Vyrobí Írán jadernou zbraň? A co by Trump mohl dělat?

17. 7. 2019

Írán začíná porušovat některá omezení uvalená na jeho jaderný program dohodou JCPOA z roku 2015, uvedl Dennis Ross.

Zpočátku Írán překročil zásoby nízko obohaceného uranu, které měl povoleno držet. Pak začal obohacovat nad úroveň 3,67 % povolenou v dohodě. Zatímco obohacování pod úrovní 5 % má stále daleko k 80-90 % nutným k výrobě jaderné zbraně, Íránci nicméně již nedodržují omezení. A hrozí udělat mnohem víc, pokud Evropané nedokážou snížit ekonomický dopad obnovených amerických sankcí.

Je tu řada otázek, které je třeba položit: Proč, poté co dál dodržovali omezení rok po vypovězení smlouvy Donaldem Trumpem a obnovení tvrdých jednostranných sankcí, teď Íránci dělají tohle? Za druhé, jaké jsou praktické implikace posupných íránských kroků opouštějících omezení? Za třetí, má Trumpova administrativa odpovědi na íránské kroky? A za čtvrté, jaké možnosti odpovědi dávají smysl?

Před JCPOA, vzhledem k počtu provozovaných centrifug a zásobám nízko obohaceného uranu, které překračovaly 10 000 kg, byli Íránci odhadem 2-3 měsíce od kapacity potřebné k výrobě jaderné zbraně. Omezením jejich zásob na méně než 300 kg a snížením počtu centrifug takřka o 50 % se lhůta k výrobě zbraně prodloužila zhruba na jeden rok.

Íráncům zabere čas, aby se vrátili tam, kde byli - ale kroky, které podnikají, postupně tuto lhůtu zkrátí. Načasování bude samozřejmě ovlivněno úrovní, na kterou obohacují; pokud by začali obohacovat na 20 %, čehož jsou zřejmě schopni, rozvrh to zkrátí.

Nicméně prolomení hranice k jaderné zbrani a schopnost vyrobit zbraň není totéž. To první poskytne uran použitelný k výrobě zbraně - ale nikoliv zbraň samotnou.

Po dlouhou dobu bylo odhadováno, že by výroba zbraně Íráncům zabrala přibližně rok. Avšak je to odhad, nikoliv skutečné vědění - může to být více, ale také výrazně méně.

Má Trumpova administrativa odpověď na íránská protiopatření? Kromě znásobení ekonomických sankcí je odpověď zřejmě "ne". Místo toho je tu naděje, že se Íránci dříve nebo později vzdají.

Trump by mohl spolupracovat s Evropany a Rusy, aby u Íránců vyvolal dojem, že existuje reálné riziko vojenské reakce, pokud začnou snižovat čas nutný k výrobě uranu vhodného pro konstrukci zbraně.

Jenomže samotné vysílání zpráv by nebylo tak účinné, protože Evropané, Rusové a Číňané říkají, že obnoví sankce, pokud se Írán nevrátí k dodržování smlouvy. A problém je v této chvíli v tom, že kolektivně viní Trumpovu administrativu. Jen pokud by byli přesvědčeni, že administrativa může mít tendenci zaútočit na íránskou vojenskou infrastrukturu, mohou na Íránce vyvinout skutečný tlak.

Je důležité připomenout, že v roce 2012 EU bojkotovala íránskou ropu, když se obávala, že pokud Izrael neuvidí skutečný tlak na Írán, půjde cestou vojenského zásahu.

Byl to strach z propuknutí války, který tehdy Evropany přivedl k jednání. Mám podezření, že dnes platí totéž.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2207

Diskuse

Obsah vydání | 19. 7. 2019