27. 11. 2018 / Boris Cvek
Je
pak jasné, že v takovém časopise se pod tlakem kritiky budou
poměrně často – ve srovnání s časopisy, které nikdo
nečte (mimochodem: to, že někdo cituje články v nějakém
časopise, vůbec neznamená, že je čte) – objevovat korekce a
dokonce retrakce (stažení článku). Je to ten paradox, kdy např.
nejlepší vědecký časopis na světě, Nature, má více retrakcí
než časopisy, které jsou vydávány predátorskými podvodníky a
v němž si prostě pseudopublikaci koupíte.
Nature má jednu typickou, podle mne velmi pozitivní, strategii, která jej odlišuje od většiny vědeckých časopisů (až na ty nejlepší jako Science, Lancet, JAMA…): intenzivně se v každém čísle zabývá společenským kontextem vědy, vyjadřuje se k politice na základě vědeckých zjištění atd. Je jen málo institucí na světě, které jsou k takovému úkolu stejně kompetentní než Nature. Bez takových stanovisek společnosti hrozí, že utone ve zmaru různých pseudoodborných, partikulárních stanovisek, ohánějících se vědou. A samozřejmě i Nature, jako kdokoli, se může mýlit, nicméně takový omyl musí být předmětem odborné diskuse, musí se prokázat v kompetentním střetu argumentů, nemůže pramenit z premisy, že všichni jsou zkorumpovaní, zejména elity a odborníci.
Shodou okolností se 30. října v editorialu „US proposal for defining gender has no basis in science“ („Návrh vlády USA, jak definovat pohlaví, nemá žádné ukotvení ve vědě“) Nature také věnuje tématu, které otevřel pro českou veřejnou debatu pan Piťha svým skandálním kázáním. V něm řekl mnoho naprosto fantasmagorických věcí, ale také zmínil jako zcela samozřejmou jednu drobnost. Podle něj se totiž dá pohlaví dítěte po narození určit prostým pohledem do klína. Tak tomu ale rozhodně není. A ví se to už mnoho desítek let. Cituji (překlad je můj) ze stanoviska Nature (mimo jiné se v něm odvolává na článek z New England Journal of Medicine, což je nejlepší lékařský časopis na světě):
„Dále je třeba říci, že biologie není tak přímočará, jak návrh (BC: vlády USA) předpokládá. Podle odhadů až jeden člověk ze sta má odchylky nebo vady vývoje pohlaví, pokud jde o jeho hormonální stav, genetické změny nebo anatomické nejednoznačnosti, což někdy znamená, že nelze rozhodnout, zda jeho genitálie jsou ženské, nebo mužské. Po většinu dvacátého století lékaři často chirurgicky upravovali genitálie dětí podle toho, jak to bylo v daném případě snadnější, a očekávali, že dítě se přizpůsobí jimi zvolené pohlavní identitě. Často se stávalo, že se mýlili. V roce 2004 publikovaná studie (W. G. Reiner & J. P. Gearhart: New England Journal of Medicine 350, 333-341) sledovala 14 dětí geneticky mužského pohlaví, kterým byly dány ženské genitálie, 8 z nich se identifikovalo jako muži a chirurgická úprava jejich genitálií jim způsobila velké problémy (BC: aby nedošlo k nedorozumění, je třeba zdůraznit, lékaři těmto dětem neupravovali genitálie po jejich narození proto, že by chtěli z mužů udělat ženy, ale proto, že ty děti neměly anatomicky mužské, ani ženské, genitálie a úprava jejich genitálií na ženské genitálie byla chirurgicky snadnější). Dokonce ještě vědecky složitější je nesoulad mezi genderem a pohlavím na rodném listě. Některé poznatky svědčí, že o tom, že transgenderová identita má hormonální nebo genetické kořeny, nicméně její jasné biologické zdůvodnění není známo. Bez ohledu na příčinu organizace jako Americká akademie pediatrů doporučují lékařům přistupovat k lidem podle toho, jaký gender preferují, a to bez ohledu na jejich vzhled nebo genetiku. Výzkumníci a lékaři dnes vidí pohlaví jako komplexnější jev, než jsou kategorie muž a žena, a gender jako spektrum, které obsahuje transgender lidi a ty, kteří se identifikují ani jako muži, ani jako ženy.“
Bylo by naprosto optimální, kdyby se pan Piťha plně seznámil se všemi vědeckými podklady a vstoupil do debaty s odbornými společnostmi a zkusil je přesvědčit, že k určení pohlaví stačí pohled do klína. Je ovšem naprosto zjevné, že svou metodu na určování pohlaví, která pochází z dob, kdy lidé ještě ani nevynalezli písmo, nebo ještě starších (ostatně to by byl velmi zajímavý výzkum, jak např. šimpanzi mezi sebou identifikují pohlaví… víme např. že šimpanzi bonobo mají mezi sebou sex bez ohledu na pohlaví, víme také, že mnohé staré společnosti měly dokonce speciální společenské kategorie pro transgender lidi), nemá nijak vědecky podloženou. Ocitá se tak ve stejné pozici jako ti, kdo tvrdí, že Země je placatá.
Odkaz
na Nature ZDE
Diskuse