Vykořisťování imigrantů se stalo základem naší ekonomiky

17. 8. 2015

Britská pravice předstírá, že je tvrdá na imigranty, ale prosazuje podnikatelský model, který na nich závisí

Když hovořil britský ministr zahraničí Philip Hammond o hrozbě "nájezdnických imigrantů" v Calais, rozhodla jsem se napsal o příbězích stovek zahraničních dělníků, s nimiž jsem se setkala za více než desetiletí, co píšu o jejich životech v Británii, konstatuje Felicity Lawrence, o lidech, kteří pracují pro mainstreamovou ekonomiku, i když jsou skryti ve vedlejších kontraktech. Pracují v potravinářství, ve stavebnictví, v péči o staré a nemocné lidi, pracují jako uklízeči a v restauračním sektoru.

Pravice podporuje podnikatelský model, který závisí na neustále výměně zaměstnanců, ochotných vykonávat práci, která je špatně placená a nejistá, a velmi často špinavá, nebezpečná a ponižující. Nevyžaduje to jen imigraci, ale nekonečnou imigraci, protože jen úplně nově příchozí, zoufalí a zranitelní lidé jsou ochotni tolerovat podmínky, které pro ně byly vytvořeny. Dokazuje to neustálá výměna imigrantských zaměstnanců a jejich neustále se měnící národnost.

V roce 2002 žili na jižním pobřeží Anglie pracovníci továren, kteří pracovali na dlouhých směnách při zpracovávání kuřat. Byla to směsice uprchlíků z válek v Kosovu a v Afghánistánu, a ekonomičtí migranti z chudších zemí Evropské unie včetně Španělska - a pak ilegální imigranti z Ukrajiny a z Ruska.

V roce 2004 jsem se setkávala s zadluženými jihoafrickámi migranty, plnými strachu, kteří žili v bídě a balili hrušky pro dodavatele supermarketu Tesco nedaleko Spaldingu, brzo poté se jim podařilo uniknout.

Pak jsem poznala optimistické, vzdělané irácké Kurdy v ilegálním zaměstnání, kteří zpracovávali objednávky zeleniny pro supermarkety a čekali na vyřízení svých žádostí o azyl.

Mezi nimi byl velký počet nedávných portugalských imigrantů, zastrašovaných, kteří dostávali menší plat, než je minimální mzda v okolní norfolského města Thetfordu, rodišti Toma Painea, radikálního a revolučního autora Lidských práv z 18. století.

Doprovázeli je kolem roku 2005 brazilští imigranti, kteří předstírali, že jsou Portugalci, a kupodivu i jejich portugalští kamarádi, kteří zase předstírali, že jsou ilegální migranti z Brazílie, protože jejich gangmasteři raději zaměstnávali ilegální pracovníky, kteří se dali lehčeji vykořisťovat.

V Herefordshiru jsem se setkala s množstvím polských dělníků. Ti nahradili Portugalce, poté, co ti se usadili a přesunuli se na lepší místa. Poláci nejprve pracovali ilegálně v nejhorších zaměstnáních a po vstupu Polska do EU se prostřednictvím agentur dostali ve velké továrně na maso na trvalá pracovní místa a vstoupili do odborů. Pak byli vyhozeni z práce spolu s Angličany a byli nahrazeni levnějšími pracovními silami od agentur z nových imigrantů.

V posledních letech jsem se setkala s pracovníky bez trvalého úvazku v zemědělství, výrobním sektoru a sektoru služeb, jako je mytí aut. Většinou byli z Litvy nebo z Lotyšska a z chudších zemí bývalého sovětského bloku.

Britský statistický úřad vydal minulý týden čísla, z nichž vyplývá, že téměř tři čtvrtiny ze všech nových pracovních míst dostali občané jiných zemí než Británie.

Minulý týden jsme přinesli informaci o skupině asi 30 vážně vykořisťovaných Litevců, kteří chytali kuřata na jedné z největších britských farem. Typicky pracovali déle než 120 hodin týdně, byli neustále na pohybu, museli platit za špinavé ubytování, nedostávali plat, byli terčem výhrůžek násilí a obětí skutečného násilí.

Zavádění pracovních smluv s nulovým počtem závazných hodin zaměstnání (znamenajících, že vám zaměstnavatel nabídne práci jen, když chce, a může vás v některé dny nechat bez příjmu doma) se z potravinářského sektoru a ze zemědělství rozšířilo do celé ekonomiky. V jihovýchodní Anglii pracují ukrajinští a čínští dělníci na staveništích a za minimální peníze tam kopají podzemní patra pro luxusní renovace příbytků. Vytvořili jsme zaměstnání, která jsou nelidská a neslučitelná s normální usazenou lidskou existencí.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
4298

Diskuse

Obsah vydání | 20. 8. 2015