Americké jednotky a jejich spojenci jsou v dosahu proíránských milic

24. 5. 2019

Hrozba konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem vrhá světlo na místa a způsoby, jak by se proxies a spojenci obou stran mohli střetnout.

Írán podporuje milice v Iráku, Sýrii a Afghánistánu, kde se nacházejí také základny amerických jednotek, a v Libanonu či Jemenu, které leží v sousedství regionálních amerických spojenců - Izraele a Saúdské Arábie.

Ačkoliv íránští politici hovoří relativně smířlivě, velitel Revolučních gard (které nepodléhají velení civilní exekutivy - pozn. KD) v květnu prohlásil, že Američané v Perském zálivu jsou nyní terčem. "Pokud se hnou, praštíme je do hlavy," prohlásil Amirali Hadžízádih, šéf vesmírných sil gard.

V Iráku byly vloni šíitské milice podporované Íránem začleněny do bezpečnostních složek. Nejsilnější z nich - vycvičené, vybavené a placené Teheránem - jsou Asajb Ál al-Hak, Katajb Hizballáh, Harakat Hizballáh al-Nadžaba a organizace Badr. USA tvrdí, že od roku 2003 stát Írán za smrtí nejméně 603 příslušníků amerických ozbrojených sil.

V Iráku zůstává asi 5 200 amerických vojáků na čtyřech hlavních základnách, na bagdádském letišti a velitelství koaličních sil v Zelené zóně. Washington minulý týden nařídil částečnou evakuaci velvyslanectví. Milice jsou rozmístěny velmi blízko americkým jednotkám a mají k dispozici účinnou výzbroj sestávající z raket a bojových bezpilotních prostředků.

Velitelé íránských Revolučních gard dlouho varují, že v případě války mohou přerušit zásobování ropou z Perského zálivu, které prochází Hormuzským průlivem do Indického oceánu. Írán kontroluje jednu stranu průlivu, takže plavidla jsou na dostřel jeho sil na moři i na pevnině. Může také průliv zaminovat. Írán by také mohl udeřit přímo na americké síly v Perském zálivu, a to prostřednictvím raket.

Americké Centrum pro kombinované letecké operace se nachází na letecké základně al-Udajd v Kataru a základna 5. flotily v Bahrajnu. Americké letectvo také využívá letecké základny al-Dhafra v Abú Dhabí a Alí al Sálim v Kuvajtu.

Rakety mohou zasáhnout infrastrukturu monarchií Perského zálivu, včetně vodáren, elektráren, ropných rafinérií, exportních terminálů a petrochemických závodů.

Existuje dlouhodobé spojení mezi jemenskými šíitskými Húsii a Íránem, ale obě strany popírají tvrzení saúdské koalice, že Teherán poskytuje výcvik a zbraně. OSN tvrdí, že rakety odpalované na Saúdskou Arábii mají některé prvky shodné s íránskými zbraněmi. Od počátku války v Jemenu Húsiové často používají rakety a bezpilotní prostředky k útokům na Saúdskou Arábii. Jedna z raket v roce 2017 dopadla nedaleko letiště v Rijádu.

Experti OSN tvrdí, že Húsiové nyní disponují bezpilotními prostředky, které mohou svrhnout větší bomby přesněji než dříve. Minulý týden zasáhly čerpací stanice ropovodu stovky kilometrů uvnitř saúdského území. Húsiové dále kontrolují staré jemenské námořnictvo, které disponovalo rychlými čluny a námořními minami. Těmito prostředky lze přerušit mezinárodní dopravu v Rudém moři.

V Sýrii Írán vybudoval síť milic na vládním území. Zahrnují libanonský Hizballáh, iráckou skupinu Nadžaba a většinově afghánské uskupení Fatimjún.

Tyto milice se mj. nacházejí nedaleko americké základny v Tanfu a Izraelem kontrolovaných Golanských výšin.

Vysoce postavený americký představitel v únoru prohlásil, že Washington ponechá v Sýrii asi 400 vojáků, zatímco v době boje s IS to bylo asi 2 000.

USA viní libanonský proíránský Hizballáh z největšího teroristického útoku na své jednotky. V roce 1983 bombový útok zabil 243 amerických vojáků. Izrael považuje Hizballáh za největší bezpečnostní hrozbu na svých hranicích. Uskupení tvrdí, že má velký arzenál "přesných" raket schopných zasáhnout celé území Izraele, včetně izraelského jaderného reaktoru v Dimoně. Vyhrožuje, že v případě války infiltruje bojovníky za hranice.

Západní představitelé a analytici tvrdí, že jsou přesvědčeni o íránské pomoci Talibánu, buď v podobě zbraní, nebo financování a logistiky. Talibán kontroluje nebo ovlivňuje větší území než kdykoliv od roku 2001. Zpráva amerického Mírového institutu v březnu konstatovala, že v Sýrii na straně Asada bojovalo v organizaci Fatimjún na 50 000 Afghánců.

V Afghánistánu zůstává asi 14 000 amerických vojáků a Washington v lednu uvalil na Fatimjún sankce.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1697

Diskuse

Obsah vydání | 27. 5. 2019