Gruzie je chycena v geopolitickém soupeření s Ruskem

24. 6. 2019

čas čtení 3 minuty
Stovky lidí byly zraněny během protestů v Tbilisi na počátku týdne a předseda parlamentu musel rezignovat. Je možná zaděláno na skutečnou politickou krizi, napsal Christian Trippe.


V posledních letech se gruzínský parlament nacházel v centru četných zlomových politických událostí. V roce 2003 zde kulminovaly týdny protestů svržením prezidenta Eduarda Ševarnadzeho, což vešlo ve známost jako Revoluce růží.

O více jak dekádu dříve, v roce 1991, útok na parlament zahájil občanskou válku, což vedlo k odtržení regionů Jižní Osetie a Abcházie. Dnes jsou obě území oficiálně republikami, avšak velmi závisejí na ruské ekonomické a vojenské pomoci.

Velký památník před parlamentem připomíná 21 Gruzínců, kteří zemřeli 9. dubna 1989, když sovětští vojáci brutálně potlačili shromáždění za nezávislost.

Proto je gruzínský parlament naplněn historií a překypuje politickým symbolismem.

Tudíž se rozhodnutí dovolit ruskému poslanci Sergeji Gavrilovovi promluvit ve čtvrtek na shromáždění zákonodárců z pravoslavných zemí v témže parlamentě mohlo jedině vymstít. Gavrilov je koneckonců členem komunistické strany a omlouvá ruský geopolitický expanzionismus.

Gavrilov, který se narodil v ruském Centrálním federálním okruhu, považuje Gruzii za svůj "domov". Také to považuje mnoho Gruzínců za provokaci. A se usadil na místě předsedy parlamentu, tisíce Gruzínců vyšly do ulic, aby daly najevo svůj hněv.

Gruzínci jsou vášniví lidé, když přijde na politiku, ačkoliv se hlavní politické strany co do ekonomických a sociálních postojů příliš neliší. Dělí je však jejich postoj k Rusku. Někteří navrhují jednat s ohromným severním sousedem, ačkoliv okupuje Jižní Osetii a Abcházii, čili pětinu oficiálního území. Ještě jiní tvrdí, že nejlepším řešením je odmítnout komunikaci. A další se přimlouvají a aktivní usilování o bližší vztahy s EU a NATO.

Avšak vlivná pravoslavná církev má dlouhodobě problémy s prozápadní orientací země. Považuje Západ za úpadkový. A mocná ruská pravoslavná církev, která považuje západní liberalismus za podobně nežádoucí, podporuje své gruzínské kolegy. Rusko již dlouho využívá svá státní média a kulturní organizace k zajištění vlivu na bývalé sovětské republiky - a ruská pravoslavná církev se radostně zapojila.

Elita kolem ruského prezidenta Vladimira Putina má imperiální mentalitu. Pro ni není kulturní vliv v bývalých sovětských republikách cílem sám o sobě. Místo toho tato elita uvažující v širokých geopolitických pojmech usiluje o proměnu kulturního vlivu v politické zisky. Tato imperiální mentalita znepokojuje prozápadní Gruzínce, kteří nedůvěřují současné vládě.

Gruzie představuje malý prozápadní ostrůvek na Kavkaze. Na severu leží Rusko. Arménie závislá na Rusku leží na jihu; a stále proruštější a protiameričtější Turecko na jihozápadě. Domácí nestabilita v Gruzii odráží širší geopolitický mocenský střet v regionu.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
7626

Diskuse

Obsah vydání | 26. 6. 2019