Mezi sedm klíčových ukazatelů v nebezpečné zóně patří změna klimatu, změna integrity biosféry, změna systému využívání půdy, změna stavu pitné vody, změna biogeochemických toků, zavádění nových entit a, v loňském roce poprvé, okyselování oceánů.

Pouze ve dvou z hodnocených oblastí, a to v úbytku stratosférického ozonu a v zatížení atmosféry aerosoly, došlo v posledním desetiletí ke zlepšení, ačkoli vědci varují, že atmosférické aerosoly, které mohou způsobovat znečištění ovzduší, jsou v několika regionech světa stále problémem.

Koalice 60 vědců, která pod záštitou Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu provedla analýzu klíčových ochranných hranic pro lidský život, varovala, že důsledky překročení těchto planetárních hranic jsou „stále zřetelnější všude kolem nás“.

„Diagnóza je jednoznačná – tlak roste u všech planetárních hranic, které se již nacházejí mimo bezpečný provozní prostor,“ uvedl Boris Sakschewski, hlavní autor zprávy. „To znamená, že se zvyšuje riziko rozsáhlých, trvalých a potenciálně nevratných změn, zatímco naše tolerance chyb při řešení těchto problémů se zmenšuje.“

Ačkoli zbývá jen málo času na zvrácení této kritické situace, lidstvo podle Johana Rockströma, klimatologa a spoluautora zprávy, stále disponuje znalostmi a schopnostmi, jak toho dosáhnout. „Zrychlení opatření k návratu do bezpečného operačního prostoru napříč všemi planetárními hranicemi je zásadní pro ochranu životů a živobytí a pro splnění slibu společné budoucí prosperity,“ uvedl.

Tato analýza, která podrobně zkoumala nejnovější vědecká data, se snaží zmapovat stav definovaných oblastí, které poskytují „bezpečný operační prostor pro lidstvo“. Lidská civilizace se v uplynulých 10 000 letech vyvinula díky relativně stabilnímu klimatu a přírodním zdrojům, které nám udržitelným způsobem poskytují potravu, přístřeší a bezpečné životní prostředí.

Tyto podmínky jsou však vážně narušovány neustálým uvolňováním obrovského množství znečištění přispívajícího k oteplování planety, které pochází ze spalování fosilních paliv, a hromadným ukládáním dalších znečišťujících látek, jako jsou plasty, do našeho životního prostředí. Přírodní stanoviště, jako jsou lesy a mokřady, jsou ničená, roztříštěná a srovnána se zemí, aby uvolnila místo pro zemědělství a městské oblasti, což ohrožuje živočišné druhy a přírodní systémy, na nichž jsme závislí.

Schopnost krajiny a vodních ploch vyrovnat se s touto situací a působit jako nárazník proti zhoršující se klimatické krizi „slábne a může být výrazně přeceňována“, varuje nová zpráva. Ačkoli lesy a oceány pohltily obrovské množství oxidu uhličitého, které jsme vypustili do ovzduší, objevují se známky toho, že tyto přírodní systémy selhávají.

Například existuje riziko, že amazonský deštný prales, obrovská zásobárna uhlíku, by mohl dosáhnout bodu zlomu, kdy se promění v savanu, což by mělo „závažné důsledky pro stabilitu klimatu, zabezpečení potravin a vody a lidské zdraví po celém světě“, uvádí zpráva.

Zpráva navazuje na sérii extrémních událostí, ke kterým došlo v uplynulém roce po celém světě a které byly podle vědců mnohem pravděpodobnější právě kvůli narušení našeho životního prostředí.

V loňském roce zasáhly Pákistán obrovské povodně, zatímco letos jsme byli svědky rekordních veder a lesních požárů po celé Evropě, nejteplejšího léta v historii USA a katastrofální povodně na hranicích Tibetu a Nepálu. Oceány, které pohlcují velkou část tohoto nadbytečného tepla, dosáhly nových teplotních rekordů.

„Nejedná se o izolované mimořádné události; planeta nám ve všech regionech najednou dává najevo, že je v nerovnováze,“ uvedla Hindou Oumarou Ibrahimová, předsedkyně organizace Planetary Guardians, koalice vědců, podnikatelských lídrů a aktivistů.

„Kdekoli se objevím, slýchám stále stejný příběh, ať už od pastevců, kteří sledují, jak déšť selhává sezónu za sezónou, nebo od pobřežních komunit, které sledují stoupající hladinu moře. Zpráva o stavu planety z roku 2026 podkládá daty to, co komunity v první linii již vědí z vlastní zkušenosti. Už si nemůžeme dovolit považovat tyto jevy za samostatné krize.“

Zpráva byla zveřejněna v pondělí krátce po zahájení Klimatického týdne, významného setkání politiků, představitelů podnikatelské sféry a aktivistů v New Yorku, které předchází zasedání Valného shromáždění OSN.

Zahájení prezentace zprávy se zúčastnili členové organizace Planetary Guardians – včetně Mary Robinsonové, bývalé irské prezidentky; Juana Manuela Santose, nositele Nobelovy ceny a bývalého kolumbijského prezidenta; a oceánografky Sylvii Earleové. Patří mezi více než 100 000 účastníků, kteří se na Klimatickém týdnu očekávají a který by podle organizátorů měl být dosud největším v historii.

Navzdory rekordnímu počtu účastníků přednášek, oznámení a dalších akcí zaměřených na řešení klimatické krize však šéfka neziskové organizace, která tento týden pořádá, přiznala obecnou neochotu hovořit o globálním oteplování.

Helen Clarksonová, výkonná ředitelka Climate Group, uvedla, že ačkoli byl svět v poslední době viditelně sužován katastrofami způsobenými klimatickými změnami, „takovou míru ‚zeleného mlčení‘ jsem ještě nezažila.“ Mnoho firem nám sděluje, že se zúčastní, ale ne příliš viditelně.

„Po takovém létě, kdy jsme byli svědky tolika tragédií způsobených klimatickými změnami, je však právě teď čas se ozvat,“ dodala. „Svět stojí na okraji propasti a lidé touží po změně.“

Zdroj v angličtině ZDE