Deficit srážek tedy narůstá a nesjpíš i dál
bude (kéž by to tak nebylo - samozřejmě). Tady už jsou pouze tzv. adaptační
opatření (jinak extrémně potřebná) na věc krátká. Prostě nemáte vodu, protože
na střeše Evropy nezapršelo a přitéci na střechu nemá odkud. Hledat červené
tlačítko pro spuštění deště je klasický humor. Vtip je ale v tom, že tlačítko
existuje – jen je zelené.
Díky všeobecně dostupné moderní technice se už
léta bavím sledováním pohybu oblačnosti v atmosféře, hlavně pokud se něco děje.
Třeba když se rozvíjí oblačnost v situaci popisované jako "místy přeháňky
či déšť, výjimečně lokální bouřky". Bydlím v tzv. pětadvacetitisícovém
městě (i když už to není s odchodem armády úplně pravda), což je docela slušně
velká vybetonovaná - vydlážděná - vyasfaltovaná, tedy zastavěná, plocha. Kolem
města jsou typické velké - širé - rodné - lány namísto někdejších malých
políček přerušovaných remízky, lesíky, alejemi, mezemi (bývalá Vysočina). V okolí
ale máme (zatím ještě stále zelené) Žďárské vrchy, Železné hory nebo třeba kraj
lesů a také prvních skautů Svojsíka a Wolkera, Lipnicko - Humpolecko.
Kde si myslíte, že víc nebo častěji prší – tam nebo u
nás?
V "zelených" oblastech, kde se
srážky lépe generují nebo i doplňují ty přicházející odjinud nebo v naší zcivilizované
brodské kotlině, kterou leckterá oblačnost díky sloupci vyhřátého vzduchu (s
výhodou ho využívají snad jen místní koníčkáři na větroních) spíš oblétne a
vyprší se jinde. Že by prostor města a jeho nejbližšího okolí nějakou dešťovou
oblačnost sám vygeneroval, je spíš pohádka z říše fantazie. Příčinou takového
stavu je zejména množství zeleně v krajině - zeleně pestré, vícepatrové, zapojené,
pokud možno adaptované na klimatické podmínky či takové adaptace schopné.
Jde tu
o transpiraci (koloběh vody). Tu velké množství zeleně v krajině podporuje, a tím
tzv. malý vodní oběh, který zaručuje alespoň nějaké lokální deště, když oběh velký
(Atlantický) poněkud kolabuje. To je tedy ono zelené tlačítko pro zapnutí
deště. Masivní výsadba stromů a keřů na významné části našich velkých - širých - rodných lánů. Tlačítko poněkud drahé, komplikované, nikoli bez přemýšlení realizovatelné,
ale o to funkčnější!
Proč na poušti většinou neprší?
Pojďme tedy už konečně nahlas vyzvat stát,
který jsme si zřídili k veřejné službě, aby funkčním způsobem (když to nešlo po
dobrém) donutil vlastníky zemědělské půdy k masivnímu a rychlému ozelenění
krajiny na úkor velkolánů a také přimějme veřejnoprávní média, která jsme si zřídili,
aby od teď nenechali politiky v klidu až do doby, kdy budou v krajině viditelné
významné změny! Jestli se naše krajina nezačne měnit prvními masivními
výsadbami nelesní zeleně už tento podzim, pak půjdu 16. listopadu na Letnou
manifestovat za zdravý selský rozum.
Diskuse