Otázky, které si západní žurnalistika odmítá klást

12. 9. 2013 / Karel Dolejší

Zatímco se bere "at face value" Obamovo nesmělé přihlášení k "diplomatickému řešení" syrské krize a dlouze se analyzují série domněnek a spekulací sloužících apologetice amerického prezidenta, některé otázky, které doslova bijí do očí, západní žurnalisty zjevně vůbec nezajímají.

Například: Je snad věrohodné tvrdit, že nějaká země představuje kvůli svým zbraním bezpečnostní hrozbu pro USA, a současně trvat na tom, že táž země nemá žádné kapacity k tomu, aby provedla odvetu za útok, který na ni USA chystají - jako to udělal právě Obama v posledním projevu? Kde zůstala elementární logika? Můžete takového člověka brát vážně?

Když i člen Sněmovny reprezentantů Alan Grayson (demokrat z Floridy) typicky zastávající proizraelské postoje po shlédnutí utajovaných "důkazů" o Asadově vině prohlásil, že není přesvědčen, jak může Obama stále opakovat, že neexistují žádné pochybnosti o tom, kdo spáchal útok z 21. srpna? Kde je úcta k faktům? Je snad rozdávání nálepek zastáncům jiných názorů a neustálé omlouvání a domýšlení přijatelných motivů u těch, kdo prokazatelně veřejně lžou, náhradou za nestrannou žurnalistickou práci?

Ptá se někdo, proč vlastně Obama odvolal hlasování v Kongresu? Skutečně to udělal proto, že se vzdal útoku na Sýrii, jak dav žurnalistických tlučhubů sborově opakuje? Neexistuje snad jiné možné vysvětlení? Co takhle kdyby se chopil příležitosti vyhnout se jisté porážce při tomto hlasování a nechal situaci vyvinout tak, aby se do Kongresu s požadavkem na válečné pravomoci případně vrátil za příznivějších okolností?

Válka je v USA natolik nepopulární, že bezesporu ani ti, kdo si ji prokazatelně přejí, nemohou veřejně odmítnout poslední ruský návrh bez toho, aby se jím alespoň naoko zabývali.

0
Vytisknout
5471

Diskuse

Obsah vydání | 13. 9. 2013