Deficit srážek tedy narůstá a nesjpíš i dál bude (kéž by to tak nebylo - samozřejmě). Tady už jsou pouze tzv. adaptační opatření (jinak extrémně potřebná) na věc krátká. Prostě nemáte vodu, protože na střeše Evropy nezapršelo a přitéci na střechu nemá odkud. Hledat červené tlačítko pro spuštění deště je klasický humor. Vtip je ale v tom, že tlačítko existuje – jen je zelené.

Díky všeobecně dostupné moderní technice se už léta bavím sledováním pohybu oblačnosti v atmosféře, hlavně pokud se něco děje. Třeba když se rozvíjí oblačnost v situaci popisované jako "místy přeháňky či déšť, výjimečně lokální bouřky". Bydlím v tzv. pětadvacetitisícovém městě (i když už to není s odchodem armády úplně pravda), což je docela slušně velká vybetonovaná - vydlážděná - vyasfaltovaná, tedy zastavěná, plocha. Kolem města jsou typické velké - širé - rodné - lány namísto někdejších malých políček přerušovaných remízky, lesíky, alejemi, mezemi (bývalá Vysočina). V okolí ale máme (zatím ještě stále zelené) Žďárské vrchy, Železné hory nebo třeba kraj lesů a také prvních skautů Svojsíka a Wolkera, Lipnicko - Humpolecko.

Kde si myslíte, že víc nebo častěji prší – tam nebo u nás?

V "zelených" oblastech, kde se srážky lépe generují nebo i doplňují ty přicházející odjinud nebo v naší zcivilizované brodské kotlině, kterou leckterá oblačnost díky sloupci vyhřátého vzduchu (s výhodou ho využívají snad jen místní koníčkáři na větroních) spíš oblétne a vyprší se jinde. Že by prostor města a jeho nejbližšího okolí nějakou dešťovou oblačnost sám vygeneroval, je spíš pohádka z říše fantazie. Příčinou takového stavu je zejména množství zeleně v krajině - zeleně pestré, vícepatrové, zapojené, pokud možno adaptované na klimatické podmínky či takové adaptace schopné. 

Jde tu o transpiraci (koloběh vody). Tu velké množství zeleně v krajině podporuje, a tím tzv. malý vodní oběh, který zaručuje alespoň nějaké lokální deště, když oběh velký (Atlantický) poněkud kolabuje. To je tedy ono zelené tlačítko pro zapnutí deště. Masivní výsadba stromů a keřů na významné části našich velkých - širých - rodných lánů. Tlačítko poněkud drahé, komplikované, nikoli bez přemýšlení realizovatelné, ale o to funkčnější!

Proč na poušti většinou neprší?

Pojďme tedy už konečně nahlas vyzvat stát, který jsme si zřídili k veřejné službě, aby funkčním způsobem (když to nešlo po dobrém) donutil vlastníky zemědělské půdy k masivnímu a rychlému ozelenění krajiny na úkor velkolánů a také přimějme veřejnoprávní média, která jsme si zřídili, aby od teď nenechali politiky v klidu až do doby, kdy budou v krajině viditelné významné změny! Jestli se naše krajina nezačne měnit prvními masivními výsadbami nelesní zeleně už tento podzim, pak půjdu 16. listopadu na Letnou manifestovat za zdravý selský rozum.