Proč nemůže být ČR jako Švýcarsko?

28. 7. 2011 / Boris Cvek

Jsem právě ve švýcarském Curychu na krátké dovolené. Byl jsem tu už před třemi lety a už tehdy na mne to město udělalo velký dojem. Nejlepší vysoká škola na Evropském kontinentu (ETH) je kousek nad hotelem, kde bydlím. Lidé jsou tu vesměs pokojní, radostní a otevření. Nikde žádní žebráci, kterých je v Praze vidět spoustu, a nikde ani žádné davy turistů. Nazelenalá řeka Limmat, vytékající z ledovcového jezera, na ní občas lodě, na jezeře pak další lodě a vzadu vrcholky Alp. Na oknech domů jsou všude typické zelené okenice, z katolických chrámů jsou reformované kostely, jako např. Grossmünster, v němž působil otec severošvýcarské reformace Huldrych Zwingli.

Byť Curych patří mezi centra světového obchodu a finančnictví, nemá žádné mrakodrapy, jezdí tu podobné staré tramvaje jako v Krakově a není tu cítit chvat pokrokářské civilizace. Spíše tu vítězí v každém směru občanský život a jeho spokojenost (možná i díky švýcarskému systému přímé demokracie). Není proto ani divu, že se toto město pravidelně umísťuje na předních příčkách v různých měřeních kvality života. Před chvílí jsem tu nakupoval nějaké oblečení a na účtu vidím DPH (MwSt = Mehrwertsteuer) jenom 8%.

Tak jsem se rozhodl zjistit si více o Švýcarsku. Tady jsou některé informace z následujících stránek: ZDE

"Bilance státního rozpočtu za rok 2009 dosáhla přebytku ve výši 2,7 mld CHF, čímž je o 4,6 mld nižší než výsledek roku 2009. Nižší příjmy i nižší výdaje přispěly zhruba stejnou měrou k tomu, že tento výsledek je o 0,9 mld.CHF horší než předpokládal rozpočet."

Nezaměstnanost v roce 2009: 3,7%.

"veřejný domácí hospodářský sektor, to znamená všechny složky - spolek, kantony i obce trpí chronickou zadlužeností, přesto je zadluženost domácího hospodářského sektoru výrazně nižší než v České republice, neboť značná část obzvláště velkých podniků i na rozvojové projekty využívá vlastní kapitál. Zdravé firmy mají možnost svoji kapitálovou sílu zmnožit emisemi akcií na burze, malé a střední podniky se občas potýkají s problémem získání úvěru od švýcarských bank, zejména pak pro řadu živnostenských oblastí (opravárenství, benzínové pumpy, hotely, restaurace)."

"Daňové zatížení podniků je druhé nejnižší v rámci zemí OECD."

"Daňový systém Švýcarska odráží politickou strukturu švýcarského státu. Základními stupni, kde se vybírají daně jsou Spolek (Bund), Kantony (26 subjektů) a obce (Gemeinde - kolem 3000 subjektů. "

"Každý kanton má svůj samostatný daňový zákon. Sazby u jednotlivých daní se kanton od kantonu značně liší."

"Daň z příjmu představuje 8-15% podle kantonů, sociální a důchodové pojištění je 6,55% z hrubého výdělku, základní nemocenské pojištění paušálně v průměru představuje 240,- CHF, nezaměstnanecká pojistka tvoří 2,5%z hrubého výdělku. Švýcarský daňový systém tvoří tři úrovně -- federální, kantonální a úroveň obcí. Kompetence federace na vybírání DPH a přímých spolkových daní končí a uvažuje se o novém finančním uspořádání. Daňový systém představuje, vzhledem ke své složitosti, vysoké administrativní zatížení firem. Federální daňový systém je dvouletý, kantonální systém roční (jde o daně právnických osob; u daní fyzických osob jsou periody vybírání daní velmi různorodé)."

Možná, dodávám, kdyby se ve Švýcarsku kradlo z veřejných peněz stejně neomaleně jako v ČR, tak tu budou také zvyšovat DPH a dusit veřejný sektor a obírat lidi o stále více peněz.

0
Vytisknout
14216

Diskuse

Obsah vydání | 29. 7. 2011