Silné vulkanické erupce narušují obnovu ozónové vrstvy

19. 7. 2019

Od objevu antarktické ozónové díry v roce 1985 vyvolalo slábnutí ozónové vrstvy chránící život na Zemi vážné znepokojení. Úsilí mezinárodního společenství vedlo k Montrealskému protokolu o látkách ničících ozónovou vrstvu podepsanému v roce 1987, který zakázal globální výrobu a použití chlorovaných fluorovodíků představujících hlavní příčinu úbytku ozónu.

Od té doby látky ničící ozón ve stratosféře postupně ubývají a dalšímu ničení ozónu se dařilo vyhnout. Ozónová vrstva se postupně obnovila a vědci odhadují, že by úrovně z 80. let mohla dosáhnout v polovině století.

Nicméně silné vulkanické procesy mají silný vliv na ozónosféru a mohou obnovu narušit. Informuje o tom článek publikovaný v časopise Advances in Atmospheric Sciences.

Autoři studie kvůli odhadu účinku možné velké vulkanické exploze spolupracovali s ruskými vědci a použili transportní model a chemicko-klimatický model k simulaci dopadů erupcí na stratosférický ozón.

Výsledky ukázaly, že velké erupce mohou způsobit průměrný pokles obsahu ozónu v ozónosféře v rozsahu 2,5 % a v tropech až 4,4 %. Takový pokles by neměl být podceňován, protože Světová meteorologická organizace v nejhorších dobách 90. let popisovala mimo polární regiony pokles o 2,5 %.

Protože velké vulkanické erupce mohou také vrhnout do atmosféry velké množství halogenů, které přímo ničí ozón ve stratosféře, takže skutečné ničení ozónu vyvolané erupcemi může být podceňováno.

Nicméně současná pozorování a studie nedokážou poskytnout dostatek informací o přesném množství vulkanických halogenů vstupujících do stratosféry. Navíc v paleozoiku, když byla ozónosféra relativně slabá a tenká, mohly ji velké erupce dále zredukovat a ovlivnit evoluci a prostředí.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2048

Diskuse

Obsah vydání | 23. 7. 2019