Pandemie odhaluje vysoce odlišné kulturní aspekty evropských společností

Švédsko v. ČR v přístupu ke koronavirové pandemii

14. 5. 2020 / Bohumil Kartous

Švédsko a Česká republika přijaly v reakci na koranovirovou pandemii zcela odlišný přístup. Na jedné straně nulové restrikce a pouhá doporučení ze strany vlády vůči občanům, na straně druhé jedna z nejpřísnějších opatření na světě, včetně škol zavřených částečně až do konce školního roku, uzavření velké části služeb, omezení vycházení, povinného nošení roušek. Ani po měsících není jasné, který přístup je vlastně ze společenského hlediska efektivnější, ohleduplnější, bezpečnější. Agentura Bloomberg vydala poněkud oslavný článek o tom, jak Andrej Babiš dosáhl svého cíle a konečně "řídí stát jako rodinnou firmu". S důrazem na to, že restritivní přístup v ČR doposud zamezil většímu počtu úmrtí způsobených nemocí covid-19. Server Foreign Affairs ve stejný vydal text vyzvdvihující švédský model: vyšší míra nakaženosti a úmrtnosti na začátku má vést k větší společenské imunitě a měla by Švédsko mnohem lépe připravit na dlouhodobou přítomnost koronaviru. (Pozn. JČ: Zde je nutno upozornit, že nikdo neví, zda po přechozené nákaze koronavirem imunita vůbec vzniká a jak dlouho trvá.)  S velmi významným poukazem na to, že Švédům stačí povětšinou doporučení, nepotřebují příkazy.
Článek na serveru agentury Bloomberg shrnuje českému čtenáři známé skutečnosti o průběhu nouzových opatření v ČR. Úvod textu nicméně vyzdvihuje skutečnost, že Andrej Babiš zaujal jednoznačný postoj k řešení koronavirové krize a že "mohl konečně naplnit předsevzetí řídit stát jako firmu". V článku se objevuje modifikovaná verze, podle níž chce Andrej Babiš řídit stát jako "rodinnou firmu". 

Článek se nevyhýbá zmínce o tom, že je současný premiér vyšetřován z dotačního podvodu. Politolog Josef Mlejnek v článku upozorňuje, že současný nárůst preferencí Babišem top - down řízeného hnutí Ano nemusí být trvalý a že může záležet na ekonomickém vývoji. Komentář politologa Jiřího Peheho poukazuje na to, že ze strany Babiše jde o řízený kalkul, aby se mohl veřejnosti prezentovat jako schopný krizový manažer. Článek nicméně nebere v potaz fakt, že řada politiků i zástupců odborné veřejnosti požaduje, aby vláda zveřejnila data, na jejichž základě přijímá opatření proti koronavirové epidemii a aby poskytla tato data k výzkumným účelům. Článek také nezmiňuje pochybné jednání vlády ve věci nákupu hygienických a bezpečnostních potřeb v Číně a ignorování nabídky českých výrobců.

Článek popisující situaci Švédska je relativně otevřený k problémům, které liberální přístup způsobuje: poukazuje na výrazně vyšší fatální dopady mezi staršími obyvateli a imigranty, i na zpožděnou reakci ve vybavení koranaviru exponovaných míst potřebným hygienickým a bezpečnostním vybavením. 

Vedle toho ale poukazuje na strategii, kterou od počátku má být vytvoření společenské imunity. Pomyslný tipping point by měl být podle autorů článků dosažen v okamžiku, kdy virus promoří 60 % populace. Dle v článku citovaného matematika Toma Brittona dosáhne imunizace ve Stockholmu úrovně 40 % v polovině června, což by mělo způsobit omezení dalšího šíření. Je však o předpoklady, nikoliv o prokazatelnou jistotu.  (Pozn. JČ: Ve středu v poledne byla v britském rozhlase interviewována švédská ministryně zdravotnictví. Konstatovala, že nemá nejmenší tušení, kolik lidí bylo ve Švédsku nakaženo koronavirem a kolik by mohlo případně získat imunitu.)

Článek dále ukazuje, že řada zemí, včetně skandinávských, které přijaly na začátku přísnější opatření, postupně ustupuje: dochází k otevírání škol, obchodů, restaurací. Je patrné, že nouzový stav způsobí řadu kolaterálních škod, jejichž rozsah, ať už na zdraví, životech či na ekonomice a politické situaci bude možné rozpoznat až s delším odstupem. Autoři nicméně konstatují, že plošný lock-down není nadále únosný, neboť ekonomicky rozvinuté země jsou paralyzovány a pokles ekonomické produkce je ohrožuje.

Zároveň si ovšem článek všímá, že ačkoliv se postupně jednotlivé země ekonomicky rozvinutého světa vydají švédskou cestou, není možné uvažovat o stejném postupu, jenž by bylo možné aplikovat od počátku epidemie. Švédská společnost vykazuje vysokou míru odpovědnosti a mezilidské i institucionální důvěry i specifiského životního stylu (menší důraz na sociální kontakt). 




0
Vytisknout
4143

Diskuse

Obsah vydání | 19. 5. 2020