Plány na jednání Trumpa s Putinem v Budapešti zrušeny

22. 10. 2025

 

Toto prohlášení následovalo po pondělním telefonickém rozhovoru mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, během kterého Lavrov uvedl, že vyjednávací pozice jeho země zůstává nezměněna.

Lavrov řekl: „Chci oficiálně potvrdit, že Rusko nezměnilo svůj postoj oproti dohodám, které byly dosaženy během summitu na Aljašce.“ Dodal, že to Rubioovi sdělil již den předtím.

Odložení summitu v Budapešti znamená konec krátkého diplomatického cyklu, který začal telefonátem mezi Trumpem a Putinem minulý čtvrtek.

Během tohoto telefonátu Putin údajně navrhl vzdát se částí provincií Cherson a Záporoží okupovaných ruskými silami výměnou za celý Doněck, silně opevněnou oblast, o kterou Moskva dlouho usilovala, ale kterou Kyjev považuje za bránu do centrální Ukrajiny.

Poté, co se Trump krátce zdál být nakloněn Putinovu návrhu, v neděli tento plán odmítl s tím, že Doněck by měl zůstat „tak, jak je“. V rozhovoru s novináři v letadle Air Force One americký prezident řekl: „O něčem mohou vyjednávat později. Ale já jsem řekl, aby se zastavili na frontové linii. Ať jdou domů. Ať přestanou bojovat a zabíjet lidi.“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že věří, že jeho země je „na stejné vlně“ jako její západní spojenci, ale varoval, že Rusko ztratilo „zájem“ o seriózní jednání, když Trump odložil rozhodnutí o dodávkách řízených střel Tomahawk na Ukrajinu.

Trump se sešel se Zelenským ve Washingtonu v pátek, den po telefonátu amerického prezidenta s Putinem, na napjatém setkání, kde Bílý dům nadhodil myšlenku, že Ukrajina by měla učinit územní ústupky. Ukrajina to odmítla, ale snahy Kyjeva přesvědčit USA, aby jí prodaly rakety Tomahawk, také uvízly na mrtvém bodě.

Kyjev věří, že pokud bude moci použít rakety s dosahem asi 1 600 km, bude moci vyvinout na Rusko větší vojenský tlak. Chce být schopen zasáhnout ruské vojenské průmyslové objekty a ropné rafinerie hluboko uvnitř země, což Kreml varoval, že bude považováno za eskalaci.

V úterý Zelenskyj a představitelé Velké Británie, Francie, Německa a dalších pěti evropských zemí podpořili Trumpovu výzvu k příměří podél současných frontových linií. Ve společném prohlášení zdůraznili, že „současná kontaktní linie by měla být výchozím bodem pro jednání“.

Mezi signatáři byli britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz, italská premiérka Georgia Meloni a polský premiér Donald Tusk. 

Prohlášení podpořili také političtí představitelé Finska, Norska a Dánska, stejně jako předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Antonia Costa.

Kyjev sice prohlásil, že není připraven uznat ruskou anexi žádného území, které okupační síly drží, ale zároveň naznačil, že je ochoten přijmout příměří na stávajících frontových liniích. To by znamenalo akceptaci faktické okupace přibližně pětiny území země Moskvou, protože Ukrajina se ukázala neschopná vojensky vyhnat okupanty.

V úterý pozdě večer se objevily zprávy, že Ukrajina a její evropští spojenci pracují na 12bodovém návrhu příměří, který zjevně odráží 20bodový návrh USA zaměřený na ukončení války v Gaze. Bloomberg uvedl, že na jeho provádění by dohlížela mírová komise pod předsednictvím Trumpa.

V minulosti Ukrajina také požadovala návrat dětí odvezených do Ruska a vydání válečných zajatců jako součást první fáze jakéhokoli příměří. Třicet západních zemí v čele s Velkou Británií a Francií se také dohodlo na poskytnutí mnohonárodních stabilizačních sil, které by zabránily budoucím konfliktům tím, že by hlídaly ukrajinský vzdušný prostor a námořní trasy a cvičily pozemní síly země.

Evropští lídři také uvedli, že musí „zvýšit tlak na ruskou ekonomiku a její obranný průmysl“, dokud Rusko nebude připraveno uzavřít mír, a naznačili, že diskuse EU a G7 o účinném předání 140 miliard eur aktiv ruské centrální banky Ukrajině pokročily.

„Vyvíjíme opatření k plnému využití hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, aby Ukrajina měla k dispozici potřebné zdroje. Podle plánu vypracovaného EU s podporou členů G7 by Ukrajina měla od roku 2026 získat 140 miliard eur zmrazených aktiv ruské centrální banky na financování své národní obrany,“ uvedli.