21. 11. 2018
Z dat vyplývá, že populismus je systematicky na vzestupu nejméně od roku 1998. Před dvěma desetiletími byly populistické strany většinou jen marginální, získávaly po celém kontinentu jen asi 7 procent voličských hlasů. V nejnovějších všeobecných volbách hlasovala pro populistické strany čtvrtina voličů.
Populismus se stal mainstreamovým. Populisté u moci často likvidují demokratické normy, ať už ochromováním médií a soudnictví, nebo porušováním práv menšin.
Výsledky této studie byly zveřejněny půl roku před volbami do evropského parlamentu a vládnou obavy, že v těch by mohlo zvítězit ještě více populistů než dosud.
"Existují tři hlavní důvody pro ostrý vzestup populismu v Evropě," říká Cas Mudde, profesor mezinárodních vztahů na univerzitě v Georgii. "Velká recese, která vytvořila silné populistické strany na jihu, takzvaná uprchlická krize, která byla katalyzátorem pro pravicové populisty, a nakonec proměna nepopulistických stran v populistické - viz strana Fidesz v Maďarsku a Právo a spravedlnost v Polsku."
Claudia Alvares z Lisabonské univerzity poukazuje na to, že úspěch populistických politiků má mnoho společného s jejich schopností přesvědčit své publikum, že nepatří do tradičního politického systému. Velkou roli na podpoře populistických stran mají sociální sítě, jejichž algoritmický model odměňuje a šíří konfliktní informace. "Hněv, který vyvolávají populističtí politikové, je dále rozněcován sociálními sítěmi, protože sociální sítě velmi lehce šíří emoce. Důsledkem je polarizace politického a novinářského diskursu."
V některých evropských zemích, například v Beldii, ve Finsku, v Řecku a v Dánsku podpora populistických stran klesá. Nicméně, 12.5 milionů Evropanů žilo v zemi, která měla v roce 1998 aspoň jednoho populistického člena vlády. V roce 2018 se tento počet zvýšil více než desetkrát, na 170,2 milionů Evropanů.
Diskuse