Od převratu v roce 2021 bylo v Myanmaru zabito více než 100 000 lidí

3. 7. 2026

čas čtení 5 minut
Od převratu v roce 2021, který svrhl demokraticky zvolenou vládu Myanmaru a vyvolal občanskou válku, bylo podle zprávy monitorovací skupiny Armed Conflict Location & Event Data (ACLED) zveřejněné ve středu po celé zemi zabito 100 114 lidí.

Od vojenského převratu před pěti lety, který vyvolal občanskou válku, bylo zabito více než 100 000 lidí na všech stranách Myanmaru, uvedl ve středu pozorovatel konfliktu.

Armáda v únoru 2021 svrhla zvolenou vládu a ukončila desetiletý experiment Myanmaru s demokracií.

Protesty proti puči byly potlačeny bezpečnostními složkami, ale aktivisté opustili města a založili prodemokratické partyzánské skupiny bojující po boku armád etnických menšin, jež dlouhodobě odolávaly centrální vládě.

Od převratu bylo podle nejnovějších údajů monitorovací skupiny Armed Conflict Location & Event Data (ACLED), která zaznamenává mediální zprávy o násilí, zaznamenáno 100 114 úmrtí souvisejících s konfliktem.

Oficiální počet obětí není uveden a odhady se velmi liší, ale analytici považují padesát let trvající občanskou válku za nejkrvavější aktivní konflikt v Asii.

"Ta bolest je nekonečná," řekla devětačtyřicetiletá Thein Aye Nu, jejíž manžel byl minulý měsíc zabit při leteckém útoku v západním státě Rakhine.

"Jsem tak hluboce rozhořčená a velmi rozzlobená. Ale už ani nevím, na koho se mám zlobit. Musím se jen utěšovat tím, že to přijmu jako osud."

Celostátní konflikt

Po převratu byl Myanmar pět let řízen diktátem vojenského velitele Min Aung Hlainga.

V dubnu odešel z ozbrojených sil, aby nastoupil do úřadu civilního prezidenta po silně omezených volbách, které byly blokovány povstalci z jejich území, a v nichž byla strana svržené expremiérky Su Ťij odsunuta na okraj.

Demokratické pozorovatelé hlasování odmítli jako frašku na potvrzení vlády Min Aung Hlainga a rebelové jeho výzvu k novým mírovým jednáním odmítli jako neupřímný trik na vyprání jeho image v zahraničí.

"Kdyby nedošlo k převratu, děti by chodily do škol," řekl jeden muž z města Myit Chay ve střední části regionu Magway, jehož dospívající syn byl nedávno zabit.

Jeho syn zemřel v boji poté, co utekl z domova, aby bojoval za prodemokratické povstalce, uvedl.

"Ani jsme neměli šanci pořádně odříkat buddhistické pohřební obřady. Těžké dělostřelectvo vedlo palbu," řekl.

"Zanechal po sobě tolik vzpomínek – nejsem spokojený s tím, že jsem pro něj udělal tak málo."

Podle OSN je v Myanmaru vnitřně vysídleno více než 3,7 milionu lidí a více než jeden z pěti čelí akutní potravinové nejistotě v důsledku celonárodního úpadku do chudoby.

V největším městě, Rangúnu, může násilí mít podobu občasných vražd.

Jiná místa jsou rozdělována dlouhodobými válkami nebo denně bombardována leteckými údery ruských a čínských stíhaček.

Podle ACLED byl Myanmar loni druhou nejvíce konfliktem postiženou zemí na světě, hned za palestinskými územími.

ACLED zaregistrovala více než 1 200 různých ozbrojených skupin v občanské válce a označila ji za "nejfragmentovanější konflikt na světě".

"Je smrtící, nebezpečný pro civilisty, konflikt se rozšířil po celé zemi," řekl hlavní analytik ACLED Sun Mon Thant.

Dynamika konfliktu se občas posunula ve prospěch obou stran.

Společná ofenzíva některých povstalců začínající koncem roku 2023 jim přinesla ohromující postupy, když se blíží k druhému největšímu městu Mandalay – s spekulacemi, že by mohli dokonce obsadit starobylé královské hlavní město.

Podle analytiků se však situace obrátila ve prospěch armády poté, co ji Čína podpořila a Peking podepsal příměří se dvěma z nejsilnějších armád etnických menšin.

'Poslán na smrt'

V únoru 2024 armáda aktivovala zákon o branné povinnosti s cílem posílit své řady násilným náborem 50 000 občanů.

"Ti branci nic nezmůžou. Je to, jako by je posílali jen na smrt," řekl jeden bývalý vojenský branec, který dezertoval po službě na frontě.

"Pokud nezemřete na jednom místě, pošlou vás jinam," řekl dvacetiletý anonymně z bezpečnostních důvodů.

Válka měla také dalekosáhlé důsledky v zahraničí, zaplnila tábory v sousedním Thajsku a Bangladéši exodem uprchlíků a vytvořila úrodnou půdu pro nadnárodní zločinecké podniky.

Ozbrojené skupiny na všech stranách plní své válečné pokladny zisky z rozmáhající se produkce drog, jako je heroin a metamfetamin, uvádějí pozorovatelé.

Mezitím se volně spravované pohraniční oblasti Myanmaru staly ohniskem online podvodných center, často působících z opevněných areálů střežených militanty.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
206

Diskuse

Obsah vydání | 3. 7. 2026