V energetické chudobě žije více než milion obyvatel ČR. Rostoucí ceny fosilních paliv situaci zhorší, pokud stát nepomůže

22. 9. 2026

 

Podle definice žije v energetické chudobě domácnost s příjmem do 5. decilu, která si nemůže dovolit dostatečně vytápět svůj byt, přiznává dluhy na platbách za elektřinu, plyn a teplo, nebo platí za energie více než 20 % čistého měsíčního příjmu. Po eskalaci problému v důsledku zvýšení cen v roce 2022, v minulých letech počet lidí v energetické chudobě mírně poklesl [1]. V souvislosti se současným růstem velkoobchodních cen elektřiny a zemního plynu [2], ovšem hrozí v příštích měsících opětovný nárůst.

Základním nástrojem pro řešení problému energetické chudoby musí být podpora energetických renovací budov nastavená tak, aby pomáhala i nízkopříjmovým domácnostem. Dobrým příkladem je fungování programu Nová zelená úsporám v minulých letech. Podprogram Nová zelená úsporám Light a bonusy pro nízkopříjmové v podprogramu pro bytové domy pomohly vyšším desítkám tisíc domácností. Dotační program pro nízkopříjmové i bonusy pro bytové domy sice zůstaly zachovány, ale v důsledku nízkého rozpočtu Nové zelené úsporám pomůžou v nejlepším případě několika tisícovkám žadatelů [3]. Optimální rozpočet Nové zelené úsporám by podle zkušeností z minulých let neměl být nižší než 10 miliard korun ročně.  

Platforma pro sociální bydlení doplňuje, že předchozí propad domácností do energetické chudoby byl významně zredukován relativně fungujícím dávkovým systémem, který pomáhal finanční propady vykrýt. Současný systém ale nastavuje energetické paušály výrazně níž, než je potřeba u domácností v ohrožení energetickou chudobou. Systém by potřeboval být buď obecně navýšen, nebo alespoň regionálně zaměřen podobně, jako jsou zaměřovány normativy dávek na bydlení. Faktorem pro energetickou chudobu je pak absence dostupného bydlení v České republice a nestabilita nájemního bydlení, která omezuje možnost nájemníků a nájemnic pečovat o energetickou udržitelnost svého bydlení.

Jan Klusáček, analytik z Ostravské univerzity, říká:

„Z dat je zřejmé, že přibližně milion obyvatel dlouhodobě žije v energetické chudobě nehledě na ceny energií. Náklady na energie byly v ČR velkou zátěží pro necelý milion lidí i v roce 2019, kdy byly ceny na historickém minimu. Není tedy překvapivé, že i v roce 2025 stále zůstávalo v energetické chudobě 1,1 milionů obyvatel Česka. Co se změnilo, je struktura této populace. Díky valorizacím důchodů klesl podíl osamělých seniorek v energetické chudobě. Velmi ohrožení jsou naopak nadále energetickou chudobou nájemníci (a to nejen samoživitelky), zejména ti, kteří žijí ve starých bytových domech.“

Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, říká:

„O riziku opětovného růstu cen energií pro koncové zákazníky víme od jara, vzhledem k dopadu války na globální trh s plynem nejde o překvapení. Zkušenost z let 2022 a 2023 ukazuje, že nejlepším opatřením proti drahým energiím a související energetické chudobě, je podpora renovací budov, díky kterým lze významně omezit spotřebu. Vyčlenění většího objemu peněz pro Novou zelenou úsporám a jejich poskytování zejména nízkopříjmovým domácnostem musí dostat nejvyšší prioritu.“

Mikoláš Opletal, sociální pracovník z Platformy pro sociální bydlení, říká:

„Energetická chudoba je jednou ze zásadních forem ohrožení v oblasti bydlení. A v tuhle chvíli jí stát nemá příliš jak předcházet. Odolnosti české společnosti proti výkyvům cen energií by určitě prospěl regionálně zaměřený energetický paušál v rámci dávek státní sociální pomoci, který je nyní zvlášť pro ohrožené regiony nastavený velmi nízko. Energetická chudoba je zároveň prohlubována obecnou nedostupností bydlení v České republice, které se dá předcházet především rozšiřováním fondu dostupného bydlení a stabilizací nájemních vztahů.“

 

Poznámky 

[1] Více v informačním listu Hnutí DUHA a Platformy pro sociální bydlení: https://hnutiduha.cz/aktualne/jak-se-vyporadat-s-energetickou-chudobou-problem-energeticke-chudoby-v-ceske-republice/

[2] Cena zemního plynu s dodávkou v příštím měsíci se v posledních dnech v Evropské unii drží kolem 75 €/MWh, což je nejvyšší úroveň od prosince 2022, kdy doznívala energetická krize: https://tradingeconomics.com/commodity/eu-natural-gas  

[3] Viz tiskovou zprávu Hnutí DUHA z 25. června 2026: https://hnutiduha.cz/aktualne/nova-zelena-usporam-zahajuje-prijem-zadosti/