22. 4. 2020
Probíhá mezinárodní výzkum s cílem lépe porozumět psychologickým, sociálním a neurovědeckým dopadům pandemie choroby COVID-19. Předběžné studie zjistily, co mnozí očekávali: Vzestup výskytu deprese a úzkosti.
Kromě toho však existují i další psychologické implikace probíhající krize. Jednou z nich je nejistota, kterou všichni zakoušíme.
Kdy to skončí? Jaké budou dlouhodobé dopady onemocnění? Kdy vyvinou vakcínu? Co se stane s mým zaměstnáním?
V časech nejistoty existuje sklon k šíření zvěstí. Příležitostně se řeči vedené z nudy mění v plnohodnotné konspirační teorie.
Na rozdíl od neškodných pověstí se konspirační teorie soustřeďují na odmítnutí mainstreamových myšlenek a zdravého rozumu ve prospěch podivnějšího a tajného narativu.
V oběhu jsou fámy, že virus souvisí s mobilními sítěmi páté generace, nebo potrhlé tvrzení, že jde o spiknutí některých filantropů s cílem vylidnit planetu.
Tyto názory se šíří na sociálních médiích a vedly k tomu, že někteří lidé nerespektují pravidla sociálního distancování.
Jiné přiměly k zapalování věží zajišťujících přenos 5G signálu v době, kdy telekomunikace jsou životně důležité pro záchrannou službu a obecně pro veřejnost.
Průzkum Pew Reasearch Centre z roku 2019 tvrdí, že 62 % dospělých Američanů získává zprávy ze sociálních médií. Naneštěstí mohou sociální média fungovat jako Petriho miska konspiračních teorií, kde se polopravdy spolu s dekontextualizovanými fakty mění v naprosté bludy. Výsledné nápady se často lavinovitě šíří a infikují mysli milionů lidí po celém světě.
Současná pandemie vytvořila perfektní psychologické podmínky pro šíření, mutaci a rozkvět konspiračních teorií.
Pokud chceme opravdu zploštit křivku šíření nového koronaviru, pomohlo by, kdybychom také našli způsoby, jak zploštit křivku šíření konspiračních teorií.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Diskuse