Držte hubu!

3. 8. 2018

čas čtení 3 minuty

Pozn. red. Kde byl ten plavčík?

Je fascinující, že v červnu a v červenci se ve Středozemním moři utopilo více než 850 lidí. Koho by to v ČR zajímalo, že?

Co chodím světem, doufám, že si lidi vytáhnou hlavu z prdele. Relativně marně. Vždycky na to pak rezignuju a probudí se ve mě apatie. A pak se stane něco tak strašného, jako je smrt dvou dětí, a já mám chuť lidem hlavu z prdele nejdřív vyrvat, vložit do heveru a hodně dlouho si s ní hrát, napsal na Facebooku Jaroslav Cerman.

Přečetl jsem dneska desítky komentářů od lidí, kteří hned po takové tragédii, nad kterou se musí srdce sevřít úplně každému, neváhali a začali adresovat moudra a ponaučení ke dvou matkám, kterým se bohužel stalo něco, na co nikdo nechce ani pomyslet.


Tahle forma anetismu si nemyslím, že je ryze česká. Ve starém protiválečném filmu Winter Soldier (nebo snad Fog Of War) je jeden velmi efektní sestřih, který shodou okolností ukazuje pohřeb jihovietnamských mariňáků. Jejich matky, ženy a přítelkyně si rvou smutkem vlasy, vypadají, že se uplakají k smrti, v naprosto srdcervoucí zoufalosti se vrhají na pohřbívané rakve.

Střih na Westmorelanda, vrchního velitele amerických sil ve Vietnamu, který do kamery říká "Víte, tyhle Orientálci...postrádají elementární úctu k životu."

Střih na americká letadla, která shazují napalm na své cíle. Na lidi.

Ty matky teď trpí tak, jak si asi nikdo z nás ani nechce představovat. To se tím, že třeba [údajně, pozn. red.] nejsou jako vy, nijak nemění. Nemusíte se aspoň pokusu o empatii s nimi nijak bránit. Fakt ne. Jestli tohle máme vyjasněné, tak pojďme dál.

Jedná věc je pochybení ze strany personálu areálu, které se jistě bude ještě řešit, doufám.

Druhá je, že opravdu tolik lidí v tragédii vycítí příležitost, jak s falešně skrývanou blahosklonností se byť ve virtuálním prostoru a ne aspoň z očí do očí, někoho poučit. Přispěchat s větami začínajícími NO JÁ TEDY NECHÁPU JAK MOHLI a NO TO BY SE MNĚ TEDY.

V momentu takové tragédie se v podstatě povyšovat na pozůstalé (jak moc slabé označení mi to přijde), to je opravdový hyenismus, v naprosto odhalené podobě. Ta neschopnost si to odpustit je beze všeho znakem psychopatie.

Prosím. Prostě držte hubu. Věřte mi, vím to dobře. Šanci držet hubu totiž máte jen jednou. Na všechno ostatní máte pokusů bezpočet. Je lepší držet hubu. Nikdo o ty "rady" a "postřehy" nestojí. Nikomu nepomůžou.
Zamyslete se a uvědomte si, že to tím pádem říkáte jen pro sebe. A to je přece hloupý.

Když nemůžete utěšit ani pomoci (což drtivá většina lidí teď nemůže, to není nic špatného), a ani se nedokážete zbavit touhy po blahosklonnosti a chytráctví, tak prostě nedělejte a neříkejte nic.

Někdy fakt ten, co nic nedělá a neříká nic, vlastně udělá nejvíc, co může.

2
Vytisknout
19184

Diskuse

Obsah vydání | 7. 8. 2018