Osvětimský syndrom ČSSD

18. 5. 2012 / Martin Kunštek

Čeští sociální demokraté se v cause Rath chovají jako židovští kápové v koncentračních táborech, kteří SS-manům vodili na smrt do plynových komor své soukmenovce. Počet příslušníků SS Totenkopfverbänden, kteří tvořili stráže a správu koncentračních táborů se během 2. světové války pohyboval kolem 20 tisíc mužů a žen. Přesto v lágrech povraždili více než 14 milionů lidí. Z toho 6 milionů Židů a 300 tisíc Čechoslováků. Toto obludné zvěrstvo by se jim nikdy nemohlo podařit uskutečnit, bez toho, že vězni až na výjimky šli na smrt jako ovce na porážku. A bez účinné spolupráce tzv. vězeňské samosprávy, kterou tvořili esesáky vybraní kápové z řad vězňů. Ti své kolegy vodili na smrt a často byli nuceni vybírat kdo půjde do plynu. Přestože každému z nich muselo být jasné, že i jeho popel poletí komínem táborového krematoria, tak s esesáky spolupracovali. Kupodivu je známo pouze několik příkladů, kdy se vzbouřili vězni, kterých bylo početně mnohem více než stráží SS (a zřejmě i mnohem více, že kolik nábojů měli esesáci ve svých zbraních). Zřejmě i proto jich v koncentračních táborech tolik zahynulo.

Nechci se dotknout památky obětí koncentračních táborů. To čemu je vystaven poslanec Rath nelze s režimem v Osvětimi nebo Dachau srovnávat. Chování jeho bývalých kolegů z řad poslanců ČSSD mi však připomíná ze všeho nejvíce samosprávu koncentračního tábora, nebo kápa, kteří vodili bez odporu do plynu své kolegy. S tím rozdílem, že Davida Ratha chtějí "dostrkat" jen k "politické smrti". Podstatný rozdíl je však též v tom, že pánům Sobotkovi, Haškovi, Dienstbierovi a spol. nestojí za krkem esesák s odjištěným samopalem. O to horší je jejich zbabělost. Místo zkoumání okolností případu a otázek zdali v případě jejich kolegy Ratha není porušován zákon a Ústava, celý první den - a bohužel stále -- řeší jak Ratha přinutit, aby se vzdal poslaneckého mandátu. Rathovi kolegové jej odsoudili aniž viděli jedinou stránku vyšetřovacího spisu. Předsedovi mandátového a imunitního výboru Bohuslavu Sobotkovi a místopředsedovi Sněmovny Lubomíru Zaorálkovi stačilo si přečíst žádost Policie k vyslovení souhlasu se zadržením poslance Ratha, aby dospěli k názoru, že informace jsou "zdrcující".

Co taková žádost obsahuje? Na necelých dvou stranách je popsáno, z čeho je poslanec Rath podezírán. Jde z valné většiny o výčet skutkových podstat. V dokumentu nejsou uvedeny žádné důkazy ani popsán postup páchání trestné činnosti!

Na základě takového papíru nelze nikoho soudit. Tedy aspoň v právním státě, kde má být každému dána možnost obhajoby, kde má platit presumpce neviny a kde o vině nemají rozhodovat pouze informace policie.

Kubiceho absolutismus

Jestliže poslancům za opoziční ČSSD stačí, k tomu, aby politicky "odsoudili" a distancovali se od svého kolegy pouze tvrzení policie bez možnosti vyjádření obviněného, tak zřejmě již probíhá soumrak demokratického právního státu. Tento postup popírající ústavní zásadu presumpce neviny obsaženou v čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod ("Každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena"), ukazuje, že sociální demokraté ve svém způsobu myšlení vlastně konvenují s nastolením diktatury plukovníka Kubiceho.

Princip "presumpce viny pro politiky", je nejen neústavní, ale krajně hloupý i v normálních dobách, kdy je ministrem vnitra politik -- civilista, který řádně prošel procesem voleb a předtím se nedopustil žádné protiústavní činnosti, jako je pokus o manipulaci voleb a s tím spojené zneužití pravomoci veřejného činitele. Aplikovat tento princip v době kdy je ministrem vnitra Jan Kubice, který je nechvalně proslulý právě tzv. Kubiceho správou, jejímž přednesením se současný ministr podle mého názoru dopustil výše uvedených skutků, které výrazně poškodili ve volbách právě ČSSD, je naprostá zhovadilost.

Aneb opozice do klece

Při důsledném rozvinutí logiky vycházející z principu presumpce viny pro politiky se můžeme dočkat toho, že sněmovní sál a jednací místnosti výborů budou přepaženy mříží a mříže budou namontovány též na tu část oken, kde sedí opozice. Ve svém důsledku by to vyšlo levněji něž se zdržovat posuzováním případu každého poslance zvlášť. V době "rozpočtové odpovědnosti" bychom ušetřili prostředky za benzín nutný k převážení poslanců k nějakým soudům a do vazby, nebo do basy. Policisté by se pak také nemuseli zdržovat "nějakým dokazováním" a mohli by konečně jít honit jiné zloděje než poslance.

Co třeba začít zavřením všech Arabů v Čechách (beztak jsou to teroristé, nebo obchodníci s drogami). Pak bude určitě možné "sbalit"všechny buzeranty, co jich sedí na ministerstvech a kradou s těmi poslanci. Zapomínat by se pak už nemuselo ani na Cigány, kteří pro změnu kradou na ulicích. Hezky podle abecedy s esesáckou důsledností.

Co by se dalo udělat proto, aby takový postup někdo nenazýval fašistickou diktaturou? Třeba schválit tzv. zmocňovací zákon. Podle vzoru zákona o církevních restitucích, který by vládu zmocnil vydávat majetek církvím bez soudního přezkumu, by bylo možné napsat zákon, který umožňuje zavřít kohokoliv, koho policie označí za "sprostého podezřelého".

Aby se předešlo problémům v legislativním procesu, tak by se dal rovnou opsat zmocňovací zákon, který schválil Reichstag na návrh Adolfa Hitlera v roce 1934. Hitlerův zmocňovací zákon znamenal faktický konec Říšského sněmu, který fýrera zmocnil k vydávání nařízení s právní silou zákona. Taková nařízení by pro plukovníka Kubiceho jistě uměl napsat nebo opsat (samozřejmě s příslušným uvedením pramenů) třeba ministr školství, který je přes problematiku pravicového extremismu odborník a disponuje v této oblasti rozsáhlou knihovnou (je to vzorný akademik).

No, musela by to být sice novela Ústavy a zrušení Listiny základních práv a svobod. Ale s opozicí, která neuznává princip presumpce neviny by Kubice neměl mít problém sehnat ústavní většinu ke schválení takového zmocňovacího zákona. Tedy pokud by se mu nevzbouřili poslanci za ODS.

Ztráta způsobilosti k výkonu mandátu

Na postupu v případě Rath ČSSD prokázala, že není způsobilá vládnout. A zřejmě ani vykonávat mandát opozice, který jí svěřili občané ve volbách.

Jedním z úkolů veřejné moci je obrana suverenity státu a jeho občanů -- mimo jiné v případě napadení jiným státem. Umí si proboha někdo představit, jak by dnešní sociální demokraté bránili naši zemi v případě vojenského napadení, když neumí bránit ani svého kolegu? Zřejmě by prohlásili, že agresor má pravdu a okupace naší země je oprávněná. Těmto lidem není možno svěřit moc.

V řadách poslanců za ČSSD již bohužel nesedí lidé jako prof. Jičínský. Takže jim musel z venčí napovědět až prof. Václav Pavlíček, že v cause Rath zřejmě došlo k porušení Ústavy. Pro dopřesnění prof. Pavlíček je jedním ze spoluautorů platné Ústavy ČR a autorem komentářů k Ústavě. Ani to jim však nestačí. Poslanec Křeček považuje Rothův případ -- resp. jeho možnost hájit se před Sněmovnou a účastnit se výkonu mandátu za bezpředmětný. Prostě to odpískal. S odkazem na to, že Ústavní soud v případě vazby na poslance Sládka rozhodl, že vazba je překážkou k výkonu mandátu. Pro připomenutí zvazbení poslance Sládka umožnilo opětovné zvolení Václava Havla za prezidenta ČR. Toho Václava Havla, kterému Jan Kubice ještě jako taxikář dělal osobního řidiče.

Že pan poslanec neví o tom, že Ústavní soud není vázán svými předchozími rozhodnutími? Takže často rozhoduje ve stejné věci jinak. Například v případě zmražení platu ústavních činitelů existují tři protichůdné verdikty. No to je důkaz nekvalifikovanosti a ve svém důsledku nezpůsobilosti vykonávat mandát opozice.

Sarajevská metoda jako cesta k přežití

Troufám si tvrdit, že ODS by vůči svým lidem takto hloupě nepostupovala. Možná i proto si běhá volně po světě poslanec Drobil, ministr Vondra, bývalý ministr Řebíček a další. ODS ustála pokus o svoji likvidaci v roce 1997. Po "sarajevském atentátu" se občanští demokraté semkli a své předáky tvrdě hájili. V těžké době chodil každý z nich mezi lidi a šířil jejich verzi událostí. Z předpokládaného fiaska nakonec ODS vyšla jako druhá nejsilnější strana. Na každého, kdo se na občanského demokrata obořil, se přinejmenším stejně tvrdě obořil jiný občanský demokrat. Takže ODS přežila.

David Rath jako prezident ČLK, ministr a poté poslanec vždy razil strategii "když mě kopneš do kotníku, já tě kopnu do kolene". Jeho řečnické výstupy vedené v tomto duchu jsou dnes již legendární. Jeho straničtí kolegové (bývalí) co jej dnes vyzývají k odstoupení vždy jen řekli "au". ČSSD se před příchodem Ratha po špidlovském a grossovském marasmu potácela kolem 10% preferencí. Pro razantní protiofenzivě do které Rath své kolegy včetně Paroubka vedl, ČSSD jen o kousek nevyhrála volby. Nyní se vrací doba, kdy se socani nebrání napadení a přizvukují agresorovi. Místo aby Kalouskovi připomínali padáky, MiGy 29, Paladium, dva mrtvé švagry s rozsáhlým spektrem trestné činnosti a další causy, nechají se od něj vyzývat, aby nekradli.

Troufám si tvrdit, že kdyby dnes "seděl v cele" ve stejné situaci jako David Rath třeba poslanec a hejtman Michal Hašek, tak by David Rath "bubnoval do boje" proti diktatuře plukovníka Kubiceho. Se známou razancí jemu vlastní. I když je s Haškem v mnoha vnitrostranických sporech. Haškovu reakci, který Ratha vyzývá ke vzdání se poslaneckého mandátu, považuji za ostudné dědictví mnichovských tradic.

Mnichovanství Sobotky Haška a spol.

Hašek by měl napadat neústavní a podezřelé aspekty Rathova stíhání. A že jich je. Např. popření práva na zákonného soudce obsažené v čl. 38 odst. 1 Listiny Základních práv a svobod (Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon.)

Proč se jako doktor práv neptá po tom, jak je možné že je Rath jako dnes již bývalý středočeský hejtman bydlící ve středních Čechách stíhán severočeskou státní zástupkyní. Že na něj vazbu uvalil severočeský soudce. Nebo snad neví, že Buštěhrad ani Kladno nejsou v severních, ale ve středních Čechách?

To ani Lubomíru Zaorálkovi, který byl předsedou Sněmovny a v předsednictvu Sněmovny působí od roku 1998, nepříjde divné, že předsedkyně Němcová měla (podle jejího vyjádření v ČT) spis na stole s žádostí o souhlas se zadržením poslance Ratha již od půl deváté večer. A že Rath byl s krabicí se 7 miliony zadržen až po 23 hodině? Což je samo o sobě porušením čl. 27 odst. 5 Ústavy, který předpokládá obrácený postup (Poslance nebo senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi komory, jejímž je zadržený členem; nedá-li předseda komory do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi komora rozhodne o přípustnosti stíhání s konečnou platností.).

Nikomu nepříjde divné, jak mohla policie vědět 2,5 hodiny předem, že Rath půjde s tou krabicí s miliony? Nebo snad do té krabice peníze naskládal sám Kubice nebo jeho náměstek Hruška (dříve Kubiceho zástupce na ÚOOZ, tedy útvaru s menší odsouzeností než 1%, který má na triku mimo jiné roční vazební vězněnění bývalé náměstkyně ministra pro místní rozvoj Jourové, která nakonec nebyla ani soudně stíhána).

Jestliže ani jedna z těchto nesrovnalostí socany neudeřila do očí tak nejsou kvalifikování k tomu zastupovat voliče.

Že by automaticky předpokládali, že jejich kolega krade a bere úplatky? Snad podle zásady podle sebe soudím tebe. No když se takový Michal Hašek podívá kolem sebe a vidí Jaroslava Tvrdíka (po němž v ČSA zbyla "sekera" 2 miliardy), nebo Petru Buzkovou za níž se na Ministerstvu školství rozjel penězožrout zvaný státní maturita, tak se taková optika zdá vysvětlitelná. Totéž platí pro Bohuslava Sobotku, který se obklopuje lidmi jako Jan Mládek (jedna z klíčových klíčová postav zestátnění IPB a jejího prodeje ČSOB za 1 Kč -- jejímž výsledkem bylo zvýšení závazků státu o více než 350 miliard).

Tito lidé se chystají vládnout nám po příštích volbách. Kdo by si ale chtěl do čela státu navolit politiky, kteří se vstřícně podělají pokaždé, když plukovník Kubice zatřese krabicí? A že nachystané je možná už mají.

0
Vytisknout
15776

Diskuse

Obsah vydání | 18. 5. 2012