"Evropská armáda": Případ záměrného nepochopení

5. 12. 2018

Pojetí evropské armády je dvojznačné - čeho přesně chtějí evropští lídři dosáhnout?, ptá se Ulrike Esther Frankeová. Evropská unie pod francouzským vedením vytváří evropskou armádu s evropskými jadernými silami - takovou, která má být schopna bránit Evropu před Spojenými státy.

Zdá se to nepravděpodobné? Gratulujeme! Pokud, drahý čtenáři, jsi předchozím tvrzením ohromen, znamená to, že nejsi postižen poruchou, která nyní zuří napříč transatlantickou oblastí: A sice záměrným nepochopením.

V posledních několika týdnech jsem několikrát slyšela výšeuvedenou interpretaci evropské armády a evropské strategické autonomie - občas od lidí, kteří by měli věci rozumět lépe.

Jak k tomu došlo? Koneckonců, myšlenka evropské armády je stará nejméně 68 let a objevuje se v evropské debatě s jistou pravidelností, zejména ve Francii a Německu. Jak nedávno na Ženské mezinárodní bezpečnostní konferenci v Německu poznamenala Agnieszka Bruggerová, mluvčí pro obranu německé strany Zelených, Bundestag diskutuje o evropské armádě nejméně jednou ročně. Zmiňují ji programy německých stran a koaliční smlouvy. V roce 1996 tehdejší francouzský premiér Alain Juppé vystupoval ve prospěch evropské armády.

Nynější debata k tématu primárně vyrůstá z široce publikovaného rozhlasového rozhovoru s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. V něm Macron vyzval ke vzniku "skutečné evropské armády" v rámci své myšlenky "L’Europe qui protège" (Evropy, která chrání). Německá kancléřka Merkelová zopakovala myšlenku krátce poté v projevu k Evropskému parlamentu ve Štrasburku.

"Evropská armáda" je pojem záměrně dvojznačný. Má inspirovat. Myšlenka, která za ním stojí, "evropská strategická autonomie", má záměrně ponechat prostor pro interpretaci, tak aby potenciální příznivci mohli na toto "plátno" projektovat vlastní myšlenky a podpořit koncepci navzdory neexistenci shody na jejím skutečném významu.

Avšak postup, který fungoval v případě "brexitu" pro "evropskou armádu" nefunguje. Spíše dochází k opaku, když někteří, včetně amerického prezidenta, záměrně dezinterpretují tím nejextrémnějším možným způsobem - jen proto, aby myšlenku odmítli. Evropská armáda se stala myšlenkou, již někteří nadšeně nenávidí.

Naneštěstí to prezident Macron nedávno sám usnadnil poněkud podivnou formulací. Ve stejném rozhovoru, v němž vyzval ke zřízení evropské armády, řekl: "potřebujeme se chránit - před Čínou, Ruskem, a dokonce Spojenými státy" ("nous devons nous protéger, a l’égard de la Chine, de la Russie, même des Etats-Unis"). Nicméně Macron neměl na mysli vojenskou obranu před USA. Spíše hovořil o vzestupu velmocí a jejich vměšování do evropských záležitostí - proti čemuž se Evropa potřebuje bránit.

Mnoho vojenských a politických expertů je unaveno tímto pojetím a dalo by přednost tomu, aby se od něj potichu ustoupilo. Ale jak ukázal průzkum publikovaný v roce 2018 v Berlíně, počet Američanů podporujících posílení evropských bezpečnostních výdajů od loňska významně klesl, z 45 % na 39 %. A minulý týden debata o evropské armádě dokonce způsobila otřesy v nizozemském kabinetu, když se vicepremiérka Kajsa Ollongrenová střetla s ministryní obrany Ank Bijleveldovou kvůli podpoře nebo odporu vůči této myšlence.

Bylo by tedy vhodné, kdyby politici jako Macron nebo Merkelová byli při své rétorické podpoře dlouhodobé vize evropské armády preciznější. Čeho chtějí dosáhnout a kdy? Taková přesnost by zřejmě odhalila, že Francouzi a Němci již mají významně odlišné interpretace evropské armády, jimž by bylo třeba se věnovat.

Mám pocit, že myšlenka evropské armády je ambice podobného rozsahu, jako "Spojené státy evropské" nebo nápad bývalého amerického prezidenta Obamy na svět bez jaderných zbraní ("Global Zero"). Pokud je však toto pojetí pro nynější evropské obranné plánování podstatnějším cílem, je nejvyšší čas, aby evropští lídři podrobněji vysvětlili, jak bude vypadat. Protože v případě evropské armády strategická dvojznačnost nefunguje. Aby došlo k vyléčení ze záměrného nepochopení, měli bychom opustit dvojznačnost - anebo samotný pojem.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1996

Diskuse

Obsah vydání | 11. 12. 2018