Chcete rozumět světu a být odolnější vůči propagandě? Jděte na terapii
10. 2. 2026 / David Marenčák
Původně jsem svůj text chtěl uvést nadpisem, kde za otazníkem byla odpověď: předplaťte si Psychologii.cz. Ale to by byla příliš zjevná reklama, ač zcela neplacená a nedomluvená. Pokud si myslíte, že jde o nadsázku, vyvedu vás z omylu. Existuje cosi, čemu se říká mediální gramotnost. Má to být soubor technik a chování, které nám má napomáhat vyznat se mediálním provozu – jak interpretovat sdělované informace a především jak je filtrovat a vybírat, protože jich je nadbytek a mnoho z toho jsou lži či jiné formy manipulace. Těmito základními věcmi se zabývá kde kdo a obvykle vám s tím prodá kus své agendy, nepřiznané ideologie a ano, i trochu té propagandy. Nejčastěji se prodává iluze, že existuje cosi jako objektivní či nezávislé médium. Všichni jsou na něčem závislí, všichni mají své politické názory, které se ať už vědomě a záměrně, nebo nevědomě promítají jak do zpravodajství, tak do analytiky a jiné publicistiky. Nicméně to by bylo na jinou knihu. To hlavní, co vám zamlčují, protože o tom sami nevědí, je práce sama se sebou, se svými emocemi, znalost svého charakteru a vlastností.
Manipulace a PR(opaganda – viz historie pojmu) mají mnoho podob a stovky technik. Téměř vždy ale pracují nějakou formou s emocemi. Propagandisté už od časů Edwarda Bernayse před více, než sto lety, využívají rozsáhlé znalosti z psychiatrie, psychologie, sociologie, filozofie, neurologie a řady dalších věd. A využívají je s cílem nás podvést, tedy proti nám. A pokud se jim chcete účinně bránit, musíte se dobře znát jako člověk, jako duše. Musíte znát své slabosti, (zlo)zvyky a tendence. Člověk totiž není, jak praví jeden z nejrozšířenějších omylů lidstva, racionální tvor, který má emoce. Člověk je emocionální bytost, která občas myslí. Jakákoli forma myšlení a rozumu je podřazena emocím. Už jen nepochopením nebo aktivním popíráním tohoto základního faktu působí mnoho zlého. A protože hluboká znalost vlastní psýché je vzácnější šafránu, i jako zdravý, spokojený, šťastný a vyrovnaný člověk vůbec nic nezkazíte, když si půjdete popovídat o svých slepých skvrnách, stínech, negativních vlastnostech, které připisujete výhradně druhým apod. Tu temnou stranu má totiž každý člověk a jen ten, který se jí nebojí čelit zpříma, zvědomit ji a nějak s ní pracovat NENÍ plně a bezmocně v jejím vleku. Pokud se jako mnozí domníváte, že část zla, co ho ve světě existuje, dříme i ve vás, pak je stoprocentně jisté, že vám mluví do mnoha věcí, názorů a chování, aniž byste tušili jak.
V případě, že jste si jistí, že jste plně integrovaná, zdravá osobnost bez potlačených komplexů, neuróz, traumat, zranění, masek a lhaní si do kapsy, stále máte v terapii co získat. Pravdivé poznání s sebou totiž nese břímě mnohých těžkostí, nelibostí, nejistoty, obav, bolesti, ztrát a jiných protivenství. To jen lži a konformita působí konejšivě, útěšně, libě a příjemně. Když chcete znát pravdu, musíte být připraveni kdykoli změnit razantně názor – a to není vůbec snadné už jen kvůli rizikům konfliktů s vaším okolím, kolektivem nebo skupinou, která touto změnou neprojde. Musíte si osvojit zvyk přijímat nejen takové informace, které ladí s tím, co již víte. Naopak musíte aktivně vyhledávat takové informace, které tomu odporují. A teprve po jejich střízlivém hodnocení si utvořit na dané téma názor.
Je nesmírně důležité umět odlišit názor od svého ega. Nechápat názor jako naši nedělitelnou součást, ale spíš jen nějaký stav mysli. Naprostá většina lidí své názory za ego případně identitou ztotožňuje, a proto si je tak tvrdošíjně obhajuje navzdory rozporuplným informacím. Bohužel většina lidí neznajíc obecné duševní pochody postupuje přesně opačně – na základě pocitů si utvoří názor, ten si racionalizují (což s rozumem nemá nic společného) a hledají a vybírají takové informace, zdroje a autory, kteří jim to potvrdí.
Další, naprosto zásadní a klíčová záležitost je skutečné přiznání, prožití a přijetí vlastní lidské omylnosti. Bylo o tom napsáno mnohé a navzdory tomu, že vám to skoro každý odkývá, ve skrytu duše skoro každý věří, že on je neomylný a chybující; hloupí a neschopní jsou výhradně ti druzí. Tato všeobecně masově rozšířená vlastnost ega je vydatně podporovaná perverzním školstvím zaměřeným na chyby. Léta buduje v lidech mocný strach z chyb, které ale nevyhnutelně provází každé poznávání, učení a vůbec lidský život. Tento strach, spolu s ješitností je pak jedním z nejmocnějších spojenců propagandy. Dokonale vám totiž zabrání byť jen v rozpoznání, natož sebeobraně, že jste jí byli zasaženi. Připustit si vlastní oblbenost, podvedenost, či zmanipulovatelnost je asi jedna z nejvíce hořkých pilulek k polknutí a vůbec není divu, že většina lidí proto raději zůstane u pohodlné iluze, že propaganda, dezinformace a jiné formy matení se týkají jen a pouze ostatních lidí, ideálně z protilehlého politického tábora.
Pomocí terapie a laického studia psychologie tak můžete získat nejen základní představu, co a jak se ve vás odehrává, ale také odvahu a sílu čelit nepříjemnému, nekomfortnímu a někdy i děsivému. Jedním z velkých bonusů pak může být vyšší schopnost a vůbec ochota pochopit druhé lidi, jakkoli mají strašné a odsouzeníhodné názory – ne proto, abyste je omlouvali, ale proto, abyste proti nim mohli případně účinně povstat, rozmluvit jim to, nebo změnit socioekonomické podmínky, které je k tomu tlačí.
Diskuse