PROTEST PROTI PROHLÁŠENÍ PRAŽSKÉHO PEN CLUBU:

Nikoli naším jménem

22. 11. 2012

Výbor Českého centra Mezinárodního PEN klubu vydal 19. listopadu prohlášení, které formou otevřeného dopisu adresoval hejtmanovi Jihočeského kraje Mgr. Jiřímu Zimolovi. Stěžovatelé pokládají za nemorální "obsadit odbor školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Jihočeského kraje Vítězslavou Baborovou, zastupitelkou za KSČM", protože se tato strana "dosud nevypořádala se svou minulostí a nedistancovala se oficiálně od zločinů a politiky KSČ z doby před listopadem 1989". Bylo by tedy "nemorální nechat její představitelku působit právě v tomto citlivém odvětví".

Na názor mají představitelé českého PEN klubu jistě právo. Je sice s podivem, že se ani slovem nezastali politických vězňů dnešní doby, že neodsoudili poměry, které nutí lidi rok co rok k živoření, v horším případě k sebevraždám, dokonce demonstrativním. Zoufalá doba plodí zoufalé činy; ovšem, vždy tomu tak bylo. Žalostný stav financí na kulturu a literaturu vůbec, hraničící s pohrdáním k literatuře, stavění spisovatelů na roveň ochotníků a živnostníků, nic z toho podepsané spisovatele neirituje? Ale i to je jejich právo. I mlčení je jejich právo, současně také výraz a stanovisko. Právem stěžovatelů je i neznat program KSČM a nepřečíst si desítky a stovky oficiálních vyjádření, která v minulosti spáchané zločiny představitelů KSČ mnohokráte odsoudily. Na jedno však pisatelé právo nemají, a to mluvit jménem všech nebo většiny "českých literátů", jak je to interpretováno. Nemluví jejich jménem, jen jménem svým!

Dopis je psán jako "společné vyjádření názoru českých literátů", kteří jsou přesvědčeni, že se "na výchově mladé generace podílejí svými díly". Pokládáme za potřebné poopravit toto "neúplné" a zavádějící tvrzení, bez ambicí být neomylnými morálními arbitry toho, co je a není mravné, a také bez předsudku, že bychom mladou generaci přetvořili k obrazu svému.

Nemyslíme si totéž, co podepsali Jiří Dědeček, Markéta Hejkalová, Ivan Klíma a Jiří Hájíček. Pokládáme za scestné hodnotit člověka podle jeho politické příslušnosti, a ne podle jeho činů, autority, výsledků organizační, pedagogické a jiné práce. Toto "kádrování" hodnotíme jako hluboce nemorální a podobnou optiku jako něco, co patří minulosti, v jejímž stínu Evropa živoří, místo aby se dokázala vyrovnat s výzvami budoucnosti.

Předělávat rozhodnutí voličů podle svého je nejen nedemokratické, ale silně zavánějící metodami, které pisatelé dopisu odsuzují. Demokracie buď je, nebo není. A nemůžeme ji zpochybnit, když se nám její důsledky nehodí do krámu.

Michal Černík

Alexej Mikulášek

Daniel Strož

Karel Sýs

0
Vytisknout
3833

Diskuse

Obsah vydání | 22. 11. 2012