A k "Pražské zdi" stačilo tak málo

15. 8. 2011 / Miloslav Štěrba

Stačilo, aby jeden nedisciplinovaný, třeba černošský, poddůstojník z armády generála Pattona, frustrovaný utajovanou homosexualitou, nerespektoval příkazy a pronikl se svojí četou počátkem května 1945 do Prahy. Rozehnal by ozbrojence kolem budovy rádia na Vinohradech a poté, přímo v otevřeném džipu, přijal kapitulaci Schörnerovy armády.

Historie Československa by doznala zásadních změn, a děti mohly v hodinách dějepisu číst např. následující text:

Spojenci rozhodli rozdělit republiku na dvě zóny. Americká armáda okupovala západní část země, Rudá armáda pak sever a východ, tedy i Moravu, Slovensko a Zakarpatskou Ukrajinu. Americkou zónu tvořil trojúhelník měst Vimperk, Praha-západ, Mariánské Lázně. SSSR získal Kladno, USA Lidice, což byl utajovaný záměr generála Pattona. Karlovy Vary se tímto dělením postupně proměnily na město s většinově rusky mluvícím obyvatelstvem. Rozdělením Československa započal vážný konflikt v novodobé historii země, neboť slavný pivovar zůstal v Plzni, ale převážná část chmelnic v rukou Rudé armády. Sklizeň českého "zlata" dodnes probíhá v režii místních zemědělců a sovětských vojáků trvale umístěných na našem území.

Na první pohled složité rozdělení Prahy probíhalo spořádaně, třebaže konfigurace pražského regionu se zásadně liší od berlínské. Byla dohodnuta hranice zón podle břehů protékající Vltavy, v centrální části Prahy zahrnula americká okupační zóna čtvrt vytyčenou mostem Palackého, Národním muzeem, levou stranou Václavského náměstí a po Národní třídě překročila přes most 1. máje. Obsahovala Petřín, Strahov, Smíchov vč. Barrandovských ateliérů.

Oddělení dvou výšin nad Prahou se stalo po desetiletí záminkou k nejrůznějším provokacím, které museli pravidelně řešit představitelé OSN v Ženevě při jednáních o jaderném odzbrojení. Muzeum na Střeleckém ostrově nabízí návštěvníkům nejrůznější relikty z dob studené války, např. rolky toaletního papíru vyhazované americkými piloty při průletu na sovětskou zónou. Do evropských dějin se nezapomenutelně vepsal příjezd amerického prezidenta R.W.Reagana a jeho mozartovská slova: Mám vás rád, moji milí Pražáci! Vděčná zástupci Prahy 5 po něm pojmenovali jednu ulici.

Výstavbou samotné pražské zdi došlo k definitivnímu rozdělení národa. Při soutěži o zakázky na stavební práce se obě strany uchylovaly k dosud neznámým krutostem, vzájemně se obviňovaly z podvodného jednání, zejména v tzv. "podvodní" části díla, kdy se dohodla stavba zdi tunelem pod Vltavou. Zvláště urputně se strany dohadovaly při regeneraci pozůstatků "hladové zdi" stavěné už Karlem IV.

Epochu uvolňování v sovětské zóně poznamenaly aktivity brněnských disidentů z kroužku kolem literárního měsíčníku Host do domu. Jeho redaktor Milan Uhde se na vycházkách kolem řeky Svratky opakovaně vyslovil pro větší volnost, rovnost a bratrství, což našlo odezvu po celé východní zóně, a v Mukačevě byl v těchto dnech jmenovám čestným občanem města.

Odstranění pražské zdi bylo odloženo vzhledem k neujasněným vlastnickým poměrům.

0
Vytisknout
5201

Diskuse

Obsah vydání | 17. 8. 2011