Pokud sledujeme záplavu komentářů a reportáží, jejichž autoři nekompromisně odsuzují brutální imigrační politiku Trumpova kabinetu, můžeme snadno nabýt dojmu, že se jedná o jakousi trumpovskou aberaci nemající v americké historii obdoby. Mainstreamové sdělovací prostředky s výjimkou protrumpovské rasistické stoupy Fox News vyskakují z kůže, neboť americký prezident se v souvislosti s lidskými bytostmi neštítí používat vyloženě fašistickou rétoriku. Ačkoli Donald Trump, architekt současné imigrační politiky Stephen Miller, ministr spravedlnosti (sic!) Jeff Sessions a jejich imigrační poskoci v tomto ohledu skutečně odhazují veškeré zábrany a objevují se dokonce legitimní reminiscence na hitlerovské Německo pozdních třicátých let, bylo by pošetilé ignorovat otřesné imigrační zákony, jež ve Spojených státech platily v průběhu 19. a 20. století, jakož i represivní imigrační politiku Trumpova populárního předchůdce.

Spojené státy se dlouhá desetiletí těšily pověsti země, jejíž náruč je otevřená uprchlíkům a migrantům z celého světa. Avšak, jak ilustrují dějiny, americké úřady znemožnily milionům osob, včetně uprchlíků, vstup do „zaslíbené země“, a to na základě rasistických imigračních zákonů. Některé z těchto zákonů, které byly namířeny nejen proti nebělošské populaci z Asie, ale i proti židovským uprchlíkům z nacistického Německa (termín neárijská populace není z pohledu tvůrců rasistické imigrační politiky USA vůbec kontroverzní) přetrvaly až do poloviny 60. let. Restriktivní americká imigrační politika 20. let dokonce inspirovala budoucího strůjce patrně největší genocidy v dějinách Adolfa Hitlera, jenž ve svém pamfletu Mein Kampf napsal: „Díky tomu, že Američané zakazují vstup na svou půdu osobám se špatným zdravotním stavem a znemožňují některým rasám získat státní občanství, implementují podobné principy, na nichž bychom chtěli založit náš lidový stát.“    

Zatímco bělošští extrémisté v Bílém domě za obdivného potlesku „mluvících hlav“ z Fox News realizují svou otřesnou imigrační politiku, alibisticky opomíjejí důvody, jež nutí obyvatele Latinské Ameriky, aby se vydali na strastiplnou pouť na sever. Americké vlády se prostřednictvím státně-teroristických kampaní, podporou státních převratů a ekonomických válek do značné míry podílely na vytvoření nepříznivého klimatu, kvůli němuž do USA dodnes prchají statisíce lidí především ze Salvadoru, Guatemaly a Hondurasu. Obamova administrativa v roce 2009 podpořila pučistickou vládu v Hondurasu; v zemi, odkud dnes prchají lidé kvůli řádění zločineckých gangů, policejnímu teroru a ekonomické nestabilitě způsobené „volnotržními reformami“.

Hovoříme-li o neblahých dopadech americké imigrační politiky a populárním předchůdci Donalda Trumpa, je třeba připomenout, že prezident Barack Obama během svého úřadování v Oválné pracovně nechal ze Spojených států deportovat 2,5 milionu osob – tedy více lidí než všichni američtí prezidenti 20. století dohromady! Přitom celé dvě třetiny deportovaných osob se dopustily buď jen banálních přestupků, nebo nespáchaly žádný zločin. Někteří z vyhoštěných lidí byli posléze ve své domovině zavražděni. Obamova vláda si osvojila agresivní odstrašující strategii, již v roce 2015 Americká unie občanských práv (ACLU) označila za porušení federálního imigračního zákona a 5. dodatku Ústavy Spojených států amerických. ACLU ostře kritizovala věznění latinskoamerických matek a jejich dětí, jež měly legitimní nárok na azylové řízení, a obvinila Obamův kabinet ze zastrašování budoucích zájemců a azyl ve Spojených státech.     

Koneckonců prezident Obama si kvůli své represivní imigrační politice vysloužil nelichotivou přezdívku Deporter in Chief (Šéfdeportátor). Nicméně mainstreamová média byla vůči prezidentu Obamovi o poznání shovívavější než vůči prostořekému Trumpovi - což je ale téma na samostatný text. Je proto smutným paradoxem, že imigrační politika stávajícího osazenstva Bílého domu vychází z dědictví amerických rasistických zákonů a že Obamova vláda předala Trumpovu kabinetu účinnou deportační mašinérii na eskalaci jeho otevřeně rasistické imigrační politiky.