Nature a pohlaví podle pana Piťhy
27. 11. 2018
/
Boris Cvek
čas čtení
5 minut
Nikdy
nebylo jedno, z jakých zdrojů člověk vychází, tedy kde
získal své informace. Dnes je doba, kdy si to uvědomujeme více
než jindy. Pokud jde o vědecký výzkum, velmi záleží na tom,
zda daný zdroj, tedy vědecký časopis, zajišťuje to, aby ho
četli napříč všemi kontinenty ti, kdo věci nejvíce rozumějí,
aby byl otevřený kritice a měl vynikající pověst.
Je
pak jasné, že v takovém časopise se pod tlakem kritiky budou
poměrně často – ve srovnání s časopisy, které nikdo
nečte (mimochodem: to, že někdo cituje články v nějakém
časopise, vůbec neznamená, že je čte) – objevovat korekce a
dokonce retrakce (stažení článku). Je to ten paradox, kdy např.
nejlepší vědecký časopis na světě, Nature, má více retrakcí
než časopisy, které jsou vydávány predátorskými podvodníky a
v němž si prostě pseudopublikaci koupíte.
Nature
má jednu typickou, podle mne velmi pozitivní, strategii, která jej
odlišuje od většiny vědeckých časopisů (až na ty nejlepší
jako Science, Lancet, JAMA…): intenzivně se v každém čísle
zabývá společenským kontextem vědy, vyjadřuje se k politice
na základě vědeckých zjištění atd. Je jen málo institucí na
světě, které jsou k takovému úkolu stejně kompetentní než
Nature. Bez takových stanovisek společnosti hrozí, že utone ve
zmaru různých pseudoodborných, partikulárních stanovisek,
ohánějících se vědou. A samozřejmě i Nature, jako kdokoli, se
může mýlit, nicméně takový omyl musí být předmětem odborné
diskuse, musí se prokázat v kompetentním střetu argumentů,
nemůže pramenit z premisy, že všichni jsou zkorumpovaní,
zejména elity a odborníci.
Shodou
okolností se 30. října v editorialu „US proposal for
defining gender has no basis in science“ („Návrh vlády USA, jak
definovat pohlaví, nemá žádné ukotvení ve vědě“) Nature
také věnuje tématu, které otevřel pro českou veřejnou debatu
pan Piťha svým skandálním kázáním. V něm řekl mnoho
naprosto fantasmagorických věcí, ale také zmínil jako zcela
samozřejmou jednu drobnost. Podle něj se totiž dá pohlaví dítěte
po narození určit prostým pohledem do klína. Tak tomu ale
rozhodně není. A ví se to už mnoho desítek let. Cituji (překlad
je můj) ze stanoviska Nature (mimo jiné se v něm odvolává
na článek z New England Journal of Medicine, což je nejlepší
lékařský časopis na světě):
„Dále
je třeba říci, že biologie není tak přímočará, jak návrh
(BC: vlády USA) předpokládá. Podle odhadů až jeden člověk ze
sta má odchylky nebo vady vývoje pohlaví, pokud jde o jeho
hormonální stav, genetické změny nebo anatomické
nejednoznačnosti, což někdy znamená, že nelze rozhodnout, zda
jeho genitálie jsou ženské, nebo mužské. Po většinu dvacátého
století lékaři často chirurgicky upravovali genitálie dětí
podle toho, jak to bylo v daném případě snadnější, a
očekávali, že dítě se přizpůsobí jimi zvolené pohlavní
identitě. Často se stávalo, že se mýlili. V roce 2004
publikovaná studie (W. G. Reiner & J. P. Gearhart: New England
Journal of Medicine 350, 333-341) sledovala 14 dětí geneticky
mužského pohlaví, kterým byly dány ženské genitálie, 8 z nich
se identifikovalo jako muži a chirurgická úprava jejich genitálií
jim způsobila velké problémy (BC: aby nedošlo k nedorozumění,
je třeba zdůraznit, lékaři těmto dětem neupravovali genitálie
po jejich narození proto, že by chtěli z mužů udělat ženy,
ale proto, že ty děti neměly anatomicky mužské, ani ženské,
genitálie a úprava jejich genitálií na ženské genitálie byla
chirurgicky snadnější). Dokonce ještě vědecky složitější je
nesoulad mezi genderem a pohlavím na rodném listě. Některé
poznatky svědčí, že o tom, že transgenderová identita má
hormonální nebo genetické kořeny, nicméně její jasné
biologické zdůvodnění není známo. Bez ohledu na příčinu
organizace jako Americká akademie pediatrů doporučují lékařům
přistupovat k lidem podle toho, jaký gender preferují, a to
bez ohledu na jejich vzhled nebo genetiku. Výzkumníci a lékaři
dnes vidí pohlaví jako komplexnější jev, než jsou kategorie muž
a žena, a gender jako spektrum, které obsahuje transgender lidi a
ty, kteří se identifikují ani jako muži, ani jako ženy.“
Bylo
by naprosto optimální, kdyby se pan Piťha plně seznámil se všemi
vědeckými podklady a vstoupil do debaty s odbornými
společnostmi a zkusil je přesvědčit, že k určení pohlaví
stačí pohled do klína. Je ovšem naprosto zjevné, že svou metodu
na určování pohlaví, která pochází z dob, kdy lidé ještě
ani nevynalezli písmo, nebo ještě starších (ostatně to by byl
velmi zajímavý výzkum, jak např. šimpanzi mezi sebou
identifikují pohlaví… víme např. že šimpanzi bonobo mají
mezi sebou sex bez ohledu na pohlaví, víme také, že mnohé staré
společnosti měly dokonce speciální společenské kategorie pro
transgender lidi), nemá nijak vědecky podloženou. Ocitá se tak ve
stejné pozici jako ti, kdo tvrdí, že Země je placatá.
Odkaz
na Nature ZDE
14088
Diskuse