Jak vytvořit pracovní místa v době robotů a nízkého růstu

14. 6. 2017

čas čtení 6 minut
Růstová ekonomika trpí paradoxem produktivity. Korporace soutěží o snížení času a úsilí investovaných do výrobních procesů, což je obecně považováno za známku efektivity. Ale ve skutečnosti to má problematický výsledek, napsal profesor politické ekonomie Lorenzo Fioramonti.


Pokud není vyrobeno a spotřebováno více věcí, lidé ztrácejí svá místa, zatímco stejného výstupu může být dosaženo s menším počtem zaměstnanců. Proto se tolik dobře to myslících lidí po celém světě obává vyhlídek nízkého růstu, i když uznávají, že současná forma průmyslového rozvoje ničí sociální tkanivo a přírodní ekosystémy.

Takový problém se strukturální nezaměstnaností je dále doprovázen reálnou vyhlídkou na masivní automatizaci nahrazující lidi ve výrobním řetězci. Studie Oxford University předpovídá, že roboti patrně v příštích 20 letech nahradí nejméně 50 % pracovních míst v USA a Evropě.

Stroje berou lidem práci také v rozvíjejících se ekonomikách včetně Číny, která byla dlouho globálním tvůrcem pracovních míst. Podle Martina Forda většina rutinních pracovních míst se stává nadbytečnými.

Pokud společnosti nezmění svůj přístup k růstu a rozvoji, nejen že skončí zničením planety a u společenství postižených konflikty: Budou také čelit masivní nezaměstnanosti. Neexistuje způsob, jak by vertikální výrobní struktury ovládající současný průmyslový systém vytvořily dostatek pracovních míst, natož dobrých míst, aby uspokojil naše potřeby.

Jak popisuji v knize Ekonomie dobrého života: Úspěch ve světě bez růstu, jediný způsob, jak uniknout tomuto údělu, spočívá v tom, že se lidé stanou současně producenty i konzumenty. Neboli, jak to nazývám, "prozumenty". Musejí být schopni zajistit většinu věcí které potřebují v lokálních systémech koprodukce a v sítích malých podniků.

A určité technologie mohou pomoci rozvinout novou formu postindustriálního řemesla. Díky open source hardware staví malé firemní sítě počítače. S pomocí technologie 3D tisku řemeslníci dotahují velký byznys způsobem, který představuje výzvu konvenčním předpokladům o efektivitě úspor z rozsahu.

Znova promyslet práci, to má klíčový význam pro průmyslové ekonomiky i pro ekonomiky, které se rozvíjejí, kde je zánik pracovních míst pociťován dokonce i v přítomnosti výrazného, nicméně klesajícího ekonomického růstu.

Například v Africe se k roku 2060 očekává rekordních 2,8 miliard obyvatel a kontinent se ta stane nejlidnatějším na světě. Většina těchto lidí bude mladá a budou toužit po práci. Neexistuje způsob, jak by kontinent vytvořil slušné pracovní příležitosti přijetím průmyslového modelu, který již v globálním měřítku pracovní místa eliminuje.

Je třeba nového přístupu. Ekonomika dobrého života nás nutí znova promyslet povahu práce přenesením pozornosti od kvantity cyklu výroby a spotřeby ke kvalitě vztahů, na nichž ekonomický systém stojí. Růstová ekonomika prosazuje masovou spotřebu prostřednictvím odosobněného vztahu mezi výrobci a spotřebiteli (což bude lépe zajištěno roboty). Ekonomika dobrého života musí prosadit na míru šitý přístup k ekonomickým vztahům, v němž kvalita mezilidských vztahů rozhoduje o hodnotě.

Všichni intuitivně spojujeme hodnotu dobré zdravotní péče s osobní pozorností, která ji doprovází. Totéž platí pro vzdělání: Každý rozumný člověk odejde ze školy, která žádá od učitelů, aby učili rychleji a rychleji stále rostoucí počet studentů. Zdravý rozum říká, že hodnota takových vztahů v procesu masové spotřeby mizí, i když zisky mohou růst.

Produktivita je jistě dobrá věc, ale neměla by být prosazována slepě. Především se musíme ptát, k čemu produktivita slouží.

Ekonomika není než systémem mezilidských vztahů. Pokud produktivita tyto vztahy podkopává, ekonomika sama se otřásá v základech, třebaže zisky (přinejmenším někomu) mohou růst.

Řada profesionálních aktivit založených na kvalitě výkonu ze své vlastní povahy nemůže být produktivnější. Žádat orchestr, aby hrál rychleji, to produktivitu nezvýší: Prostě by to z melodické zkušenosti udělalo noční můru. Totéž platí pro malíře, tanečníky, holiče, učitele, zdravotní sestry a další.

Proto je k přehrání Mozartovy opery třeba stále stejný počet lidí jako v době, kdy ji skladatel napsal. Takže co kdybychom stejnou intuici rozšířili na zbytek ekonomiky?

Co když mechanik budoucnosti nebude robot chrlící nové součásti každou sekundu, ale spíše kvalifikovaný řemeslník, který nám pomůže opravit, vylepšit a udržet v provozu naše vozidlo po celou dobu jeho životnosti? Co když inženýr budoucnosti nebude vzdáleným počítačem starajícím se o domácí spotřebiče, ale osobní poradce pomáhající domácnostem vyrábět vlastní energii? Pomohou optimalizovat využití přírodních zdrojů, od vody až po zahradu, a udržitelně využít stavební materiály.

Oběžná ekonomika, v níž je produkce optimalizována a nevzniká odpad, může být dosažena dvěma způsoby. Buď výrobním řetězcem ovládaným roboty, nebo horizontální sítí kvalifikovaných řemeslníků a malých podniků operujících jako spolupracující organismus. V prvním případě globální ekonomiku ovládá malý počet lidí. Ve druhém případě bude podpořen každý.

Ekonomika dobrého života nemůže existovat bez posílení všech, bez přístupu k rovným příležitostem pro osobní a kolektivní naplnění. Rozvojové země mohou nyní nastoupit na tuto novou trajektorii bez zdržování se modelem industrializace, který se pro 21. století hodí stále méně.

Podrobnosti v angličtině: ZDE



Vážení čtenáři,
 máme-li ve vydání Britských listů pokračovat, potřebujeme trvalou finanční podporu. K provozu Britských listů je zapotřebí přibližně 60 000 Kč měsíčně. Stačilo by, aby 300 čtenářů přispívalo částkou 200 Kč.

Možná si nemyslíte, že je v českém prostředí Britských listů zapotřebí. (Nenávist, kterou vyvolávají, však spíš napovídá, že ano.) 

Pokud takový názor zastáváte, pak samozřejmě finančně nepřispívejte.  

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

0
Vytisknout
10605

Diskuse

Obsah vydání | 15. 6. 2017