (čistého 55 600,- Kč). To nejde uhodnout, průměrná mzda pečovatelů a pečovatelek k 1. 8. 2025 je v Praze ostudných 27 237, Kč hrubého (čistého 24 241,- Kč).

Všechny ceny jsou pro pečovatelky pochopitelně pražské, šité na platový průměr 62 000,- Kč.

Tak třeba v červenci 2025 činní v Praze holý nájem v menším bytě 2+1 25 714,-Kč, elektřina 1500,- Kč, plyn 500,-Kč, telefony a internet 1000,-Kč.

Takže  dostáváme třeba u samoživitelky s jedním dítětem a “naštěstí” placeným výživným třeba 3 500,- Kč. Hrdinka této doby dostane ještě 2500,-Kč, tzv. přídavky na dítě. Naprosto typický model pečovatelek takřka v každém pracovním kolektivu, kterou tvoří zejména ženy, zcela závislé na příjmech partnera nebo manžela (tady se vracíme do začátku 20. století), nebo vdovy tři roky do důchodu, se třemi dětmi a opotřebovaným zdravím, kdy ji političtí asociálové během jedné generace prodloužili věk odchodu do důchodu o neuvěřitelných deset let. Generace její matky s třemi dětmi odcházela do starobního důchodu zhruba v 55 letech. Ona odejde skoro v 65 letech. Naprostý sociální zločin, který lze dělat pouze v Česku.

Ale zůstaneme raději u té samoživitelky. Takže příjem je kolem 30 000,- Kč a základní náklady 29 000,-Kč. Ten rozdíl jedné tisícovky je naprosto neviditelný asi jako ta pětistovka u baru. 

A tak jdeme do dalšího měsíce, na ten nekonečný, ponižující, pracovní vandr takřka z nuly…Umíte si to představit, vy všichni političtí vyžírkové a kazisvěti veškeré smysluplné práce, vy naprosto přebyteční a na rozdíl od pečovatelek naprosto veřejností nechtění političtí prodavači věčné lži, prázdnoty a společenského pekla, na které opravdu nikdo z občanů nikdy nikde nečeká a každý před vámi prchá? Ani den, holoubkové, jak jsem vás poznal ve vaší povýšené rozmazlenosti. Podělali byste se hned v prvním měsíci!

Ty současné opravdové hrdinky této doby čekají na ten tolik Vámi stále připomínaný a podle vaší lži, tolik “zneužívaný příspěvek na bydlení”, který hrdinkám této doby má zajistit veškeré jídlo, kroužky, školní potřeby, oblečení... Umíte si představit tu neustálou sociální a finanční deprivaci, kdy už raději ani sami nejíte, jen aby děti necítily sociální nouzi?

Neumíte, nevidíte, mlčíte a jen jim dlouhá léta škodíte čím dál více. Teď jsou opět kvůli vám a vaší neschopnosti a nenažranosti, v dalším existenčním problému, který již může být naprosto fatální - tzv. superdávka! Kdo si umí vůbec představit tuto nejistotu? Jak pro klienty, tak pro nízkopříjmové občany, které často neuživí ani dvě práce. Většina pečovatelek to tak v životě má.

A přitom je dnes a denně čeká tato každodenní nesmírně náročná psychicky i fyzicky těžká šichta:

• v obrovském vedru přejíždět hromadnou dopravou, který má v létě ještě větší výluky: “Kde jste, paní Jano?  Já jsem už byla celá úzkostná, potřebuji, aby vše bylo na čas, už na vás čeká napsaný nákup, úklid, potřebuji Janičko umýt hlavu, vysprchovat, podat snídani a to víte, vše potřebuji zvládnout do dvou placených hodin – 165,- Kč, na hodinu, to je peněz…" - “Nebojte se paní Urbánková, všechno zvládneme a ještě si dáme něco dobrého," dokáže zatlačit veškeré smutky a již běží dál..

• a takto zvládne hrdinka této doby šest klientů denně, každý jiný, každý mnohdy ve svém světě nemohoucnosti a smutku, často opravdu tak náročné hodiny na psychiku, fyzická námaha, nutností jsou asistenční dovednosti, je zde nutné zvládat péči na lůžku, je to dnes již spíše zdravotně/sociální služba  na pomezí.

Představuji si všechny ty důležité politické panáky, kteří se zejména do pobytových zařízeních chodí fotit se “zvířátky” své patologické dobroty jako do ZOO, ještě fotečku do předražených, městských novin, poslední otlapkávání seniorů, ještě kytičku na konec a hurá do ulic obtěžovat svou naprostou zbytečností další obyvatele této zničené země, že paní Alexandro, nebo paní Veroniko, či pane Pavle a pane Davide

Na ženy ze sklepa, kde pracovně přebýváme, paradoxně vychází ten zbytek soucitu, který ještě ve společnosti zbývá. Až se mi často tají dech. Čim níže se pracovně dostáváte, tím více naprostého sociálního bezpráví zažíváte. A sledujete všechny ty neviditelné hrdinky …

Dokonce i sociální pracovníci občas ve své profesní malosti a mindráku se nad nimi ošklíbají. Přitom jsou pečovatelky většinou daleko užitečnější pro klienty než jsme my, ti věční a důležití listovači a hlídači spisů, plánovači individuálních hovadin, předepisovači nesmyslných metodik…Bla, bla…

My totiž na sociálním šetření zas tolik nechybíme, naše návštěva jde lehce odložit. Avšak, jestliže klient čeká na ranní hygienu, na ohřátí oběda, na nákup potravin na víkend – ne, tam se čeká na neviditelné hrdinky jako na smilování. Mějme to prosím na paměti.

Ani nevíte, moje pečovatelky, jak si Vás vážím a jak se stydím za to strašlivé finanční ohodnocení, které dostáváte. A již vůbec si neumíte představit, jaký vztek mám na všechny ty dobře napapané, většinou naprosto parazitující politiky a úředníky v sociálně/zdravotním systému této země.

Páni političky a politici: Řečeno s filmovým hrdinou “skoro svatým” Františkem:

(Vojtěch Jasný, Všichni dobří rodáci): “Vy jste to tu zrychtovali…”

Bůh s námi, 21. srpen 2025

p { margin-bottom: 0.1in; line-height: 115%; background: transparent }