8. 7. 2019 / Daniel Veselý
Ve svém předchozím článku jsem líčil, jak nás světoví lídři vedou do záhuby, neboť nás krmí pokryteckými sliby, že se ke klimatické krizi postaví čelem, a místo toho zvyšují dotace pro upadající uhelný průmysl. Co s tím, když nejsilnější světoví hráči očividně nechtějí ukončit romanci s fosilním průmyslem, zatímco se vyplňují chmurné předpovědi klimatologů a my sami na vlastní kůži pociťujeme změnu klimatu? Nutno zdůraznit, že ani naši politikové nezůstávají pozadu, když trestuhodně opomíjejí - a v klíčových případech dokonce urychlují - klimatický rozvrat.
Fraška, která se nyní odehrává na domácí politické scéně, kdy si hlava státu zlomyslně vychutnává zákeřnou mocenskou hru, a vyřizuje si účty se svými nepřáteli, je podle mého soudu ničím vedle ignorantského postoje české vlády vůči klimatické akci na mezinárodní úrovni. Zatímco některé unijní státy chtějí efektivněji bojovat s klimatickou změnou dosažením uhlíkové neutrality do poloviny století, Babišův kabinet se trucovitě staví na zadní a tyto - nutno podotknout vlažné - snahy sabotuje. Oficiální proklamace přirozeně nejsou zrovna důvěryhodné a nadto nejsou ani v souladu s nepříliš povzbudivými fakty: kupříkladu největší unijní ekonomika Německo stále provozuje uhelné elektrárny a poslední chce zavřít skoro až za dvacet let.
Klimatická negramotnost české vlády je do nebe volající a veškeré premiérovy skandály a hromadění moci nejsou ve světle této skutečnosti příliš podstatné. Antiklimatický postoj Babišovy vlády, již stíhá jedna jobovka za druhou, skvěle doplňují výstřelky českého prezidenta, jenž svou lásku k uhlí vůbec neskrývá - ostatně stejně jako největší sabotér globální klimatické akce Donald Trump. Miloš Zeman bezostyšně tvrdí, že obnovitelné zdroje energie nemají budoucnost. Samozřejmě, že obnovitelné zdroje budoucnost mají – na rozdíl do zatrpklého kverulanta na Hradě šířícího kolem sebe jed. Ale ani předseda Senátu Jaroslav Kubera se nedá zahanbit, když oceňuje odstoupení USA od pařížské klimatické dohody a zesměšňuje i ty nejmenší snahy o zachování důstojného života na planetě. Tito fosilní politikové jsou názornou ukázkou dysfunkčního systému, který jde téměř výhradně na ruku bezohledným sociopatům zahrávajícím si s naším osudem.
Suma sumárum: Tři ze čtyř nejvyšších českých ústavních činitelů v tomto ohledu zaujímají otřesný postoj - jako by snad nešlo o nic vážného.
Jenže i opozice je tváří v tvář potenciálnímu ekologickému kolapsu prakticky bezzubá, neboť si není schopna připustit myšlenku, že pomáhá udržovat v chodu systém, který je těžce závislý na fosilních palivech. Jsou snad Piráti, kteří se v europarlamentu alespoň připojili k evropské frakci Zelených, připraveni transformovat politický systém, z nějž vrchovatou měrou tyjí? Totéž samozřejmě platí i pro Hrad a Babišův vládní cirkus. Planeta, jak se zdá, je pouhou hříčkou v rukou obřích koncernů, nezodpovědných vlád a chorobných megalomanů popírajících zjevnou skutečnost. A to na úkor nejen nás všech, ale i budoucích generací, jejichž vyhlídky zatím nejsou příliš valné.
Diskuse