Klaus v novoročním projevu:

Podpořte režim a nekritizujte! Vadí našeptávači a občanská nesvornost!

1. 1. 2013 / Jan Čulík

Václav Klaus ve svém novoročním projevu pokračoval v tendenci, kterou zahájil Petr Nečas svým článkem v Mladé frontě Dnes zveřejněným 31.12. Představitelé pseudopravicového politického establishmentu zřejmě nyní budou systematicky přesvědčovat veřejnost, že se občanům vede strašně dobře a všechno je v zemi vlastně v pořádku. Kdo si stěžuje nebo je nespokojen, má to v hlavě v nepořádku, protože svět, který za poslední téměř čtvrtstoletí v České republice vznikl, je téměř dokonalý. Komu se to nelíbí, je to rozbíječ. "Začít nový rok s novým odhodláním a novým úsilím je lepší než přispívat k šíření nedobré nálady, míní Klaus a vrací se tak skoro k argumentaci někdejších komunistických papalášů. Komu se svět, který Klaus a spol. vytvořili, nelíbí, je to nepřítel, "našeptávač špatných nálad a namyšlený samozvaný spasitel". Klaus apriori připisuje kritikům zlou vůli. Tím se právě přibližuje bolševismu. Pokračuje:

"Těmto lidem o skutečné zlepšení života v naší zemi nejde. Jde jim o zvyšování neklidu a o zpochybňování našeho demokratického politického systému. Drtivá většina z nás si -- na rozdíl od nich -- parlamentní demokracie velmi váží."

Tato argumentace je manipulativní a podvodná. Naznačuje, lživě, že kdokoliv kritizuje současnou politickou situaci v České republice, je proti demokracii. Je to od Klause neférové a sprosté. Většina kritiků dnešních poměrů v ČR pochází naopak od uvědomělých demokratů.

Klaus si protiřečí, protože hovoří o svobodných zemích, v nichž "radost a spokojenost nejsou povinné a nespokojenost není zakazována". Zároveň však on sám jedním dechem občanům v tomto projevu nespokojenost zakazuje. Podle jeho vlastní definice tedy Česká republika není "svobodnou zemí", má-li prezidenta, který kohokoliv, kdo vznese kritiku, označí za nepřítele.

Klaus v projevu byl nucen přiznat, že navzdory jeho lakování poměrů na růžovo je situace v České republice vlastně do určité míry neuspokojivá. " Mezi vládou a opozicí a na ni navázanými či jí konkurujícími protestními iniciativami a hnutími je vykopán hluboký a stále více se rozšiřující příkop. I míra individuální nespokojenosti a občanského vzdoru přesáhla běžnou mez."

Jenže co je podle Klause toho příčinou: Nikoliv nekompetence, podvodnost a zkorumpovanost vlády, ale občanská nesvornost: "Nedokážeme táhnout za jeden provaz. Závidíme jeden druhému. Nevěříme si." "Opozice je negativistická, nepřesvědčivá a realistické řešení problémů nenabízí." Vždyť to není pravda. Kdo sleduje jednání v parlamentě, je si vědom skutečnosti, že opozice předkládá celou řadu věcných řešení - jenže tato vláda bez občanské podpory jakýkoliv návrh opozice ignoruje a nadto prosazuje razantní a nevratná, vysoce kontroverzní opatření, s nimiž nesouhlasí drtivá většina obyvatelstva. Zdrojem nespokojenosti ve společnosti je právě tohle, nikoliv Klausova "nesvornost"...

Všechno je samozřejmě relativní a v České republice neumírají lidé ve válkách či při hladomorech jako v různých nešťastných zemích například v Africe. Ale stačí to? Klaus tvrdí: "Materiálně žijeme ve stavu, jaký žádná z generací našich předků nepoznala." Je to neuvěřitelné pokrytectví, a zřejmě je to součástí možná od nynějška koordinovaných pokusů zahájit propagandu o tom, jak se všem v ČR žije nesmírně dobře - říkejte to důchodcům, kteří se těžce rozhodují mezi placením činže, hrazením léků a koupí potravin.

"Veřejnost je dnes a denně mediálně bombardována katastrofickými zprávami a začíná být apatická a bez zájmu," stěžuje si Klaus. Aha, takže na vině jsou podle něho sdělovací prostředky. Vinen je ten, kdo zprávy přináší, nikoliv ten, kdo jedná.

A pak opakuje Klaus svou známou mantru: "Ekonomika je přibrzďována tíhou domácí, tedy námi samotnými vytvářené byrokratické regulace, do sebemenších detailů zasahujícími příkazy a zákazy a zcela neúnosným počtem pro každou maličkost požadovaných papírů a razítek. To, co si na sebe vymýšlíme sami, stojí na mohutné základně nejrůznějších povinných evropských pravidel a norem, které se zdravým tržním prostředím a často i zdravým rozumem nemají moc společného."

Je to složitější. Česká republika daleko víc než západní země je hřištěm, kde mají nadnárodní korporace neomezené pravomoci. V zemích, jako je Británie, se v poslední době zdvihl odpor proti nadnárodním korporacím, které v Británii neplatí daně, a zkoumá se v té věci možná změna zákona. V České republice se o ničem takovém vůbec nehovoří. Zkuste se postavit proti nadnárodní firmě. Uvidíte, co se stane. I práva spotřebitelů jsou v porovnání se západními demokraciemi v ČR naprosto minimální.

Je ovšem pravda, že podnikatelskou činnost malých českých firem těžce svazuje neefektivní byrokracie. Není to však proto, že by byla přebujelá, ale proto, že je špatná a že nefunguje. Dobrou státní regulaci ani nepocítíte, pokud je efektivní a funkční.

A druhou Klausovou neustále opakovanou mantrou je, že si musíme všichni utahovat opasky. "I přes zpomalení či úplné zastavení ekonomického růstu nepřestává být považována za jakoby samozřejmou představa o oprávněnosti stále se zvyšujících nároků všeho druhu a pro každého a jejich odtržení od práce a výkonu. To nelze zajistit, leda na dluh."

Tohle je také lživá a manipulativní argumentace. Hospodářský růst v ČR se na rozdíl od jiných středoevropských zemí zastavil v důsledku nekompetentní české vlády. Vláda a její stoupenci rozkrádají státní prostředky a obyčejným občanům doporučují, aby si utahovali opasky. To jaksi Klaus nevidí. Vláda nese přímou vinu za pokles hospodářského růstu. Nemá vůbec žádnou strategii jak podporovat perspektivní průmyslová odvětví, která by se mohla prosadit na mezinárodních trzích. I dnes konzervativní vládou řízené Německo realizuje takovou systematickou strategii už dvacet let. Proč ne Česká republika? Nedá se šmahem tvrdit, jak to dělá Klaus, že hospodářský úpadek je nezměnitelný osud a chudobě se musíme přizpůsobit.

Mimochodem, jaký to kontrast s Klausovými tvrzeními ze začátku devadesátých let, kdy občanům líčil, jak vznikne ve volné tržní ekonomice hospodářský zázrak a všichni budou bohatí. Čím to, že se to nestalo? Není-li to nekompetencí dnešní české vlády, že by to bylo tím, že volnotržní ekonomický mechanismus, tak silně prosazovaný Klausem, selhal?

Když Klaus závěrem projevu apeluje na "udržení naší národní soudržnosti a v rámci ní přirozené solidarity a pocitu spoluodpovědnosti za ostatní: uvnitř rodin, uvnitř obcí, uvnitř státu", je to taky hluboce pokrytecké. Jak může občan považovat tento stát za svůj, když vláda ignoruje jeho názory a potřeby a úřady na občanské stížnosti nereagují? Když začne politikům systematicky psát občanská iniciativa, označí to za "internetový terorismus"... Že by byla zdrojem občanského odcizení spíš právě arogance politiků, včetně Klause, než nedostatek "národní soudržnosti"?

Při návštěvě českého parlamentu má člověk vždycky dojem, že poslanci žijí na jakési jiné planetě a vůbec nemají ponětí, co se v zemi děje. Tentýž dojem vyplývá z tohoto posledního prezidentského projevu Václava Klause. Ten člověk je tak zaujat sám sebou samým, že nemá tušení, která bije. Anebo to tušení má, avšak nemůže si to přiznat. V jeho novoročním projevu nalezneme celou řadu důkazů, z nichž je zjevné, že se záměrně vyhýbá pojmenování problémů, anebo je vědomě zkresluje.

Občané, kteří doufají, že prezident je jejich zástupce, budou jeho projevem zdeprimováni. Toto není člověk, který byl mluvil jejich jménem.

Situace světa a Evropy není zrovna růžová. Je děsivé, že žádný český politik, žádná politická strana nepřemýšlí nad nosnou strategií jak Českou republiku v této situaci zachránit. Klaus nemá vůbec žádnou vizi a svými pokryteckými, manipulativními formulacemi jen odvádí pozornost od skutečných problémů této země.

0
Vytisknout
14399

Diskuse

Obsah vydání | 3. 1. 2013