Francouzské prezidentské volby se otřásají v důsledku vzrůstu podpory pro ultralevicového kandidáta

13. 4. 2017

čas čtení 3 minuty

Popularita levicového veterána francouzské politiky Jean-Luc Mélenchona dramaticky stoupla o sedm procentních bodů a nadále trvá. Tím se neočekávaně proměnily francouzské prezidentské volby v soutěž čtyř možných kandidátů.

První kolo hlasování se má uskutečnit 23. dubna, za deset dní. Nezávislý centrista Emmanuel Macron a ultrapravicová kandidátka Marine Le Penová mají oba podporu kolem 23 - 24 procent voličů a zřejmě jsou to nadále favoriti i pro druhé kolo prezidentských voleb.

Avšak Mélenchon, sžíravě se vyjadřující politický showman s radikální politikou vyžadující vysoké daně a vysoké státní výdaje, je nyní jen asi o pět nebo šest procentních bodů za nimi. V některých nedávných průzkumech veřejného mínění se Mélenchon octl na třetím místě, před skandálem postiženým pravicovým kandidátem Francoisem Fillonem.

Nárůst popularity pro Mélechona v době, kdy je až třetina voličů stále nerozhodných a skoro žádné průzkumy veřejného mínění nepřinášejí obdobné výsledky, znamená, že je nemožné říci, kdo z těchto čtyř kandidátů půjde do druhého kola.

Neuvěřitelná nepředpověditelnost výsledků voleb děsí finanční trhy i komentátory. Prezidentská kampaň "smrdí", řekl přátelům odcházející prezident Hollande. Obává se toho, co komentátoři nazývají "destruktivní náladou mezi voliči" a varuje před nebezpečím "zjednodušování a falšování informací" ve volbách, které jsou silně charakterizovány protiestablishmentovým hněvem a populistickou politikou.

Analytikové nyní uvažují o dosud nepředstavitelné soutěži v druhém kole voleb mezi Le Penovou a Mélenchonem, o konfliktem mezi extremní levicí a extremní pravicí, která by vedla k seismickým změnám ve francouzské i v evropské politice.

Mélenchon, 65, který odešel z Hollandeovy centristické levicové strany r. 2008 a založil lidové hnutí Nezkrocená Francie získal především volební podporu od neúspešného socialistického kandidáta Benoîta Hamona.

Mélenchon chce snížit pracovní týden ve Francii z 35 na 32 hodin týdně, snížit věk odchodu do důchodu na 60 let, zvýšit minimální mzdu a zdaňovat příjmy vyšší než 33 000 euro měsíčně 100 procenty. Co se imigrace týče, Mélenchon má vůči ní opačný postoj než Le Penová, avšak v zahraniční politice se od Le Penové příliš neodlišuje: Chce, aby Francie odešla z NATO, aby měla "novou roli" v EU a vřelejší vztah k Rusku.

Chce posílit veřejné výdaje o 173 miliard euro v následujících pěti letech a zrušit podpis Francie na smlouvách EU, pokud Brusel nebude souhlasit s hlubokými reformami, které znepokojují pravici a investory.

Z nedávných průzkumů veřejného mínění, modelujících hypotetické druhé kolo francouzských prezidentských voleb, vyplývá, že Macron by porazil Le Penovou, Fillona i Mélenchona.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Děkujeme čtenářům, že výraznou měrou přispěli na provoz Britských listů od Trumpova zvolení do začátku roku 2017. Potřebujeme však trvalou finanční podporu. K provozu Britských listů je zapotřebí přibližně 60 000 Kč měsíčně. Stačilo by, aby 300 čtenářů přispívalo částkou 200 Kč.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

0
Vytisknout
8115

Diskuse

Obsah vydání | 18. 4. 2017