Poslední ruský útok na Ukrajince je varováním Západu

28. 11. 2018

V sobotu večer tři malá ukrajinská námořní plavidla opustila přístav Oděsa a zamířila do Mariupolu. Po cestě musela projet Kerčskými úžinami, které leží mezi Ruskem okupovaným Krymským poloostrovem a ruským územím. Ukrajinské lodě měly plné právo zde být - podobná skupina lodí projela úžinami před pouhým měsícem a smlouva z roku 2003 zaručuje práva obou států využívat tyto vody, napsala Anne Applebaumová. Avšak tentokrát během starostlivě připravené provokace ruské lodě pálily na ukrajinské - a pak je spolu s 23 členy osádky zajaly.

V jistém smyslu události nejsou překvapením. Ačkoliv by někteří rádi zapomněli, válka mezi Ruskem a Ukrajinou stále pokračuje. Ti kdo bojují dlouho očekávali ruskou akceleraci konfliktu. Jediným překvapením je načasování: Proč teď?

Možná že žádný zvláštní důvod neexistuje. Nedávno proběhla řada střetů ve vodách kolem Krymu, od té doby, co Rusové postavili most vedoucí na poloostrov. Toto může být prostě periodické připomenutí, že Moskva tuto ilegální okupaci neukončí. Útok na ukrajinské námořnictvo by také dobře zapadal do většího regionálního projektu: Dlouhodobý tlak na přístav Mariupol a rozsáhlé oblasti ukrajinského pobřeží, které mohou být odříznuty od zbytku Černého moře uzavřením Kerčské úžiny.

Jde však také o zajímavý okamžik v ruské domácí politice. Tato malá vojenská eskapáda přichází před protesty proti změnám ruských penzijních zákonů a je doprovázena velkou frustrací ze stavu zpomalené ekonomiky. Zatímco poslední události byly samozřejmě v Rusku popsány jako ukrajinská provokace, nejprominentnější opoziční aktivista Alexej Navalnyj si okamžitě všiml, že nedávné průzkumy ukázaly pokles popularity prezidenta Putina. Očekávejte, že více uslyšíte v televizi, napsal sarkasticky, o "agresívních ozbrojených silách Kyjeva podporovaných jestřáby z Potomacu".

Načasování mohlo také být zvoleno s ohledem na politický kalendář na Ukrajině, který v březnu počítá s prezidentskými volbami. Možná že Rusové chtějí do již tak rozpolcené společnosti přidat polarizující prvek; možná že jde o reakci na rozhodnutí Ukrajinské pravoslavné církve oddělit se od Ruska; možná chtějí vyprovokovat úplné zrušení voleb. Chápáno v úzkém smyslu se jim již povedlo změnit politickou atmosféru. Na nočním jednání v neděli prezident Petro Porošenko - který nyní v průzkumech těžce zaostává - vyzval k zavedení válečného stavu v části země a parlament v pondělí odhlasoval jeho zavedení. Zatím ještě není jasné, co to znamená. Zdá se, že to zahrnuje vojenskou mobilizaci - Porošenko prohlásil, že média a veřejná shromáždění nebudou omezena, ani nedojde k odložení voleb - ale již padají obvinění ze zasahování do voleb.

Konečně, načasování může souviset s mezinárodní politikou. Británie, jedna ze zemí, která nejhorlivěji prosazovala sankce proti Rusku, se právě teď obrací dovnitř kvůli monumentální bitvě ohledně odchodu z Evropské unie. Londýn právě nemá žádný politický prostor, aby se staral o Ukrajinu. Trumpova administrativa je rozdělena, její pozornost směřuje jinam a připravuje se vyrovnat se s většinou Demokratů ve Sněmovně reprezentantů, která, kromě jiného, bude vyšetřovat Trumpovy vztahy k Rusku. EU, Kanada a Polsko předložily oficiální stanoviska odsuzující ruské akce dávno předtím, než bylo cokoliv slyšet z USA. V pondělí večer kyjevského času americké ministerstvo zahraničí stále nereagovalo. Americká velvyslankyně v OSN Nikki Haley odsoudila ruské "zločinné akce" až mnoho hodin po ostatních prohlášeních.

Ať už jsou další motivy tohoto připraveného útoku jakékoliv, taková pasivita může být docela dobře tím, s čím Rusové počítají. Toto je modus operandi, který v minulosti sledovali: Několik kroků vpřed; čekat na reakci. Pokud přijde, čekejte, až emoce utichnou - a pak pokračujte. Tento incident může skončit kde začal, nebo pokračovat, ale považujte jej za varování: Pokud nebudeme mít širší strategii ukončení války, toto bude vzorek, s nímž musíme v příštích letech počítat.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
4662

Diskuse

Obsah vydání | 30. 11. 2018