To už není jen hloupost

27. 8. 2012 / Jiří Baťa

čas čtení 7 minut

Poslední dny je v kursu vývoj cen pohonných hmot v ČR, resp. benzinu a nafty. Jak se ze zpráv a denního tisku dozvídáme, ceny benzinu, potažmo nafty, rapidně rostou a není výjimkou, že se na některých místech v republice přehouply přes 40 ti korunovou hranici. Je to alarmující zjištění zvláště, když už se v kuloárech vlády a PS vedou debaty, zda je to normální, zda s tím lze něco dělat, jak a čím je tato cena ovlivněna.

Na jedné straně stát, konkrétně MPO, tlačí na čerpací stanice benzinu a nafty, aby zveřejňovaly své marže z prodaného produktu. Zákazníci by prý měli vidět, kolik si pumpa nechá z jednoho litru pohonné hmoty. Přinejmenším u státní firmy Čepro. Tady ale zřejmě veškerá iniciativa vlády končí, protože jediný, kdo může cenu pohonných hmot ovlivnit, je ministerstvo financí. Jenže chemicko-ekonomický alchymista Kalousek, s tím zásadně nesouhlasí. I v tomto případě totiž má stejné irelevantní argumenty jako v případě zvýšení DPH na 15, resp. 21 %.

Tedy, že by to způsobilo výpadek příjmu státního rozpočtu, neboť kompenzovat nepřímými daněmi ceny ropy je ekonomický nesmysl. Pan Kalousek vůbec nevnímá realitu, nebere zřetel na názory a mnohdy až kritiku fundovaných lidí, že zvyšováním DPH, resp. nesnížení spotřební daně vlastně ekonomice škodí a pokud se ministr takto osobně "šprajcuje" lze se domnívat, že to nabývá charakteru sabotáže.

Něco na způsob: čím hůře (pro veřejnost), tím lépe (pro koalici, resp. pro mne -- Kalouska). Jen pro ilustraci: exministr V. Bárta (VV) v této souvislosti navrhuje, aby se například cena nafty snížila o dvě koruny na litr. Stát by si podle něho díky změně přilepšil o 2-3 miliardy ročně. Stejného efektu by se dostalo i v případě benzinu. Téhož názoru jsou i poslanci F. Bublan, nebo M. Urban (oba ČSSD), kteří jsou přesvědčeni, že snížením ceny PH budou u nás více tankovat hlavně zahraniční dopravci. Tento názor je opřen o fakt, že v současné době, kromě Polska, jsou v okolních státech ceny PH vyšší než u nás.

Jistě také není bez zajímavosti zjistit, jaké marže si prodejci na ČS ponechávají. Médii proběhly informace, že někteří prodejci si ponechávají marži až 2,50 Kč/litr, což prý ve svém důsledku dělá u těch nejkřiklavějších případů cenu např. u benzinu Natural 95 cena přes 40 Kč/l.

Co je však nepochopitelné, že neexistuje nějaká možnost kontroly ceny PH, když jsou mezi prodejci na ČS cenové rozdíly mnohdy až 5 Kč na litr. Může-li malý prodejce (soukromé ČS) prodávat benzin např. za 36,- korun a zcela jistě na tom ještě vydělá, proč jiné ČS (převážně nadnárodní a dominantní), prodávají tytéž PH v ceně o 4 Kč dražší! Ani se nemusím ptát, zda mají stejnou marži jako ten malý prodejce! Může být námitka, že je to dáno nákupní cenou PH, ale co když jde o stejné dodavatele za stejnou cenu a přesto jsou ceny tak rozdílné? A další otázka by mohla být, proč se tak drahý benzin či nafta přesto prodává, resp. nakupuje? Subjektivně se domnívám, že to má několik důvodů. Drahou naftu nebo benzin nakupují velké dopravní firmy, kterým to až tolik nevadí, protože tyto výdaje dají do odečitatelných nákladů. Má-li firma dostatečný obrat (zisk), nemůže ji to nijak zvlášť vadit.

Opačné to je však u malých dopravců a firem, kteří nahánějí "každý kšeft", obrací každou korunu a pro takové je již vysoká cena mnohdy až likvidační. U osobní dopravy však pro některé platí jak se říká, "chudáka to nepostihne"! Tím mám na mysli bohaté lidi s drahými automobily, protože mají-li na nové auto za cca 750 tisíc korun a více, zcela jistě mají i na drahý benzin či naftu. Konec konců PH pro tyto motoristy je věc podružná zvážíme-li, kolik (kromě ceny vozidla) stojí provoz aut jako takový (servis, pojištění, dodatečné doplňky, vybavení atd.). Jenže jak bohatých dopravních firem, tak i bohatých majitelů osobních automobilů je menšina. Proto také neúměrně vysoké ceny postihují především malé dopravce, podnikatele, živnostníky a potažmo řadové občany, nejvíce pak důchodce, ZTP, pečovatele a jiné motoristy, kteří jsou mnohdy na automobil odkázáni, přičemž se jim dostatek financí nedostává (a to zase jen "díky" ministru Kalouskovi!).

Vrátím se však k zmíněné latentně skryté "sabotáži" ze strany ministra Kalouska. Jestliže světem (v lepším případě jen EU) tak uznávaný ministr financí nechce o návrhu na snížení spotřební daně ani slyšet, což by podle něj způsobilo výpadek příjmu státního rozpočtu, pak se naskýtá otázka, zda ekonomice vůbec rozumí (o čemž lze už nyní silně pochybovat). Totéž platí o mluvčím MF mluvčí ministerstva financí Ondřeji Jakobovi který "tvrdí" Kalouskovu muziku když říká, že: "Kompenzovat nepřímými daněmi ceny ropy je ekonomický nesmysl. Navíc státy EU se v roce 2005 zavázaly, že to dělat nebudou!"

Pan mluvčí mnoho rozumu nepobral, když tvrdí takovou nehoráznost. Nu, co dělat, tančí jen tak, jak mu hrají (platí)! Jak hodně je to podobné s vyjádřením premiéra Nečase o rozumové debilitě těch, co neuznávají zvýšení DPH na 15, resp. 21 %! A to přes zcela zjevné negativní výsledky dosavadních opatřeních vlády, či samotného Kalouska, Nečase, Hegera nebo Drábka, kdy místo pozitivních čísel ve státním rozpočtu jdou čísla za poslední půl rok do hodnot negativních.

Není pochyb o tom, že odbornost jednoho nebo druhého, resp. (až na jednu, dvě výjimky) všech členů vlády je velmi problematická. Spolu s neexistující odpovědností a arogancí to má za následek (slovy premiéra) debilní myšlení včetně výsledků a efektů všeho, co zatím tato vláda vyprodukovala. Ovšem v případě myšlení ministra Kalouska je tato "debilita" na hranici zmíněné sabotáže, protože z jeho strany jde o osobní nesouhlas s regulací výdajů, které z velké části podlamují nebo zhoršují ekonomické výsledky státu, notabane evidentně to má za následek menší příjem do státního rozpočtu. V takovém počínání je zcela zřejmý kalkul poškozování veřejných (státních) financí, protože odmítání jakékoliv evidentně státu prospěšné regulace je jen ke škodě věci.

0
Vytisknout
16021

Diskuse

Obsah vydání | 29. 8. 2012