Špinavý vzduch zabíjí v ČR dvacetkrát více lidí než autonehody
12. 6. 2017
PŘED KONFERENCÍ SVĚTOVÉ ZDRAVOTNICKÉ ORGANIZACE V OSTRAVĚ PŘEDSTAVILY EKOLOGICKÉ ORGANIZACE NÁVRHY NA JEHO VYČIŠTĚNÍ
Společná tisková zpráva organizací Hnutí DUHA, Čisté nebe, Centrum pro životní prostředí a zdraví a právníků Frank Bold
Změna „kotlíkových dotací“, která by odstranila staré kotle a kamna na uhlí, vyšší poplatky pro velké znečišťovatele, závazný plán odstavování uhelných elektráren, zvýšení a rozšíření mýtného pro automobilovou nákladní dopravu a posílení pravomocí měst při regulaci dopravy při smogových situacích. To jsou hlavní kroky k čistšímu ovzduší, které dnes zveřejnily ekologické organizace na tiskové konferenci v Ostravě před zahájením mezinárodní ministerské konference Světové zdravotnické organizace (WHO) o životním prostředí a zdraví.
Místo pro konání konference bylo vybráno vhodně.
Ostravsko patří k regionům s nejhůř znečištěným ovzduším v celé Evropě.
Roční zákonný limit 35 dnů, během nichž koncentrace poletavého prachu
smí překročit hodnotu 50 mikrogramů na metr krychlový, byl letos v
Ostravě vyčerpán již 14. února [1].
Špinavý vzduch nejvýrazněji
poškozuje zdraví našich i evropských obyvatel, a to ze všech složek
znečištěného životního prostředí. Způsobuje předčasná úmrtí zejména na
nemoci srdce a cév. Zároveň zvyšuje počet dýchacích onemocnění včetně
rakoviny plic. Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí
(EEA) zemřelo v roce 2013 předčasně dvanáct tisíc obyvatel ČR kvůli
znečištění ovzduší jemnými prachovými částicemi [2], což je víc než
počet obětí autonehod [3].
Ministerstvo životního prostředí sice
v roce 2016 po několika letech příprav schválilo regionální Programy
zlepšování kvality ovzduší (PZKO), které jsou však jen velmi obecné a
postrádají konkrétní kontrolovatelné cíle. Podle dostupných informací
ani jejich naplnění nepostačuje v nejvíce postižených oblastech k
dosažení platných limitů znečištění. Ty jsou navíc významně vyšší než
hodnoty vhodné pro ochranu lidského zdraví stanovené Světovou
zdravotnickou organizací. Proto obyvatelé Ostravy, Prahy, Brna a
Ústeckého kraje podali na MŽP žaloby, ve kterých se domáhají zrušení
nekvalitních programů a jejich nahrazení lepšími.
Hlavní příčinou
znečištění ovzduší zůstává v České republice i v Evropské unii
závislost na fosilních palivech. Nejvýznamnějším zdrojem znečištění
jemnými prachovými částicemi je u nás individuální vytápění pevnými
palivy v nevyhovujících kotlích. Na druhém místě je automobilová
doprava. Významným zdrojem znečištění ovzduší je v některých regionech
nadále energetika a průmysl, přičemž nejhorší situace je právě na
Ostravsku. Podíl jednotlivých zdrojů má výrazný regionální a místní
charakter.
Jakkoli slýcháme, že se situace lepší, je Ostravsko
stále černým místem na mapě ČR i Evropy. Kroky ke zlepšení situace jsou
zde příliš pomalé a je na ně kladen nedostatečný důraz. Například
zmíněný program zlepšování kvality ovzduší MŽP, který měl zajistit
plnění imisních limitů na Ostravsku už do roku 2020, je zcela
nedostatečný.
Miroslav Šuta, expert z Centra pro životní prostředí a zdraví, řekl:
„Znečištění
ovzduší je nejvýraznějším zdravotním faktorem životního prostředí jak
pro obyvatele Evropy, tak pro občany České republiky. Dochází jím k
předčasným úmrtím zejména na nemoci srdce a cév, jako jsou infarkty
myokardu nebo mozkové mrtvice. Zároveň zvyšuje počet dýchacích
onemocnění včetně rakoviny plic. Podle zprávy Evropské agentury pro
životní prostředí (EEA) zemřelo v roce 2013 předčasně dvanáct tisíc
obyvatel České republiky kvůli znečištění ovzduší jemnými prachovými
částicemi. Nové výzkumy ukazují také negativní vliv znečištěného ovzduší
například na imunitní nebo nervový systém.
Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, řekl:
„Kotlíkové
dotace jsou dobrým nástrojem k nižšímu znečištění ovzduší, ale ve své
současné podobě řeší problém jen částečně. Kotle i kamna na pevná paliva
způsobují vysoké emisemi a závažné zdravotní problémy. Finanční program
na jejich výměnu by měl pokračovat zrychleným tempem a zvýšit nároky na
emisní standardy podporovaných zařízení. Nové uhelné kotle by už měly o
podporu přijít. Naopak finanční podpora by měla být dostupná i pro
penzisty, lidi na venkově a další sociálně potřebné občany.“
Jan Kozina, předseda správní rady Čistého nebe, o.p.s., řekl:
“Na
Ostravsku je průmysl významným znečišťovatelem, ač v poslední dekádě
udělal pro snížení emisí hodně. Za klíčové kroky do budoucna považujeme
ukončit provoz poslední koksovny v městské zástavbě a nedovolit další
koncentraci znečišťujícího průmyslu v regionu. U lokálních topenišť
vnímáme jako problém možnost si (pololegálně) koupit uhelné kaly a topit
s nimi. Potřebná je dotace na plyn pro rodinné domy v postižených
oblastech. Když to jde u “Zelené elektřiny”, proč by to nešlo u “Čistého
plynu”? Pak už potřebujeme jen více větru, deště a tlak našich politiků
na Polsko.“
Poznámky:
[1] Informace o kvalitě ovzduší v ČR: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/exceed/summary/chmu_2017_CZ.html
[2]
Air quality in Europe – 2016 report, European Environment Agency, 2016,
ke stažení na
https://www.eea.europa.eu/publications/air-quality-in-europe-2016
[3] http://www.autoklub.cz/dokument/12022-statistika-nehodovosti-za-rok-2016.html
Diskuse