Rekordně taje led v Arktidě a radikálně mění naše počasí. Vlády ani občané nedělají nic

29. 8. 2012

čas čtení 5 minut

Právě dochází k proměně atmosferické fyziky této planety. Tři týdny před pravědpodobným minimem už porušilo tání ledu v Arktidě rekord z roku 2007. Denní míra tání je nyní o 50 procent vyšší než před pěti lety. Mizí nám před očima svět, který jsme milovali a znali, píše George Monbiot v deníku Guardian.

Arktida se otepluje přibližně dvakrát tak rychleji než celá ostatní severní polokoule. Je to částečně proto, že rozklad klimatu se zrychluje. Jak led taje a objevuje se namísto bílého ledu černé moře, teplo, které by led odrazil zpět do vesmíru, černé moře absorbuje.

K tomuto velkému tání, ledu a jistot, dochází daleko rychleji, než jak to většina klimatologů předpovídala. Jeden z nich napsal: "Zdá se, že všechno, co jsem se naučil, už zastaralo." Při svém posledním hodnocení, vydaném r. 2007, konstatoval Mezivládní panel pro klimatické změny, že "podle některých předpovědí v druhé polovině 21. století zmizí v pozdním létě led v Arktidě téměř úplně." To byly tehdy ty nejextremnější předpovědi. Někteří vědci nyní předpovídají, že veškerý led v pozdním létě v Arktidě zmizí už v tomto nebo v příštím desetiletí.

Tání ledu v Arktidě vede k likvidaci dalšího mýtu - že mírná podnebná pásma, kde je umístěna většina bohatých států, budou klimatickými změnami zasažena jako poslední a nejméně, kdežto chudé státy budou zasaženy nejhůře a jako první. Z nových informací o způsobu, jak likvidace mořského ledu v Arktidě ovlivňuje severní Evropu a severní Ameriku vyplývá, že to už není pravda. Vědecký článek vydaný letos v časopise Geophysical Research Letters dokazuje, že oteplování Arktidy nese odpovědnost za extremní počasí, které nyní postihuje státy v kdysi mírných částech světa.

Severní polární jet stream je vzdušný proud o šířce několika stovek kilometrů. Pohybuje se po severní polokouli směrem na východ. Ten proud funguje jako přehrada. Odděluje studené, deštivé počasí na severu od teplejšího a suššího počasí na jihu. Mnoho změn v našem počasí způsobují velké pohyblivé meandry - Rossbyho vlny v jet streamu.

Z nového výzkumu vyplývá, že oteplování Arktidy zpomaluje Rossbyho vlny a způsobuje, že jsou vyšší a širší. Namísto, aby se počasí rychle měnilo, zasekne se. Regiony na jih od zpomaleného jet streamu budou čekat na déšť po dlouhé týdny a měsíce, regiony pod jet streamem a na sever od něho budou trpět neustálým deštěm. Namísto od proměnlivého počasí - jeden den slunečno, druhý den déšť - se nám dostane buď dlouhých období sucha nebo záplav. Během zimy nás zpomalený jet stream může připojit přímo na polární počasí a přitáhnout množství sněhu a ledu daleko na jih. Tento mechanismus vysvětluje, jak se mění naše počasí na extremní.

Nemám naprosto tušení, co zažije Evropa a severní Amerika letos v zimě a příští léto poté, co se rekordně rozpustil led v Arktidě, ale příjemné to zřejmě nebude. Letos došlo k roztání asi 30 procent arktického ledu, v porovnání s dlouhodobým průměrem. Až to bude 50 nebo 90 procent, dopad bude ještě daleko horší.

Naše vlády proti tomu nepodnikají nic. Letos v červnu přestaly předstírat, že reagují na vznikající ekologickou krizi. Civí tupě do prázda, zatímco led, na němž stojíme, taje. Vlastně je to horší, než že by nedělaly nic. Jedinou reakcí na tání ledy je umožnit těžbu ropy a ryb, které nám to zpřístupňuje.

Firmy, které katastrofu způsobily, se nyní rychle připravují na ní vydělávat. Shell chce rozšířit své vrty v Chukčinském moři, severozápadně od Aljašky. Ruský Gazprom se snaží vrtat v Pečorském moři, severovýchodně od Murmansku. Rusko chce rozšířit ropný průmysl do nesmírně křehkého ekosystému, kde led, bouře a tma způsobují, že je dekontaminace téměř nemožná.

Aktivisté z organizace Greenpeace, které považuji za hrdiny, se připoutali řetězy k lodi podniku Gazprom a zabránili tak ropné platformě ve funkci. Tito lidé zasahují tam, kde všechny vlády selhaly.

Budou takto na situaci pohlížet naše děti? Že jsme zničili příznivé podmínky, které umožňovaly život v našem nádherném světě, a pak jsme využili vzniklé příležitosti, abychom situaci ještě zhoršili?

Všichni, samozřejmě, můžeme tvrdit, že jsme jednali s jinými cíli, anebo že jsme měli důležitější věci na práci. Ale - pokud konečně nebudeme reagovat, důsledky přijdou tak bezpečně, jako bychom je připravili.

A náš svět zmizí.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
12052

Diskuse

Obsah vydání | 30. 8. 2012