"Rusové nyní uvykli myšlence, že jaderná katastrofa je pravděpodobná"

1. 3. 2019

čas čtení 2 minuty
Výsledkem vyjádření Vladimira Putina a jeho médií, jakož i vývoje ve světě, jaký reprezentuje indicko-pákistánský konflikt, je přivyknutí lidí v Rusku k myšlence, že jaderná katastrofa je pravděpodobná, píše ruský sociolog Igor Eidman.


Tento vývoj, který neznamená, že zmíněný výsledek je nevyhnutelný, ale snižuje jeho nepředstavitelnost, byl velmi dobře patrný během provedení písně o jaderném bombardování USA, která počátkem týdne zazněla v pravoslavném sboru katedrály Sv. Izáka v Petrohradě. (Je však určitě hodné zaznamenání, že i špičky ruské pravoslavné církve, které jindy představují víceméně poslušný nástroj putinské propagandy, nadšenou píseň o Vovově jaderném bombardování Washingtonu, kterou žádný věřící křesťan nemůže vyložit jinak než jako pohrdání Božím stvořením, dosti nejednoznačně odsoudily - pozn. KD.)

Píseň původně složenou v sovětských časech vzaly vážně prorežimní elementy oslavující fakt, že někdo otevřeně pronesl, čemu ony sami věří, a liberálové obávající se, že píseň přesně vyjadřuje, co by se Kremlu líbilo, nebo dokonce co sám plánuje.

V sovětských dobách opilá mládež často zpívávala podobné písně. Nikdo je však nebral příliš vážně. Nyní se staly součástí mainstreamu. Kauza Sv. Izáka vyvolala obzvláštní pozornost, ale existuje řada jiných písní tohoto typu v oběhu.

Patří k nim "agresivně militaristická" píseň "Strýčku Vovo, jsme s tebou", nebo "Od Doňce po Kreml sahá má vlast", "Medaile za okupaci Washingtonu" a mnoho jiných, upozorňuje Eidman. Zmínky o jaderném Armageddonu se dostaly do módy a tudíž už tolik neděsí.

Koneckonců i Putin osobně prohlásil: "všichni shoří, ale my skončíme v ráji". Morální idiotismus a nezodpovědnost ruského establishmentu jsou bezprecedentní a představují hrozbu světu, který chtějí reprezentovat.

Podrobnosti v ruštině: ZDE

0
Vytisknout
7301

Diskuse

Obsah vydání | 5. 3. 2019