Pozdní zamyšlení k výročí 17. listopadu

Transpirace

22. 11. 2018 / Beno Trávníček

Trochu jsem přemýšlel, jak problematiku naší krajiny a tedy i reálného života vtělit do jednoslovného nadpisu, který vypíchne podstatu. Něco je přece vždycky nejdůležitější. Rostliny jak známo "odpařují" (transpirují) vodu poté, co ji přijaly kořeny nebo povrchem svého těla. Už naši prapředci věděli, protože neuměli dobře izolovat domy od zemní vlhkosti, že když si mezi chalupu a stodolu zasadí lípu, kaštan nebo třeba na kopcích klen, desítky, možná stovky litrů vody denně nebudou mít zbytečně ve zdech svého domu, ale strom prostě tu vodu vytáhne. Když ho pak "osvícený" sváteční chalupář pokácel, aby mu nestínil na jeho krásný kamenný dům ověnčený kovanými koly a on ho tak mohl vysušit, byl často u vytržení, že mu ze zdi prýští voda.

Díváme-li se na to pohledem dnešního apokalyptického sucha, možná nás napadne, že velké stromy, emitující velké množství vody, jsou tak zároveň plýtvači. Voda se prostě "vypaří" a je fuč! O co lepší je třeba trávník. Tady už začínáme vidět, jak je důležité, aby o důležitých věcech u nás rozhodovali skuteční odborníci...

Slunce atakuje zemi velkou silou a plocha bez rozumně rozvrstvené a rozložené vegetace to nemůže dlouhodobě ustát. Začne se postupně měnit v polopoušť nebo poušť. Navíc rychle odpařená voda z přehřátého povrchu bez keřů a stromů vystoupá do velkých výšek, kde buď odputuje jinam nebo spadne (jsouce rychle ochlazena) v nějakém apokalyptickém přídělu krup, přívalového deště apod. Jedinou šancí pro krajinu je tak co nejpestřejší skladba zeleně ve vertikálním i horizontálním směru, která má šanci vyprovokovat a udržet zdravý malý vodní oběh, který zajistí cyklování vody i pokud ten velký - atlantický - zrovna kolabuje.

Takže vidíme, že transpirace je klíčem k debilním plantážím, které provozujeme v naší krajině namísto přiměřených polí a políček nebo místo pestrých, smíšených, přirozeně odolných lesů. Logický kolaps těch smrkových způsobí v krajině obrovský, nebezpečný pokles právě transpirace. Lidé, kteří bezhlavě prosazovali výsadbu smrků v minulosti, ale hlavně ti, kteří mají snad v plánu v tom pokračovat, se tak možná dostávají až na úroveň společenských zločinců? Stejně na tom jsou nepochybně drancovači orné půdy.

Tím se dostávám bobřím můstkem k nedávnému výročí 17. listopadu. Pokud budeme v naší zemi udržovat způsob vládnutí, který z principu nemůže dobře řešit věci shora uvedené, jsme tupci. A nikdo nám to neodpáře, ať už se budeme vymlouvat na cokoli. Úplně nejvíc je možná potřeba, aby odešli obstarožní mocipáni a o vlastní budoucnosti začala rozhodovat nová generace.

0
Vytisknout
3826

Diskuse

Obsah vydání | 29. 11. 2018