Největší úspěch Baracka Obamy:
25. 11. 2013
Historická dohoda o íránském jaderném programu byla umožněna mnohaměsíčním tajným vyjednáváním obou stran, které je zcela bezprecedentní. Představitelé obou zemí se setkávali na tajných schůzkách, které předznamenaly zlepšení vzájemných vztahů poprvé od roku 1979, kdy islámská revoluce svrhla proamerický šáhův režim v Teheránu a došlo k obsazení velvyslanectví USA revolučními radikály.
Tajná jednání probíhala paralelně s oficiálními, která zahrnovala pět dalších světových mocností a otevřela cestu k předběžné dohodě s šestiměsíční platností podepsané v Ženevě v neděli ráno. Írán poprvé za celou dekádu přijal přísná omezení jaderného programu výměnou za částečné uvolnění sankcí.
Obamova administrativa požádala novináře, aby nepublikovali zprávyo tajných jednáních, neboť se obávala, že by to mohlo rozhovory překazit. Agentura AP a washingtonský web Al-Monitor nakonec údaje o jednáních zveřejnily v neděli, tj. po podpisu předběžn dohody.
Dohoda je zřejmě nejdůležitějším úspěchem zahraniční politiky prezidenta Obamy. Byla podepsána v neděli 24. listopadu ve 4:30 v ženevském hotelu po pěti dnech intenzivních jednání třetího kola rozhovorů. U podpisu byli přítomni ministři zahraničí USA a Íránu John Kerry a Muhammad Zaríf a komisařka EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU Catherine Ashtonová.
Írán se dostane k více jak čtyřem miliardám dolarů výnosů z prodeje ropy blokovaným na zmrazených zahraničních účtech. Zbaví se také omezení v obchodě se zlatem, petrochemickými produkty, motorovými vozidly a leteckými součástkami.
Výměnou za to Írán přestane obohacovat uran nad hranici 5% obsahu izotopu 235 a rozředí zásoby 20% uranu. Tím odstraní zásadní obavu týkající se možné výroby jaderné zbraně. Nebude také zvyšovat zásoby nízko obohaceného uranu a zmrazí své obohacovací kapacity - respektive polovinu stávající kapacity 16 000 centrifug vyřadí z provozu a nebude instalovat další. Nebude budovat ani zprovozňovat těžkovodní reaktor, ani závod na zpracování použitého jaderného paliva, kde by mohl získávat plutonium. Dále přijme důkladnější inspekce Mezinárodní agentury pro atomovou energii, včetně každodenních návštěv některých zařízení.
Dohoda se ovšem nelíbí rivalovi Íránu, Saúdské Arábii, a Izrael ji výslovně odmítá.
Během platnosti předběžné dohody má být dohodnuta definitivní smlouva. Měla by umožnit Íránu mírové využívání jaderné energie včetně obohacování uranu, ale pod podmínkou přísného mezinárodního dozoru, který rozptýlí obavy z vojenského využití.
Taková dohoda by znamenala úplné zrušení hlavních sankcí proti Íránu, které zasahují prodej ropy a bankovní sektor a tězce dopadají na jeho ekonomiku, a eventuelní normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi po 34 letech od jejich přerušení.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Diskuse