Je libo Rosatom...

15. 5. 2020 / Albín Sybera

 

V diskusi pod článkem „Stinné stránky bitvy o Koněva“ zazněla úvaha, co se konkrétně lidem v ČR může stát, pokud dostavbu JE Dukovany bude realizovat Rosatom.

Jednoduchá odpověď zní, že v podstatě nic. Na ceny chleba, piva, či klobás tato událost sama o sobě pravděpodobně nebude mít dramatický dopad, stejně jako na jejich ceny nemělo dopad ani vítězství českých hokejistů na olympiádě v Naganu, vstup ČR do NATO, či třeba marginalizace ČSA na bezvýznamnou společnost s tradiční značkou, anebo zprivatizování datové infrastruktury ČR.

Z tohoto pohledu je mnohem „důležitější“, jakým způsobem ministerstvo financí zdaní alkohol, jak moc posílí postavení Penamu na trhu s pečivem, případně jak moc se podaří zlevnit výrobu klobás Kosteleckým uzeninám, či dalším masokombinátům ze svěřeneckého fondu současného premiéra ČR, jehož popularita stoupá navzdory tomu, že ještě v lednu jím vedená vláda bagatelizovala COVID-19 jako bezvýznamnou chřipku ZDE.

 


Obdobně ani v Maďarsku, kde je rozšíření Jaderné elektrárny Paks zasmluvněno ruským státním podnikem Rosatom, a jehož náklady jsou z 80% hrazeny z úvěru ruského státu ZDE, životy většiny Maďarů pokračovaly v obdobných intencích jako před rozšiřováním JE Paks.

Významnými spolupracovníky Rosatomu se staly společnosti místních oligarchů, Orbánových spojenců jako Lorinc Meszáros, jeden z nejbohatších Maďarů a starosta vesničky Felcsut, kde vyrostl Viktor Orbán (ZDE). Meszáros se mj. proslavil výstavbou nového moderního fotbalového stadionu ve Felcsutu v bezprostřední blízkosti rodného domu Viktora Orbána.

Lze předpokládat, že pokud Rosatom skutečně bude realizovat dostavbu Dukovan, tak se také nebude váhat podělit o kontrakty s místními českými oligarchy. Mnoho z nich ostatně na ruském trhu působí a soudě podle jejich vyjadřování (ZDE) na tom nehodlají nic měnit, anebo jsou na trzích jako je Rusko či Čína přímo závislí.

Je to právě obdobná závislost na Ruské federaci, ve které se nachází Maďarsko, a kdy na dostavbě Paks záleží mnohem více v Kremlu než v Budapešti, které byly jedny z důvodů, proč bezpečnostní komise označila dodavatele z Ruska a z Číny jako rizikové již před dvěma lety (a pomineme-li další argumenty jako kremelské označování NATO, jehož je ČR členskou zemí, za protivníka ZDE).

Astronomické náklady na dostavbu Dukovan jsou další významnou kapitolou v orientaci českého hospodářství na zájmy několika oligarchů vzešlých z polistopadového uspořádání ČR a jejichž obchodní partneři pocházejí ze zemí, kde má stát určující roli v tom, kdo bude více úspěšným a méně úspěšným.

Je skutečně nepravděpodobné, že by v tomto procesu měl kterýkoliv z oligarchů zájem na tom, aby lidem v ČR rostoucí vliv Kremlu a Pekingu zasahoval do problémů „domácí politiky“. Naopak, všední problémy, od exekucí předlužených osob přes stále rostoucí rozdíly mezi městy a regiony až po klimatickou změnu se mohou dál v poklidu prohlubovat.

Navíc pokud by se „iliberálním“ politikům-byznysmenům podařilo rozklížit EU, tak se otevírají další možnosti, jak dál nechávat strukturální problémy v zemích střední Evropy vyhnívat a nemuset přitom řešit, co si o tom myslí Evropská komise.

Domácí politika by se zřejmě stala ještě více domácí, na což už má Česká republika a její mediální trh ostatně silně zaděláno. COVID-19 pak může být vítaným argumentem, proč držet hranice zavřené, či přivřené – například do okolních zemí, které se s COVID-19 a vůbec s uvadajícím světem dokáží poradit podobně jako disciplinovaní Češi (Slovensko, Polsko, Maďarsko, případně možná Chorvatsko, pokud si premiéři obou zemí letos v létě úspěšně nastaví spolupráci, jak Čechy vyvézt k moři a nenakažené vrátit zpět).

Svým způsobem je to šťastný svět, skoro by se chtělo říct bez problémů, beze strachu, možná i bez pohlaví. V nějakém takovém podobném štěstí končí i jeden Orwellův slavný román.


0
Vytisknout
4354

Diskuse

Obsah vydání | 19. 5. 2020