Viktor Orbán uznal porážku, opoziční strana zvítězila v maďarských volbách

13. 4. 2026

 

„Gratuloval jsem vítězné straně,“ řekl Orbán svým příznivcům v Budapešti. „Budeme sloužit maďarskému národu a naší vlasti i z opozice.“

Třicet minut před plánovaným uzavřením volebních místností se k urnám v této středoevropské zemi dostavilo rekordních 77,8 % voličů – což je o sedm procentních bodů více než předchozí rekord z roku 2002. Během tvrdě vedené kampaně Orbán a jeho pravicově populistická vláda v průzkumech veřejného mínění soustavně zaostávali, což naznačovalo, že volby by mohly znamenat konec jeho snahám o přeměnu Maďarska na „neliberální demokracii“ a o přetvoření vztahů země s EU, Moskvou a Washingtonem.

Po sečtení 72 % hlasů předběžné výsledky naznačovaly, že hlavní opoziční strana Tisza, vedená Magyarem, bývalým členem Orbánovy strany Fidesz, který se s ní rozešel v roce 2024, získá 138 křesel v 199členném parlamentu.

Volby pozorně sledovaly země po celém světě, přičemž mnohé je vnímaly jako zkoušku odolnosti hnutí Maga a globální krajní pravice, z nichž mnozí dlouho uváděli Orbána jako inspiraci a snažili se následovat jeho strategii.

Vzhledem k tomu, že Orbán v průzkumech veřejného mínění zaostával, pravicoví lídři z celého světa se snažili postavit se za něj. JD Vance se minulý týden objevil v Budapešti na dvoudenní návštěvě, přičemž americký viceprezident novinářům sdělil, že do hlavního města přijel, aby Orbánovi „pomohl“ vyhrát. Donald Trump také Orbána opakovaně podporoval, naposledy v pátek, kdy zveřejnil příspěvek: „STOJÍM ZA NÍM NA 100 %!“

V lednu také lídři včetně italské Giorgie Meloniové a izraelského Benjamina Netanjahua dali jasně najevo, že Orbána podporují.

Od roku 2010 se Orbán – nejdéle sloužící lídr v EU – snažil proměnit Maďarsko v předvoj neliberalismu, s cílem, jak tvrdil, bránit tradiční křesťanské rodinné hodnoty proti tomu, co vnímal jako nápor západního liberalismu a multikulturalismu.

Jeho pravicově populistická vláda využila svého působení ve funkci k postupnému omezování kontrolních mechanismů, které omezovaly její moc: přepisovala volební zákony ve svůj prospěch, manévrovala tak, aby loajalisté ovládli odhadem 80 % médií v zemi, a přebudovávala soudnictví.

Loni v létě vyšly do ulic Budapešti statisíce lidí na protest proti snahám vlády zakázat Pride a další akce LGBTQ+ komunity.

Volby se odehrávaly jak na globální, tak na domácí scéně, přičemž Orbán se snažil přesvědčit voliče, že Maďarsku hrozí, že bude vtaženo do války na Ukrajině, zatímco Magyar se soustředil na domácí otázky se sliby, že zakročí proti korupci, napraví Orbánův nepřátelský vztah s EU a nasměruje finanční prostředky do chátrajících veřejných služeb v zemi.

Oba kandidáti se drželi svého poselství, když v neděli ráno odevzdávali své hlasy. Magyar vyzval Maďary, aby šli volit v „rozhodujících volbách“, a později trval na tom, že „dnes v noci skončí noční můra, kterou jsme prožívali v posledních letech“.

Orbán zopakoval svá varování před „velkou krizí“, která čeká Evropu, a naznačil, že jeho vláda je nejspolehlivější volbou pro zvládnutí turbulentních časů. „Naštěstí máme ve světě mnoho přátel. Od Ameriky přes Čínu až po Rusko a turecký svět,“ řekl novinářům po odevzdání svého hlasu v neděli.

Kampaň uvedla, že vztahy jeho vlády s Moskvou jsou pod drobnohledem poté, co uniklé zvukové nahrávky a přepisy naznačily, že Orbán řekl Vladimíru Putinovi: „Jsem vám k službám“, a že jeden z ministrů sdílet důvěrné informace EU s ruskou vládou. Orbánova vláda uvedla tyto úniky jako důkaz zahraničního vměšování.

Mezi těmi, kteří se v hojném počtu mobilizovali proti Orbánovi a Fideszu, byli mladí lidé – z nichž mnozí dospěli v době, kdy země klesla v žebříčku svobody tisku, byla obviněna z „volební autokracie“ a se stala nejzkorumpovanější zemí v EU. Jeden průzkum naznačil, že až 65 % voličů mladších 30 let plánovalo hlasovat proti Orbánovi.

„Mám velký strach, že Maďarsko opustí Evropskou unii,“ řekla 21letá Blanka z Budapešti. „Pokud se situace nezmění, pravděpodobně se odstěhuji, a myslím, že mnoho mých přátel uvažuje stejně.“

V předvečer nedělního hlasování analytici poukazovali na tři možné výsledky voleb: maďarskou většinu, kterou Orbán přijme, maďarskou většinu, kterou Orbán nepřijme, nebo Orbánovu většinu.

I kdyby se Magyarovi podařilo převzít moc, mnozí očekávali, že změny přijdou pomalu. Během 16 let, kdy byla u moci strana Fidesz, obsadila maďarský stát, média a soudnictví loajálními lidmi; jak budou reagovat na změnu vlády, zůstává ve hvězdách.

Vyskytla se také otázka, zda Magyar dokáže získat prostou většinu, nebo nadpoloviční většinu – tedy alespoň dvě třetiny ze 199 křesel v maďarském parlamentu. Nadpoloviční většina by Magyarovi a jeho straně umožnila novelizovat ústavu a zákony, čímž by mohli zvrátit některé změny provedené Orbánem a Fideszem a potenciálně uvolnit prostředky z fondů EU.

„Víme, že i když se změní vláda, příštích čtyři až osm let bude těžkých, protože tu zemi prostě úplně zničili. Jinak se to říct nedá,“ řekla 24letá Betti v Budapešti. „Bude to těžké, ale pravděpodobně to bude pořád lepší.“

Zdroj v angličtině ZDE