Channel 4 News: Grónsko není na prodej, sdělili evropští politikové Trumpovi
18. 1. 2026
čas čtení
21 minut
"V tuto chvíli mají v zásadě tři možnosti. Mohou buď sklonit hlavu a jen
doufat a modlit se, že to přejde. A v mnoha ohledech to evropští lídři v
posledním roce dělali. Výsledkem je, že působili velmi slabě. Jak víte,
když se necháte šikanovat školním tyranem, bude vás šikanovat ještě
víc. A přesně to se děje. Mohou tedy buď v tom pokračovat, nebo se ho
pokusit uklidnit nějakou dohodou ohledně Grónska, což většina evropských
lídrů nechce, protože by to znamenalo porušení pravidel založených na
řádu. Mohou se mu pokusit postavit a zaujmout tvrdý postoj. Nyní se
objevují náznaky, že se mu hodlají postavit a zaujmout tvrdý postoj."
Moderátorka, Channel 4 News, neděle 18. ledna 2026: Žádná dohoda. Grónsko není na prodej. Evropští lídři sdělili Donaldu
Trumpovi, že jeho hrozby uvalit cla, pokud nedosáhne svého, mohou
vyústit v nebezpečnou sestupnou spirálu. Dobrý večer. Osm členů NATO se
spojilo, aby se postavilo proti nebezpečné hrozbě. Dalším členem NATO
jsou Spojené státy. Ve společném prohlášení evropští vedoucí politikové varovali
prezidenta Trumpa, že jeho plán uvalit cla, pokud nezíská plnou kontrolu
nad Grónskem, by podkopal transatlantické vztahy. Premiér Sir Keir
Starmer to označil za zcela nesprávné. Dánský premiér obvinil Trumpa z šikany, ale hodně se mluvilo o tom, že je třeba pokračovat v dialogu.
Nikdo nechce tuto situaci dovést až na hranici.
V neděli večer se velvyslanci všech 27 zemí Evropské unie sešli na
mimořádném zasedání v Bruselu, aby projednali hrozbu Donalda Trumpa
uvalit cla na Grónsko. Dánský premiér prohlásil, že Evropa se nenechá
vydírat, zatímco prezident Macron naznačil, že EU by mohla poprvé použít
svůj mechanismus proti nátlaku, aby omezila dovoz zboží a služeb. Harry
Fawcett podává zprávu:
Reportér: Zdá se, že to byla demonstrace evropské síly nad územím
Grónska v posledních dnech, která rozzlobila Donalda Trumpa natolik, že
sáhl po svých osvědčených clech. Členové NATO, Dánsko, Norsko, Švédsko,
Francie, Německo, Velká Británie, Nizozemsko a Finsko, demonstrují, že i
oni berou bezpečnost Arktidy vážně, a to společným vojenským cvičením.
Prezident Trump prohlásil, že všichni hrají nebezpečnou hru, když
vysílají vojáky za neznámým účelem. V sázce je podle něj samotné přežití
planety. Jaký bude bezprostřední důsledek? Od 1. února 2026 budou
všechny výše uvedené země platit 10% clo na veškeré zboží zasílané do
Spojených států amerických. Od 1. června 2026 se clo zvýší na 25 %.
Británie vyslala na cvičení pouze jednoho vojáka, což je potenciálně
nejnákladnější nasazení armády v historii.
Britská ministryně kultury: Budoucnost Grónska je záležitostí pouze obyvatel Grónska a obyvatel Dánského království. A to jsme sdělili i našim přátelům na druhé straně Atlantiku. Domníváme se, že tato cla jsou nesprávná a kontraproduktivní.
(Záběr, kde Trumpovi upadnou z rukou na zem papíry a Starmer se sehne a sbírá mu je ze země):
Trump: Právě jsme podepsali dokument. To je... Omlouvám se za to.
Reportér: Uvedení této dohody do praxe již bylo obtížné. Nyní se zdá, že nestojí ani za papír, na kterém byla napsána, natož aby byla zvednuta ze země. Všechny země, na které se prezident Trump zaměřil, dnes prohlásily, že jsou solidární s obyvateli Grónska a Dánska, že jejich arktické cvičení vytrvalosti vyjadřuje společný transatlantický zájem a nepředstavuje žádnou hrozbu. Dánský premiér obvinil Trumpa z vydírání a dánský ministr zahraničí zdůraznil nutnost pokračovat v jednáních.
"Budeme pokračovat, pokud USA nerozhodnou jinak. Zároveň ale samozřejmě potřebujeme, aby Evropská unie zareagovala. Na této tiskové konferenci nebudu tuto reakci rozvádět."
Francouzský prezident se chystá požádat EU, aby uplatnila své takzvané zásadní protiopatření, nástroj proti nátlaku, který by bloku umožnil reagovat nejen cly, ale i omezením investic, pozastavením licencí a mnoha dalšími opatřeními.
"Musíme k tomu přistupovat s určitou mírou síly. Je jasné, že u Donalda Trumpa už nejde o právo, ale o sílu."
Reportér: Nebyla by to první obchodní válka, s níž se ministr financí Donalda Trumpa musel vypořádat za necelý rok ve funkci.
"Prezident Trump se dívá dopředu, je strategický. Dívá se za hranice tohoto roku, dívá se za hranice příštího roku na to, co by se mohlo stát v boji v Arktidě. Nebudeme outsourcovat naši národní bezpečnost. Nebudeme outsourcovat naši hemisférickou bezpečnost do jiných zemí. Jaká je národní nouzová situace, která ospravedlňuje tuto novou řadu cel? Národní nouzová situace je vyhýbání se národní nouzové situaci."
Reportér: Ale bude taková slovní gymnastika fungovat u amerického Nejvyššího soudu? Ten by mohl již v úterý rozhodnout o zákonnosti Trumpova odůvodnění nouzové situace pro většinu jeho celní politiky.
"Nejspíš se opírá o takzvaný IEPA, zákon o mimořádných pravomocích. Tento zákon nezmiňuje slovo clo a vyžaduje národní nouzový stav. Jako někdo, kdo již dlouhou dobu bezpečně žije bez vlastnictví Grónska, mi to nepřipadá jako nouzový stav, ale to je otázka pro soudy."
Reportér: Ale ano, to, co je v současné době před soudy a má zhruba 50% šanci být shledáno neústavním, je hrozba, kterou Trump právě teď používá. V loňském roce navštívil viceprezident Vance americké vojáky v Grónsku. Trump již odmítl dánský návrh na jednoduché navýšení jejich počtu, takže Dánsko a Evropa nemají kromě kapitulace co nabídnout. Motivace počkat na rozhodnutí Nejvyššího soudu je jasná.
Pro pohled na reakce Ruska je poučné podívat se na feed Kirilla Dmitrijeva, hlavního vyslance při ukrajinských jednáních s Washingtonem. Celý den se posmíval lídrům EU, jako jsou Ursula von der Leyenová a Kaja Kallasová, že žijí v Bidenově světě, a tvrdil, že Trumpův prostředníček z minulého týdne je nyní namířený směrem k Británii a Evropě.
Nyní je to spíše zamrzlá půda Grónska než Ukrajina, která testuje hranice pout NATO. To, co Rusko udělalo vojenskou silou deklarovanému nepříteli, se nyní USA pokouší udělat ekonomickou silou proti spojenci, a to anexí jeho suverénního území.
Moderátorka: . Nyní se ke mně připojuje Lars Christian Bras, místopředseda dánského parlamentu, který je v Roskilde, a z Nuuku grónská politička Tilly Martinusen. Děkuji vám, že jste se k nám připojili. Tilly Martinusen, nejprve k vám. Mluvili jsme s vámi před pár týdny, kdy bylo jasné, jak jste rozzlobená a rozrušená. Od té doby se situace eskalovala, nikoli uklidnila. Zajímalo by mě, jak Gróňané reagují na to, co se nyní děje.
Tilly Martinusen: Byli jsme svědky největší demonstrace v historii. Včera dokonce překonala notoricky známé a slavné protesty Women's March z roku 1975. Probíhala po celé zemi, dokonce i ve velmi malých osadách. Lidé vyšli do ulic a protestovali, ale v Nuuke to bylo opravdu šílené. Myslím, že se do protestů zapojila asi čtvrtina lidí, kteří zde žijí, i když včera bylo kluzko a pršelo.
Lidé samozřejmě stále nechtějí být součástí Ameriky. Všichni chápou, že bychom chtěli zůstat spojenci Ameriky. Ale také si myslím, že lidé jsou trochu unavení z toho všeho povyku, který nevzniká ze strany Evropanů, kteří nás velmi podporují. A samozřejmě Dánsko je na naší straně. Jsem za to velmi ráda. Ale jsem z toho opravdu unavená.
Moderátorka: Promiňte. A stručně, jak byste popsala převládající náladu? Je to strach? Je to vztek? Je to zrada?
Tilly Martinusen: Myslím, že lidé jsou prostě unavení. Je mi líto, že to říkám, ale je to tady opravdu velmi malá země. Jsme zvyklí, že se nepleteme do zahraničních záležitostí, samozřejmě kvůli našim vazbám s Dánskem a také s Amerikou. A teď jsme najednou uprostřed hurikánu, všude jsou novináři a my na to nejsme zvyklí. Takže si myslím, že lidé jsou především unavení. Myslím, že jsou trochu vystrašení. Také si myslím, že jsou velmi rádi, že nás Evropská unie a zejména Dánsko stále podporují. Jsme za to velmi vděční. Myslím tím, Larsi-Christiane Brasi, to jste vy.
Moderátorka: Zpočátku Trump argumentoval, že jde především o bezpečnost, ale v posledních několika týdnech říká, že vlastnictví Grónska je pro něj spíše psychologickou otázkou. Ztěžuje to bojovat proti němu na racionálním základě? Tilly Martinusen, říkáte, že jste velmi spokojená s podporou, kterou dostáváte od Dánska. Jste velmi spokojená s podporou, kterou dostáváte od lídrů EU. Ale musí to být víc než jen slova, že?
Tilly Martinusen: V tuto chvíli si myslím, že slova jsou vlastně docela odvážná. Takže právě teď potřebujeme podporu. Pro Gróňany je podle mě důležité, abychom se dostali k americkému lidu, protože dánští vojáci a grónští vojáci v dánské obranné armádě bojovali po boku Američanů, prolévali krev a ztratili jsme lidi v Americe po boku našich amerických bratrů a sester. A myslím si, že je velmi důležité, alespoň pro Gróňany, abychom se ujistili, že američtí vojáci slyší, že se Trump snaží převzít zemi NATO, která je součástí Dánského království. A musím říci, že většina Gróňanů chce zůstat s nimi.
Moderátorka: Zkusím se vrátit ke Christianu Brasovi. Jaká je nyní výzva pro vás a pro ostatní evropské lídry? Donald Trump totiž nejeví žádné známky toho, že by v této věci ustoupil.
Christian Bras: Zůstat pevní v jednotě a jednotném tlaku a nepřijímat to, co přichází z Bílého domu.
Moderátorka: Ale když říkáte „nepřijímat“, nezní to moc tvrdě. Potřebujete něco praktičtějšího, ne? Jste například pro reciproční cla, jak navrhuje prezident Macron, aby se zabránilo tomuto druhu nátlaku?
Christian Bras: Nástroj proti nátlaku nespadá do mé pravomoci, a proto o tom v současné době jednají velvyslanci EU. Pokud je to možnost, jak si přeje Macron. Ale je jasné, že musíme tyrana praštit do nosu. To je to, co je potřeba, když máte co do činění s tyranem. A už máme dost zrady. Máme dost dezinformací. Grónsko a Dánsko, jsme součástí Dánského království a stojíme při sobě. A nebudeme snášet žádné výhrůžky ani další výhrůžky, akvizice nebo kontrolu. To prostě nepřipadá v úvahu.
Moderátorka: Jaký ekonomický dopad můžeme očekávat? USA jsou největším exportním trhem Velké Británie a cla prezidenta Trumpa z loňského dubna připravila naši ekonomiku o miliardy, protože export do USA byl omezen, přičemž obzvláště citlivé byly odvětví farmaceutického, chemického a automobilového průmyslu. Hovořila jsem s rektorkou King's College v Cambridge a komentátorkou Financial Times Gillian Tett a zeptala se jí, co lze udělat, aby se utlumil Trumpův zájem o vlastnictví Grónska.
Gillian Tett: V tuto chvíli mají v zásadě tři možnosti. Mohou buď sklonit hlavu a jen doufat a modlit se, že to přejde. A v mnoha ohledech to evropští lídři v posledním roce dělali. Výsledkem je, že působili velmi slabě. Jak víte, když se necháte šikanovat školním tyranem, bude vás šikanovat ještě víc. A přesně to se děje. Mohou tedy buď v tom pokračovat, nebo se ho pokusit uklidnit nějakou dohodou ohledně Grónska, což většina evropských lídrů nechce, protože by to znamenalo porušení pravidel založených na řádu. Mohou se mu pokusit postavit a zaujmout tvrdý postoj. Nyní se objevují náznaky, že se mu hodlají postavit a zaujmout tvrdý postoj. Mám podezření, že některá z jednání v Davosu tento týden budou dost tvrdá. Prezident Trump přiletí ve středu vrtulníkem a bude mít řadu bilaterálních a multilaterálních jednání. Otázka, zda evropští lídři mají odvahu se mu skutečně postavit, však stále visí ve vzduchu.
Moderátorka: A tím návrhem, abyste se postavili na odpor, myslíte pouze vzájemná cla?
Gillian Tett: Mohlo by to být i něco dramatičtějšího. Dramatičtějšího, jako například pokusit se vyloučit americké společnosti nebo banky z evropského finančního systému nebo uvalit na evropské společnosti přísnější tresty. Evropští lídři to ale nechtějí. Opravdu nechtějí. Většina z nich stále věří v globální spolupráci a určitou formu volného obchodu. Problémem však je, že pokud nebudou jednat tvrdě a postaví se mu, bude se snažit tlačit stále dál a dál. A nejde jen o Grónsko. V posledních 24 hodinách jsme slyšeli několik pozoruhodných výroků od Steva Bannona, které odrážejí názor mnoha lidí z Trumpova okolí, že i Kanada musí být v nějaké formě pod kontrolou USA, aby bylo zajištěno to, co oni považují za americkou bezpečnost.Myslím tím, že otázka důrazné reakce, víte, evropské země... které Trump vybral, vydaly toto prohlášení. A řekly, že hrozby celními sazbami podkopávají transatlantické vztahy a riskují nebezpečnou sestupnou spirálu. Problém je, zda to Donalda Trumpa zajímá.
Loni se na finančních trzích šířila vtipná zkratka TACO, což znamená „Trump always chickens out“ (Trump vždycky zbaběle couvne), což znamená, že oznámí něco dramatického s nějakým druhem zastrašujícího chvástání. Ale pak často couvne. A to jsme vlastně viděli u cel, které byly oznámeny loni v dubnu, že po všem tom šoku a dramatu byla ve skutečnosti mnoho z těchto cel následně zmírněna. Mnoho lidí si tedy myslí, že se jedná pouze o dramatický vyjednávací trik. Problémem však je, že pokud se Evropané nesjednotí a neukážou, že se pokusí, pokud ne o odvetu, tak alespoň o odpor, bude to pravděpodobně opakovat znovu a znovu.
Moderátorka: A pokud tato cla vstoupí v platnost, podívejme se na tento scénář. Co by to znamenalo pro Spojené království a celou Evropu?
Gillian Tett: Závěrem je, že cla jsou špatná pro podnikání a špatná pro ekonomiku. Dobrou zprávou pro britskou ekonomiku je, že je z velké části založena na službách, nikoli na obchodu se zbožím, a služby zatím nejsou těmito cly postiženy. Nic z toho však není dobré pro ekonomiku v Evropě, ani v Americe. Musíme tedy doufat, že se tento, upřímně řečeno, šílený vývoj nebude dále zrychlovat.
Moderátorka: Protože nejistota, kterou přináší, je pro všechny špatná, že?
Gillian Tett: To, co se právě děje, je trochu jako rakovina. Není to tak jako infarkt. Je to jako rakovina. A rakovina nejistoty, strachu, třenic v obchodě, to vše v podstatě způsobuje značný pokles našeho ekonomického zdraví. Takže ne, nedošlo k dramatickému katastrofickému kolapsu ani k ničemu podobnému, ale v současné době prostě nepotřebujeme tento druh nemoci v naší globální ekonomice.
Moderátorka: Nyní se ke mně připojuje bývalý britský velvyslanec v USA, sir Peter Westmacott. Sire Petere, dostali jsme podpůrné prohlášení od sira Keira Starmera a dalších lídrů EU pro Dánsko a Grónsko. Co by ale měli dělat teď?
Peter Westmacott: Ano, to prohlášení je dobré. A velmi důrazně hovoří o nebezpečí sestupné spirály, jak jste právě řekla. Nacházíme se v neznámém teritoriu. Všiml jsem si, že John Bolton, bývalý poradce Donalda Trumpa pro národní bezpečnost, říká, že je to nejhorší situace, jakou jsme kdy zažili. A to za pět let, co jsme ho měli jako prezidenta. A některé věci v příspěvku, který včera zveřejnil na Truth Social, byly upřímně řečeno nesmyslné, když mluvil o tom, že jsme dosud dotovali Dány a Evropany tím, že jsme jim neúčtovali cla. To je ekonomický nesmysl. Je to tedy velmi podivná situace. Poté velmi rychle přechází k otázce údajné národní bezpečnosti. Myslím, že část problému spočívá v tom, že ho rozladila velmi skromná ukázka podpory, nikoli ukázka síly. Byla na to příliš malá, ukázka podpory ze strany dalších zemí, které vyslaly některé ze svých vojáků na Grónsko. A to pravděpodobně považoval za mírně urážlivé. Ale problém, který máme, kromě ješitnosti, pokud chcete, spočívá v tom, že je momentálně Trump trochu na koni. Viděl, čeho byl schopen ve Venezuele. Zdá se, že to dopadlo docela dobře, dokonce i u základny MAGA, která není nadšená z válek v zahraničí. A tak jsme se dostali do situace, kdy i britská vláda zaujímá tvrdý postoj a říká, že to nebudeme tolerovat. Dostali jsme se tedy do fáze, kdy se hodně mluví o tom, že je třeba se postavit tyranovi na hřišti. To je správné. S někým takovým, pokud se mu nepostavíte, bude dál tlačit. Slabost v něm vyvolává jen pohrdání. Když se mu lidé jako Číňané a Brazilci postavili v otázce cel, ustoupil. Ale Taco, Trump vždycky zbaběle ustoupí, jen když čelí někomu silnému nebo někomu, koho se bojí. Například se nepostaví proti Putinovi.
Moderátorka: To je složité, že? Mluvíte o premiérovi nebo evropských lídrech, britském lídrovi, kteří zaujímají tvrdý postoj, postoj proti Trumpovi. Bylo nám řečeno, že premiér doufal, že s ním brzy po útoku na Venezuelu bude moci telefonovat. Keir Starmer. Jeho hovor nebyl propojen po čtyři dny. Je zde skutečná otázka, zda všechny snahy o sblížení s Donaldem Trumpem přinesly Velké Británii nějaký vliv.
Peter Westmacott: No, to je oprávněná otázka, ale taktika, kterou použila britská vláda, tedy mluvit s ním soukromě, místo aby ho veřejně kritizovala, byla podle mě rozumná. A využili jsme naši měkkou sílu, abychom co nejlépe využili pozvání Donalda Trumpa k druhé státní návštěvě. Víte, jemu se to zjevně líbilo. Ale co jsme za to dostali? Odpověď: Ne moc dobrou obchodní dohodu, ne podporu Ukrajiny, kterou bychom si přáli, a teď nám tohle hodili na hlavu. Proto si myslím, že je důležité a nutné, aby vláda řekla: „Co budeme dělat?“ A je jasné, že dnešní prohlášení a včerejší prohlášení premiéra, že je tohle zcela nesprávné, jsou změnou tónu a odrážejí, jak vážně je tento agresivní jazyk zaměřený na územní zisky vnímán v Londýně i v dalších hlavních městech. Myslím si tedy, že zatím jsme se nedostali příliš daleko. Myslím, že s prezidentem Trumpem vždycky přijde okamžik, kdy je třeba zaujmout stanovisko, a ten okamžik je zjevně teď, a my to děláme společně s našimi evropskými spojenci. Problémem však je, že si vláda nemůže dovolit, pokud chcete, veřejně se hádat a nadávat si, dokud potřebujeme, aby Donald Trump učinil správná rozhodnutí ohledně Ukrajiny. A v tuto chvíli to vůbec není jisté. Má mnohem větší úctu k prezidentu Putinovi, než by se nám líbilo, a zatím není dostatečně odhodlaný s námi jednat.
Peter Westmacott: Můžeme přezkoumat naši obchodní politiku. Můžeme se podívat na obchodní dohodu s Amerikou. Můžeme se znovu zamyslet nad tím, odkud odebíráme zbraně. Spojené království nakupuje téměř vše z Ameriky. Někdy to funguje dobře, jindy ne. Měli bychom projevovat větší evropskou solidaritu v oblasti obrany a podpory našich obranných průmyslů. A měli bychom úžeji spolupracovat s Evropany, i když jsme mimo EU.
357
Diskuse