Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

BBC Evropští politikové dnes předvádějí zajímavý tanec...

7. 1. 2026

čas čtení 5 minut

Moderátorka, pořad The World at One, BBC Radio 4, úterý 6. ledna 2025, 13 hodin: Nyní se obrátíme na Nathalii Tocci. Byla součástí institucí zahraniční politiky EU a radila dvěma šéfům zahraniční politiky EU. Nyní je ředitelkou Institutu mezinárodních vztahů v Římě a profesorkou na Johns Hopkins School of Advanced International Studies Europe ve Washingtonu. Dobré odpoledne. Evropští lídři dnes předvádějí zajímavý tanec, že? Jak vnímáte současné dění a jak by na něj měli reagovat?

Nathalie Tocci: No, myslím, že kontrast mezi tím, jak reagovali na otázku Venezuely a jak reagují na otázku Grónska, je opravdu velmi výmluvný. A upřímně řečeno, nejsem si jistá, zda je to nejchytřejší způsob, jak postupovat, protože jak jste již dříve diskutovali se svými hosty, pokud jde o Venezuelu, panovalo, řekněme, jakési mlčenlivé spolčení a/nebo nejednoznačnost. A pokud jde o Grónsko, jazyk byl samozřejmě mnohem, mnohem silnější.

Způsob, jakým jsme mluvili, nebo spíše nemluvili o Venezuele, však byl opravdu výmluvný. Pro většinu ostatního světa, ale možná i pro Evropany, není mezinárodní právo nutně tak důležité a v zásadě platí, že právo silnějšího může skutečně zvítězit, což nás samozřejmě nestaví do zvlášť silné pozice, když se pak snažíme prosadit tyto zákony v případech jako Grónsko nebo vlastně Ukrajina. A vzhledem k tomu, že Evropané nevynikají vojenskou silou, pokud ztratí sílu i v principu, pak upřímně řečeno, moc jim nezůstane.

Moderátorka: Takže co, chtěla byste, aby vydali mnohem silnější prohlášení kritizující kroky USA ve Venezuele?

Nathalie Tocci: Ano, rozhodně. Myslím, že stačí se podívat například na prohlášení, které vydalo několik latinskoamerických zemí, včetně Brazílie, Mexika a dalších. A víte, nemluvíme o zemích, které jsou zvlášť silné. Nemluvíme o zemích, které nejsou vůči Spojeným státům zranitelné. A přesto mají odvahu nazývat věci pravými jmény, že? A myslím si, že je to zajímavé, když se vrátíme k tomu prohlášení, ke kterému se připojilo Španělsko, což je opravdu pozoruhodné, protože Španělsko se k tomuto prohlášení připojilo zjevně proto, že se mu nepodařilo dosáhnout podobného vyjádření od svých evropských partnerů.

Moderátorka: Promiňte, chtěla jsem jen říct, že asi stojí za to zmínit, že dnes ráno vysoký komisař OSN pro lidská práva prohlásil, že razie ve Venezuele podkopala základní princip mezinárodního práva. Takže silné prohlášení od představitele OSN.

Nathalie Tocci: Ano, myslím si, že je to upřímně řečeno nesporné a je docela podivné, že německý kancléř Friedrich Metz nebo britský premiér Starmer nějakým způsobem říkají, že se zabývají zákonností tohoto případu, v případě Merze a v případě Starmera říkají, že je na Spojených státech, aby nějakým způsobem zjistily zákonnost. Je to, jako bychom řekli, že pokud jde o invazi Ruska na Ukrajinu, je na Rusku, aby zjistilo, zda je to legální, nebo ne.

Moderátorka: Ale není realita taková, že by to nemělo žádný význam, podobně jako argument Stephena Millera ohledně Grónska? Nikdo se ve skutečnosti nebude pouštět do Spojených států kvůli Grónsku, protože vojensky se jim nemohou rovnat.

Nathalie Tocci: Myslím, že to je pravda. Ale také si myslím, že pokud chceme začít měnit situaci naučené bezmocnosti, ve které se, upřímně řečeno, nacházíme už 80 let, musíme určitě začít změnou myšlení. A samozřejmě se nesnažím předstírat, že schopnosti nejsou důležité, ale pokud neprovedeme mentální změnu, emocionální změnu v tom smyslu, že najdeme odvahu se postavit, nikdy nezískáme materiální schopnosti, abychom se skutečně mohli postavit za sebe.

Moderátorka: Dobře, dokážeme se k tomu vrátit? Dokáže se Evropa, dokáže se Spojené království, dokáží se evropští lídři osamostatnit od USA, vzhledem k tomu, že se na USA v mnoha věcech spoléhají už desítky let?

Nathalie Tocci: Proto se vracím k psychologii celé této situace. Když se na naše země podíváte s odstupem, a nemyslím tím jen Evropskou unii, ale Evropu jako celek. Tady je 30 v podstatě nejbohatších zemí světa. A ptáme se sami sebe, je skutečně nemožné bránit se bez pomoci jiné země na jiném kontinentu? A samozřejmě, v abstraktním smyslu musí být odpověď, že samozřejmě můžeme, zejména pokud uvažujeme o Rusku, které není zrovna impozantní vojenskou mocností. Je to země, která za 11 let války nebyla schopna obsadit 20 %, víte, více než 20 % Ukrajiny. Takže samozřejmě můžeme. Ale pokud si budeme dál namlouvat, že nemůžeme, ani nezačneme řešit zranitelnost, kterou máme ve Spojených státech.