Jenom prostí pěšáci

16. 5. 2012 / Marek Řezanka

Nemají to ti politici zkrátka lehké. Své by mohl vyprávět Bohuslav Sobotka, kterého nejspíš nemile zasáhlo rozhodnutí Jana Švejnara, že o podporu ČSSD v prezidentských volbách nestojí. Možná nebude kandidovat vůbec. "Jediné, co může pozici ČSSD ohrozit, jsou spory kolem nominace našeho prezidentského kandidáta. Doufají v to všichni naši političtí soupeři. Čekají na naši chybu...", nechal se v komentáři pro Právo slyšet předseda nejsilnější opoziční strany.

Je jistě dobré, umět si přiznat chybu, zvlášť když někdy patrně chybujeme všichni a nejen jednou. Otázkou zůstává, zda neshoda na kandidátovi na presidenta republiky je jedinou chybou politiky ČSSD. Dnes již tato strana stojí za novým presidentem Francie, F. Hollandem. Není to ale dávno, kdy se stejnou vervou hájila neoliberální přístup kruhů prosazujících Fiskální pakt a politiku masivních sociálních škrtů. Že by bylo jedno, jakou koncepci sociální demokracie hájí, hlavně, když je evropskou?

Do třetice stojí sociální demokracie před podobou kampaně pro krajské volby. Nebyla by taktika sázky na jednu kartu, tedy kartu protivládních nálad, pro sociální demokracii přímo zhoubnou? Možná že varování přišlo včas. Varování v podobě nejčerstvější mediální kauzy. Vládě boje s korupcí uvízla v síti první větší ryba, navíc ryba z vod opozičních a ryba, jež tuto vládu tvrdě kritizovala. "Mám pocit, že se udělá nějaký další IZIP II nebo IZIP III a budou se všichni tvářit, že je to něco nového, čistého, úžasného a budou to znova nabízet veřejnosti jako změnu. Proto také chceme vyšetřovací komisi. Je to také o tom, co se bude dít dále," sdělil Rath s tím, že je třeba vysvětlit, co se stane se 70 miliony korun, které VZP ročně platí IZIPu za správu svého internetového portálu. Podotkl, že středočeský krajský úřad platí za svůj internetový portál dva miliony korun. "Já nevěřím tomu, že zítra přestane VZP platit IZIPu za internetový portál a že ho bude zajišťovat někdo jiný," uvedl Rath s tím, že podle něho jsou čeští občané podváděni.

Ještě stihl vystoupit v Otázkách Václava Moravce, upozornit na pokus vlády o privatizaci zdravotnictví a daly by se počítat hodiny do jeho zatčení při údajném pokusu o podplácení.

Jakou informaci vlastně občané zatčením Ratha dostali? Že se snad vše v dobré obrátilo a zákonodárná, výkonná a soudní moc jsou od sebe perfektně odděleny a i media plní zodpovědně roli hlídacího psa, nic více ani méně? Že se konečně usmířili pan policejní president a pan ministr vnitra a dokonce se i spolu bavili, to když se chystala akce k zajištění doktora Ratha? Že spravedlnost v ČR funguje a boj proti korupci dokáže být velmi efektivním?

Možná, že občané dostali zprávu úplně jinou. Totiž, že těžko mohou za stávajícího systému čekat, že kvalitativní změna se dostaví s výměnou tváří ve výloze. Nedostaví. Podstatné jsou mechanismy fungování stávajícího kapitalismu, ne tváře.

Sociální demokracie pak utržila ránu, kdy je v očích těch, kteří prahnou po změně, zdiskreditována. Ať je D. Rath jakýkoli, je třeba mu přiznat odbornou fundovanost -- a, bohužel, patřil doposud k nejvýraznějším kritikům nešvarů současné vlády. Uměl je pojmenovat i rozebrat. V jinak poměrně bezzubé partě schopné proevropsky kolaborovat klidně s TOP09 působil rozhodně a přesvědčivě. Hejtman Středočeského kraje. Muž nenáviděný i obdivovaný. Muž, se kterým by se koalice s TOP09 těžko tmelila, zvlášť při oboustranné averzi s panem Kalouskem. Politik, který se z pravicových pozic šikovně posunul na pozice levicové a posiloval svou moc. Jeho argumenty v odborných diskusích měly hlavu a patu -- i náležité ostří. Stal se někomu nepohodlným?

Kde jsou ty časy, kdy byl volič jinak inklinující spíše k levici zděšen zprávou, jak lidé z ČSSD prorůstají s organizovaným zločinem? Zpráva založila předvolební požár, aby po volbách úplně vyhasla. Od té doby již nic neprorůstalo, jenom pak po čase pan Kubice srostl s ministerstvem vnitra. Až na kraje, kde se k moci dostali sociální demokraté. Tento fakt je podle všeho třeba si uvědomit právě před blížícími se volbami a volit "ty čisté a zodpovědné".

Většinou se opakování téhož vtipu nevyplácí. Nebo by se snad "bába" dala přemluvit podruhé? Opravdu vstoupí český volič do téže řeky poté, co si vybaví pozadí parlamentních voleb v roce 2006? Český volič je především znechucen a unaven. Nemá síly na pátrání, co je fikce, a kde se ukrývá pravda. Většinou bývá až na dně -- to je ale v případě české politické scény setsakra hluboké. Jakkoli je však český potenciální volič poměry v české společnosti otráven, neměl by se vládou nechat dotlačit do pozice, že protesty nemají cenu, že jsou všichni stejní. Že co odborář, to neupřímný zbohatlík a co opozičník, to zlý komunista nebo zkorumpovaný lotr. Chybou je, že tento volič žil v představě, že alternativou je tvář k tváři jiné. Ne, alternativou je kvalitativně odlišný systém od systému stávajícího. A na tomto faktu zatčení jednoho muže opravdu nic nemění.

Co by dále mělo českého občana přece jenom zajímat, je okolnost, zda thriller v přímém přenosu je pravdivým. Je rozhodně dobře, že aspoň v případě opoziční strany politická kultura zafungovala (na rozdíl od Věcí veřejných a konkrétně V. Bárty) -- a člověk podezřelý ze spáchání trestného činu rezignuje na své politické posty, ať je vinen či nikoli. Ostražitost a podezíravost jsou však na místě. Problémem vyšetřování korupce totiž je fakt, že téměř neexistuje možnost, jak přistihnout pachatele přímo v akci. Že by ten, kdo stojí v pozadí všech machinací, šel sám s kůží na trh a neměl prostředníky? Má snad rád riziko? Že by vysoce postavený politik, který se dopouští závažného korupčního jednání, neměl krytí na policii a u soudů? Nikdo by ho nevaroval, co se chystá? Jako bychom ani nežili v zemi "kolibříků" a mírně dezorientovaných řidičů, kterým jde o blaho hlavního města.

Je zajímavé, co vše rázem zapadne. Zapomene se na odvolací soud s V. Bártou, ani se nevzdychne po nějakém Halovi z resortu dopravy, odpoutá se pozornost od ministra Kalouska, kolem jehož osoby podezření na nezákonná jednání v poslední době přímo bujela (podle majitele Student Agency, Jančury, je Kalousek jedním z nejbohatších lidí v ČR). Po lučinách již nehučí, jak závažné škody mohou způsobit neustálé spory policejního šéfa se šéfem resortu vnitra. Po borech potom nešumí kauza ProMoPro, ani výtky ombudsmana k projektu ministra Drábka. A také IZIP (knížka pacienta) může klidně spát spánkem spravedlivých. V sadě se již neskví neschopnost exministra J. Dobeše čerpat peníze z Eurofondů, zato je slyšet spravedlivě rozhořčený hlas pana Kalouska, který opovržlivě ohrnul nos nad stranou VV, který napomenul ODS, ať si udělá doma pořádek a který nyní neopomněl ČSSD zkritizovat za ohrožení čerpání eurodotací. Hlavně, že těmi, kdo nemístně manipulují s lidmi, jsou odbory.

Vláda asi konečně našla způsob, jak lidem vysvětlit, proč nevolit opozici. Nač čekat na soudy? Soud se může táhnout, a volby jsou již prakticky za dveřmi. Na presumpci neviny není čas. Navíc, soudy s těmi, kdo jsou před zraky veřejnosti zatýkáni, nedopadají v naší republice dobře.

Minimálně jednu kauzu, kdy rameno zákona tvrdě dopadlo na viníky v kauze údajného podvodu s dotacemi z EU, jsme tu měli. Psal se rok 2006 a u moci byla první vláda M. Topolánka. Jednalo se o kauzu Budišov a postiženou byla bývalá náměstkyně pro místní rozvoj, Věra Jourová. Teatrální zatčení a prst ukazující na korupcí prorostlé sociální demokraty.

Zaplatit se vrácení dobrého jména v podstatě nedá. Jsou fleky, které se již sebelepším pracím práškem nevyperou. Každopádně se V. Jourová dočkala aspoň soudní satisfakce a odškodnění ve výši 3,6 milionů korun, že skončila ve vazbě po křivém obvinění z podílu na dotačním podvodu. Případ D. Ratha zatím působí jednoznačně. Když se mluvilo o penězích v krabici od bot, člověk se neubránil vzpomínce na kauzu K. Srby. Čas ale pokročil, od bot jsme se přesunuli k vínu, nikoli však krabicovému. Bude to víno těžké, i když nejspíš ne francouzské. To se popíjí při jiných příležitostech a rozebírají se při něm úplně jiné záležitosti. Sedm milionů v krabici na schůzce, dalších třicet doma pod podlahou. Neotřesitelné a nezpochybnitelné důkazy?

Kde domov můj? kladl si otázku několik let uprchlý podvodník Pitr. V roce 2012 přišel na to, že tím domovem je krásná země, země česká. Také proces s Pitrem by z hemisfér českých občanů vymizet neměl. Stejně jako by z očí lidí neměl sejít proces s bývalým Rathovým kolegou, panem Bušinou. Je děsivé, když člověk nemá důvěru v policejní orgány a justici. V takové společnosti se žít prostě nedá. Už proto si přejme, aby policie i soudy dokázaly, že jsou nezávislé a nepracují na ničí zakázku. Nechme je konat, dejme jim čas, buďme ale přitom ostražití a kritičtí. Ve hře je to nejcennější. Demokratický princip.

Jako voliči se pak touto kauzou nenechme nijak ovlivnit. S volebními programy ani zásadními ideovými rozpory v programech nesouvisí. A jak vše ve skutečnosti bylo, se stejně (ne)dozvíme až po volbách.

Kromě voleb krajských a senátních se blíží ještě volby jiné, a to volby prezidentské. Jen krátce poté, kdy ČSSD došlo, že sázet na nemastného neslaného Švejnara není tou nejlepší recepturou a že takový Dienstbier má úplně jiný šmak, se provalila aféra "korumpujícího doktora", kterého média pasovala do role muže, jenž Dientsbiera pro presidentskou volbu objevil. Skutečně je to jen souhra náhod, nebo důmyslný plán, jak pošpinit "pana čistého"? Vždyť na tuto nálepku si monopolní nárok dělá nejlepší ministr financí široko daleko, pan Kalousek.

Pokud by šlo o šachovou partii, jednalo by se o zdařilý tah koněm, který rázem ohrožuje tři figury soupeře -- věž, dámu, a dokonce i krále. Jedinou možností, jak všechny figury zachránit, je tah, který koně vzápětí vezme, nebo takový tah krále, který vystaví soupeře hrozbě brzkého matu a donutí ho dvakrát po sobě hýbat jinou figurou, než koněm.

Politika by ale šachovou partií být zřejmě neměla. A bude záležet na občanech této země, nakolik jim (ne)bude sedět role prostých pěšáků, kteří jsou na ráně většinou první.

0
Vytisknout
7522

Diskuse

Obsah vydání | 18. 5. 2012