Plán B, C, D je Babiš, nebo předčasné volby

20. 11. 2018 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty
Kdo v neděli poslouchal v Otázkách V. Moravce Jana Hamáčka, předsedu ČSSD, těžko mohl mít pocit, že ČSSD bude hlasovat pro pád vlády. Argumenty byly jasné: opozice nemá plán B, po pádu současné vlády může vzniknout vláda, kde nad vyšetřováním Babišových kauz bude jako ministr vnitra dohlížet třeba člen SPD, kromě toho je nutné – jak Hamáček také zdůraznil – nechat pracovat příslušné orgány, jako je policie nebo tajné služby, a nedělat předčasné závěry.

 

Proti tomu se dá těžko něco říci. Zejména v situaci, kdy prezident oznámí, že v případě pádu současné vlády pověří sestavením nové vlády znovu Andreje Babiše. K tomu připočtěme nápadné vyhrožování Tomia Okamury, že cílem SPD je dostat z vlády ČSSD a podpořit pak novou vládu Andreje Babiše výměnou za plnění programu SPD. Těžko uvěřit tomu, že by na to Babiš přistoupil – může vládnout půl roku s jednou vládou bez důvěry, pak bude prezidentem znovu jmenován, tedy bude mít dalšího půl roku na vládnutí bez důvěry, no a do třetice ho pověří sestavením vlády předseda Sněmovny, jeho podřízený v Hnutí ANO. Nicméně tak jako tak se možný vývoj po případném pádu vlády jeví dost děsivě ve srovnání se současností. Není divu, že se Hamáček svěřil s tím, že za ním chodí opoziční poslanci, kteří budou sami zřejmě hlasovat pro nedůvěru vládě, s naléháním, aby ČSSD zajistila, že vláda nepadne. To jsou ty paradoxy reálné politiky.

Problém může způsobit vnitřní rozhádanost uvnitř ČSSD, která se právě už před delší dobou krystalizovala na postoji k vládnutí s Andrejem Babišem. Ti, kdo byli jasně proti vládnutí s Babišem už dříve, jako např. socialističtí senátoři, jistě mají v současnosti oprávněný pocit, že jim skutečnost dává za pravdu. Je zjevné, že od minulých voleb je česká politika obecně v rozkladu. I současná vláda, o níž sama ODS říká, jak jsem včera slyšel od místopředsedkyně Udženije, že by měla vládnout dál, jen bez Babiše, má důvěru jako vláda menšinová, závislá na komunistech. Přitom komunisté i socialisté účastí na této vládě zjevně ztrácejí podporu svých voličů. Pro tyto strany je to asi krutý závěr, ale zdá se, že tak či onak se nevyhneme předčasným volbám do Sněmovny. Kdyby se konaly už na jaře s volbami do Evropského parlamentu, mohlo by to pomoci zvednout volební účast právě v těch evropských volbách.

Jiná otázka je, jak by takové předčasné volby do Sněmovny mohly dopadnout: pro levici by to asi znamenalo konec, na druhou stranu čím déle budou komunisté a socialisté podporovat Babiše, tím horší to pro ně podle všech trendů bude. A součet v řádných volbách do Sněmovny může být naprostou katastrofou. Socialistům hrozí dokonce naprostý rozklad strany. Ale zpět k předčasným volbám do Sněmovny: skutečný souboj o moc by se v takových volbách odehrál zřejmě mezi ANO, ODS a piráty. Vytváření nějaké vládní koalice na takovém půdorysu se ovšem zdá téměř nemožné. Pokud by skandály Andreje Babiše postupem času kulminovaly a propast ve společnosti by se dále rozevírala mezi jeho voliči a voliči ODS a pirátů, pak by jediná možná koalice – za předpokladu, že by obě strany dostatečně uspěly – byla koalice pirátů s ODS. Ideálně s přispěním KDU-ČSL, STAN nebo TOP09. U těchto tří malých středopravých uskupení však není vůbec jisté, zda by se do Sněmovny po příštích volbách vůbec dostala.

0
Vytisknout
10571

Diskuse

Obsah vydání | 22. 11. 2018