Mistral, aneb Co nám může být ukradeno

29. 11. 2014 / Karel Dolejší

Médii včera proběhla zpráva, že 25. listopadu bylo z francouzské bojové lodi Vladivostok třídy Mistral původně určené Rusku odcizeno speciální elektronické vybavení. Původní zpráva dokonce hlásala, že se jednalo o vybavení "tajné", což následně výrobce popřel, leč s dementi se již mnohé zdroje nenamáhaly. Zrovna tak zapadlo tvrzení vyšetřovatelů, že Moskva oficiálně není mezi podezřelými z krádeže.

Samozřejmě předem vyloučit nelze nic a pokud platí již před několika měsíci oznámený ruský plán, že v případě nedodání si Moskva vrtulníková a velitelská plavidla pro válečné námořnictvo postaví sama, potřebovala by mj. právě specializované elektronické vybavení včetně speciálního softwaru. Přesně to, co se ztratilo. Jenže je otázka, proč by Moskva technologickou špionáž prováděla právě zmíněným barbarským způsobem. Mohla to přece udělat i jinak.

Tak či tak, případné nedodání lodí Moskvu výrazně vojensky zbrzdí v rozletu. Její operace v Baltu nebo Černém moři by s Mistraly měly docela jiné parametry než bez nich, a bude-li kapacita ruských loděnic vytížena kompenzací francouzského výpadku, nebudou tyto loděnice stavět jiné věci určené k válčení. A to bez ohledu na to, zda mají k dispozici vybavení firmy Thales, nebo ruský vojenskoprůmyslový komplex bude nucen vyvíjet za ně vlastní náhradu. Věci, které zmizely z paluby Vladivostoku, nám tedy svým způsobem mohou být ukradeny.

Když bývalý ruský ministr obrany Anatolij Serďukov podepisoval smlouvu o dodávce Mistralů, Ruská federace se ještě z pohledu západních politiků jevila jako o dost jiná země, než dnes. Navzdory válce v Gruzii, tomu o čem už mnoho let hovoří ruské strategické dokumenty i stupňující se protizápadní propagandě si Západ tehdy stále ještě namlouval, že má s Moskvou v zásadě partnerské vztahy. Přehodnotit smlouvu ve světle ruské agrese na Ukrajině, v souvislosti s níž ne nějaký "agent", ale komunistický poslanec hovoří o 30 000 "dobrovolníků" bojujících na území sousedního státu - jinak řečeno přiznává, že Moskva je stranou konfliktu - je zcela namístě. Podporovat současnou ruskou politiku v Evropě je totiž asi podobně zodpovědné, jako podporovat americkou na Blízkém východě. A dodávka Mistralů by ji rozhodně výrazně podpořila.

Co vlastně přesně dělala ruská flotila v kanálu La Manche krátce po odcizení elektroniky z paluby Mistralu zřejmě vědí Britové ZDE, a tak špionážní historky o hrdinské/ďábelské přepravě kradeného hardwaru a softwaru na palubu ruské lodě za noční bouře šlapadlem ve tvaru kačera Donalda lze přenechat bulváru pod obojí propagandistickou způsobou.

Podstatným je totiž fakt, že kontroverze spojená s krádeží dále snižuje pravděpodobnost, že Francie nesouhlas s dodávkou Mistralů bez opravdu dobrého důvodu odvolá.

0
Vytisknout
8785

Diskuse

Obsah vydání | 28. 11. 2014