Jak CIA z propagandistických důvodů financovala západní moderní umění

5. 12. 2017

čas čtení 3 minuty


V roce 1956 bylo v Berlíně, městě špionů, Američany vybudováno modernistické kongresové centrum "Dům světových kultur" jak přímá reakce na sovětský prospekt Stalinovy třídy ve východní části města. Stavbu iniciovala Eleanor Dullesová, sestra tehdejšího ředitele CIA.

Právě v tomto centru probíhá výstava s názvem "Parapolitika: Svoboda kultury a studená válka". Výstava dokazuje, jak organizace, které pracovaly pro CIA jako bílé koně, například západoberlínský Kongres pro svobodu kultury zneužívaly uměleckého světa v propagandistické válce mezi dvěma ideologiemi.


Americké výzvědné služby podporovaly moderní umělecká hnutí, jako je abstraktní expresionismus a umělce včetně Jacksona Pollocka, Willema de Kooninga a Marka Rothko - jak příklad amerického tvůrčího ducha a svobody vyjadřování. Tak výzvědné služby utvářely estetickou sensibilitu moderního světa.  

"Jsem přesvědčen, že veřejné instituce, jako je moje, musejí přijmout odpovědnost za to, co dělají," říká Bernd Scherer, ředitel Domu kultur světa. "Musí být jasné, z jakého postavení hovoříte."

Zatímco Sovětský svaz zdůrazňoval své přesvědčení, že umění je zbraní studené války, zcela otevřeně, podpora Spojených států pro liberálně levicové, ale antikomunistické organizace byla tajná. Když americká média v roce 1967 odhalila metody CIA, vyvolalo to skandál a vedlo to k rezignacím, například britský básník Stephen Spender odešel z funkce šéfredaktora literárního časopisu Encounter.

Avšak o padesát let později, kdy se ukázalo, že CIA je ostrým oponentem amerického prezidenta s diktátorskými tendencemi, je obraz mnohoznačnější.

Scherer, konstatuje, že je správné kritizovat kulturní program podporovaný CIA za to, jak "zfunkcionalizoval, a tedy zkorumpoval výraz 'svoboda'". Poukazuje na to, jak paradoní bylo, že výzvědná služba financovala organizace bojující v zahraničí proti apartheidu, zatímco na americkém území sabotovala hnutí Černých panterů.

"Avšak inteligence a efektivita CIA byla obrovská: to, že CIA učinila kulturu součástí své strategie, vyžadovalo autentickou uměleckou sensibilitu."

V ohnisku výstavy o parapolitice je soubor více než dvaceti graficky velmi dovedně vyvedených literárních časopisů, které po celém světě financoval Kongres pro kulturní svobodu, jako Der Monat v Německu, Jiyu v Japonsku a Hiwar v Libanonu.

I když mnohé tyto publikace sloužily jako platforma pro studenoválečníky, jako byl americký diplomat George Keenan, a pomáhaly potlačovat intelektuální debatu o vietnamské válce, jiné se téměř náhodou staly radikálně avantgardními: Nigerijský časopis Černý Orfeus byl jedním z prvních světových periodik, který začal publikoval tradiční poezii a umění kmene Yoruba a je nyní považován za hlavní orgán postkoloniálního modernismu.

"Je obtížné neobdivovat zaměstnance CIA za jejich neselhávající dobrý vkus," napsal po zhlédnutí výstavy kritik listu Berliner Zeitung.

Výstava vyvolala debatu o vztahu Evropy a Spojených států. Mýlí se ti, kdo si myslí, že po Trumpově odchodu se vrátí Spojené státy ke své staré roli, napsali v listě Die Zeit kritici Jörg Lau a Bernd Ulrich."Tato krize nezačala s Trumpem a s Trumpem taky neskončí."

"Téměř bychom ale měli být Donaldu Trumpovi vděčni," píší oba autoři. "Tím, že ochromil transatlantické partnerství, zintenzivnil povědomí Němců, nakolik jim vztah se Spojenými státy prospěl."

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
10472

Diskuse

Obsah vydání | 11. 12. 2017