Roman Smetana: Zrcadlo, nastavené společnosti a produkující šokující obraz

23. 12. 2012

čas čtení 1 minuta

Vít Klusák: Roman Smetana nechce spolupracovat na svém odsouzení, ani na tom neodsouzení. Nechce se na tom podílet. Na tom, jak s ním vláčejí jenom proto, že vyjádřil svůj názor. V tom je ta podstata, kterou pojmenovává svým pasivním odporem. Tomu hodně lidí nerozumí a mají ho za blázna.

On to asi nevnímá tak, že by ty tři roky ve vězení ztratil. Je přesvědčený, že by o mnoho víc přišel, kdyby se zpronevěřil svému postoji. Věřím mu to, protože už jsme se jej na to ptali mnohokrát a odpověď i jeho jednání jsou pořád stejné. V poslední době se s tím vlastně setkávám celkem často, že lidé nevěří postojům, které nejsou na první pohled pragmatické, kterými jde člověk spíše sám proti sobě. Já jsem třeba na facebook napsal, že jsem nevzal reklamu, která by pro mne byla spojena s celkem výrazným honorářem a ta filmařská komunita se na mne vrhla, že se snad stavím do pozice Ježíše Krista, že je přece úplně normální živit se tímto způsobem... Vůbec mi to nechtěli věřit.

Překvapilo mne, s jakým nepochopením se Roman Smetana setkává například i mezi mými přáteli. Já jeho rebelii považuji za důležitou, ale uvědomil jsem si, že spousta mých známých to vnímá jako nějaké ohrožení demokracie nebo příklon k anarchismu a boření hodnot. Jsou přesvědčeni, že jde o narušení vlastnických práv a ničení majetku. Pro mne ale není ohrožením demokracie a vlastnických práv, když někdo počmárá volební plakát, který má životnost čtrnáct dnů.

Zdroj: ZDE

0
Vytisknout
9384

Diskuse

Obsah vydání | 27. 12. 2012